Národní monitorovací výbor pro operační program, jehož jste za asociaci členem, odsouhlasil minulé úterý myšlenku podporovat rekonstrukci a výstavbu nových skladů pro obilí. Z dřívějška jsou ale dány finanční mantinely pro jednotlivá opatření, na úkor čeho se tedy budou dotovat sila?
Požadavek na podporu modernizace skladů a výstavbu nových na zasedání výboru osobně obhajoval ministr zemědělství. Stalo se vůbec poprvé, aby šéf resortu přišel na naše jednání. Výbor pak rozhodl o zrušení podpor na nákup strojů pro rok 2006 s tím, že část ušetřených peněz – 350 milionů korun – se převede na sklady a zbylých 138 milionů na opatření 1.1.1.a) na modernizaci stájí pro skot, prasata, ovce a kozy. Tím se plně vykryje poptávka po příspěvcích na rekonstrukce kravínů a dalších staveb. S tím nelze než souhlasit, asociace soukromého zemědělství od začátku říkala, že je nesmysl dávat peníze z operačního programu do strojů. Druhý důvod, který je v převodu peněz na stavby, je jaksi skrytý. A sice zemědělci nebudou muset dávat čestná prohlášení o tom, že obchodují sto procent produkce související s modernizovanou stájí přes odbytové organizace. Zmizí tak problém, spojený s tímto kritériem ohodnoceným deseti body při výběru projektů. To platí pro letošní a příští rok, nikoli pro žadatele z loňska. Pokud neobchodují sto procent přes odbytové družstvo, nedostanou přiznanou dotaci, nebo ji později mohou vracet.
Za jakých podmínek se budou podporovat sklady na obilí?
Především se to bude týkat skladů ve vlastnictví prvovýrobců, čili nesmí je stavět obchodník. Schválený návrh nejdříve musí projít notifikací v Bruselu, což by se mohlo stihnout do podzimu, kdy bude příští zasedání národního monitorovacího výboru. Musí se připravit přesná pravidla, aby když Evropská komise nám vydá souhlas, mohlo se vyzvat k předkládání projektů. To se dá očekávat někdy v lednu či únoru příštího roku. Sila by se pak stihla postavit do podzimu téhož roku a peníze by investoři dostali zřejmě v roce 2007. Vyčleněný finanční objem může stačit na vybudování kapacit asi pro 250 tisíc tun.
Co důležitého ještě schvaloval monitorovací výbor?
Velká změna se týká poradenství, kde se rozhodlo o potřebě změnit systém. Dosud byl jediným zprostředkovatelem a výhradním žadatelem o podporu Ústav zemědělských a potravinářských informací, který však nesplnil, co se od něj očekávalo. Má tedy dokončit rozdělané aktivity a napříště už jako prostředník z poradenského systému vypadne a kontakt mezi ministerstvem zemědělství, resp. Státním zemědělským intervenčním fondem a žadatelem už bude probíhat napřímo. Je to i krok ke zjednodušení byrokracie. Rozhodnutí definitivně nepadlo, jen se výbor shodl na tom, že současný systém nefunguje a je třeba udělat jiný. K tomu bude sestavena pracovní komise, která tento systém připraví pro příští jednání monitorovacího výboru.
U navrhované cukerní reformy upozorňujete na riziko, že čeští pěstitelé by nemuseli dostat kompenzace za snížení minimální ceny cukrovky. V čem vězí?
V materiálu není nikde napsáno, že kompenzace za pokles cen ze současných 43 eur na tunu na necelých 33 eur a o rok později na 25 eur náležejí všem. Je tam formulace, že se má formou kompenzace vracet sedlákům 60 procent z rozdílu ceny oproti té, která byla v referenčním období 2000 až 2002. A jak znám logiku bruselských úředníků, mohou nám říci, co chceme kompenzovat, když v té době jsme cenu 43 eur neměli. Takové riziko hrozí a ministr Zgarba ho na můj dotaz nevyloučil. V unii je snaha šetřit každou korunu, a to třeba v kompenzacích pro nové členské země.
Vláda nyní zrušila tendr na rozdělení licencí pro výrobu biolihu. Vy jste už dříve kritizoval způsob, jak se program připravoval. Co by se tedy nyní mělo udělat?
Vše by se mělo řídit přes daně, takže v co nejkratší době by měla být přijata novela zákona o spotřební dani. Ať se schválí, že u biolihu bude nulová či nějaká daň. Není ale možné udělovat licence nějakým vybraným podniků. Nechť se otevře škála možností pro podnikatele a oni se zachovají, jak chtějí. Stát musí říci, odkdy se bude míchat bioetanol do benzínu a v jakém procentu. Je na každém, aby si vybral, z čeho bude bioetanol dělat – nemusí to být jen z obilí, ale třeba i z cukrovky, slámy nebo jiných surovin.


Autor: krl