Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Cena energie a efektivita jejího získávání

08/06/06

Klasická elektrárna, jaderná elektrárna ani velká vodní elektrárna asi nikdy nebudou v zorném úhlu drobných investorů. Zbývá však mnoho dalších možností, kde nehrozí havárie elektrárny. Maximálně špatný podnikatelských odhad.

Chcete postavit malou vodní elektrárnu?


V současné době se dotace na výstavbu malých vodních elektráren neposkytují plošně, ale pouze individuálně. Dotaci lze získat – po splnění poměrně přísných podmínek – například na Ministerstvu zemědělství, Státním fondu životního prostředí, nebo u Státní energetické agentury. Úroková sazba úvěrů poskytnutých peněžními ústavy na financování malých vodních elektráren není zvýhodňována. V žádosti o úvěr jsou požadovány další záruky – ručení pozemkem a zařízením budované elektrárny bohužel nestačí. Doba splatnosti úvěru je 4 až 6 let, výjimečně 8 let, proto se většinou při stavbě vodní elektrárny neobejdete bez vlastního kapitálu.


Okruh lokalit vhodných pro výstavbu malých vodních elektráren by podstatným způsobem zvětšilo zvýšení výkupních cen elektrické energie.


Podstatného a někdy i rozhodujícího snížení nákladů je možné dosáhnout svépomocnou výstavbou. Poplatek za využívání vodního toku majitel malé vodní elektrárny obvykle neplatí. V současnosti je některými správci vodních toků zaváděn poplatek za využívání jimi vybudovaného a udržovaného jezu.


Příjmy z malých vodních elektráren jsou osvobozeny od daně ze zisku, a to v roce uvedení do provozu a následujících 5 let (zák. 286/92 Sb. a 222/92 Sb.).


Větrné elektrárny aneb kolik stojí vítr


Investice do zařízení využívajícího větrnou energii, ať už je to větrná elektrárna nebo větrné čerpadlo či mlýn, jsou značné a je třeba si dobře rozmyslet, zda se vyplatí. Musí se zvážit, za jakou cenu se ještě vyplatí využít energii větru a na jaké účely, zda pro dané podmínky nebudou vhodnější jiné obnovitelné zdroje energie a zda nebude výhodnější využít jiné řešení nebo kombinace více systémů.


Cenu energie získané z větrných elektráren určuje výše investičních nákladů, životnost zařízení, vyrobená energie a výše dalších nákladů (provozních, splácení úvěru). Dobrým ukazatelem jsou měrné náklady. Čím menší větrný motor se použije, tím větší jsou měrné náklady na 1 kW. Optimální výkon je 300 až 500 kW. V této kategorii vychází 1 kWh vzhledem k nákladům a vyrobené energii obvykle nejlevněji.


Použití jiných obnovitelných zdrojů energie bude pro některé konkrétní případy určitě výhodnější (zejména z pohledu pořizovacích nákladů).


Pořizovací náklady na použití větrné elektrárny jsou vždy vyšší než u solárního systému při stejném výkonu. Přitom záleží na podmínkách – lokalita, výkupní cena elektrické energie, projekt. Je třeba brát v úvahu i zálohování zdroje pro případ, kdy vítr nefouká. Nejsnažší je napojit se přes rozdílový elektroměr na síť. V opačném případě, kdy síť není k dispozici, je dalším problémem regulace odběru elektřiny. Generátor větrné elektárny by měl mít pokud možno stálou zátěž.


Vhodná je kombinace více systémů obnovitelných zdrojů energie, např. kombinace větrné elektrárny a elektrárny sluneční. V zimě je energie větru nejvyšší, kdežto solární energie nejnižší a v létě je to právě naopak.


Příkladem je chalupa s vhodnou větrnou lokalitou. Ohřev užitkové vody a přitápění se zajistí solárním systémem, který je zálohován kotlem na zplyňování dřeva. Elektrická energie se získává z malé větrné elektrárny 24 V, 1 kW (stejnosměrný proud). Osvětlení je pak vyřešeno halogenovými žárovkami. Přebytečná elektrická energie se akumuluje olověnými akumulátory.


Ekonomika spalování biomasy


Biomasa, resp. spalování dřeva, patří k nejlevnějším způsobům získávání tepla. Tabulka srovnává náklady na různé druhy vytápění rodinného domku s roční spotřebou tepla 20 000 kWh/rok. V investičních nákladech je zahrnut kotel, případně zřízení přípojky a podobně.







































 


celkové inv. náklady (v Kč)


cena paliva


náklady na palivo
za rok (v Kč)


elektřina


36 000


0,63 Kč/kWh


* 14 100


zemní plyn


48 000


3,00 Kč/m3


* 9 200


spalování dřeva v kotli


32 000


200 Kč/m3


3 200


spalování dřeva v kamnech


16 000


200 Kč/m3


3 600


spalování dřevěných briket v kotli


32 000


250 Kč/q


10 750


spalování dřevěných briket v kamnech


16 000


250 Kč/q


12 250


* včetně stálých plateb


Ceny jsou uvedeny včetně DPH, platné pro podzim 1997. Investiční náklady jsou stanoveny orientačně.


Při výpočtech nákladů byla vzata v úvahu účinnost výroby tepla.


Zdroj: Alternativní zdroje energie

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.