Používání upravených kalů na zemědělské půdě.

 

Vstupem České republiky do Evropské unie  bylo nutno řešit  implementaci  právních předpisů Evropského společenství zaměřenou na důslednou ochranu životního prostředí a  zejména na ochranu  půdy  při aplikaci upravených kalů.  Dnes řeší problematiku používání upravených kalů celá řada zákonů, vyhlášek, směrnic a nařízení, kde jsou přesně stanoveny dávky, limity, zákazy, termíny a potřebné doklady nutné k použití upravených kalů.

Dodržování těchto všech zásad při aplikaci kalů je nezbytné k zajištění požadavku, aby nebyla zhoršena kvalita půdy, zdravotní nezávadnost  zemědělských produktů, kvalita životní prostředí a  bylo zajištěno lidské zdraví.

I když v současné době došlo k podstatnému snížení používání upravených kalů na zemědělskou půdu je toto hnojivo v příměstských zemědělských podnicích i nadále používáno a to hlavně z důvodu minimálních nebo nulových vstupních nákladů.  Část vyprodukovaných městských kalů je dnes používána k rekultivačním účelům a další podstatná část je zpracovávána v kompostárnách.

I když je zde zřejmý snižující se trend používání upravených kalů přímo na zemědělskou půdu je nutno upozornit na hlavní zásady, technické podmínky a pravidla používání tohoto hnojiva, což řeší níže uvedené zákony a vyhlášky.

Používání   kalů v souladu se směrnicí.

Řeší zákon  č.185/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů a to § 33 odst. 1, 2).

 § 33

 Povinnosti při používání kalů

 (1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.
 
 (2) Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Program použití kalů je povinen předat osobě uvedené v odstavci 1.

Technické podmínky používání kalů.

Řeší vyhláška č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a to § 1.

§ 1

Technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě

 Upravené kaly 1) lze na zemědělské půdě používat za následujících podmínek:
a) nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy;
 
b) potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1;
 
c) nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se vypočte ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám;
 
d) dávka kalu stanovená podle podmínek uvedených v odstavci c) je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek;
 
e) minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %.

Zákaz používání kalů.

Řeší zákon  č.185/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů a to § 33., odst. 3).

 § 33

 Povinnosti při používání kalů

 
(3) Použití kalů je zakázáno
a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle zvláštního právního předpisu, 31)
 
b) na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností,
 
c) v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách,
 
d) na trvalých trávních porostech a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče,
 
e) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,
 
f) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím,
 
g) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,
 
h) jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených v prováděcím právním předpisu,
 
i) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,
 
j) na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně přístupných prostranstvích, nebo
 
k) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem. Použití mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.

Pravidla používání  kalů.

Řeší zákon č. 156 ze dne 12. června 1998o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)

§ 9

Používání hnojiv, statkových hnojiva pomocných látek

(1) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni používat hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky způsobem stanoveným tímto zákonem. Upravené kaly mohou podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jen v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy12b) . Statkovými hnojivy a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec.

(2) Hnojiva a statková hnojiva nesmějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud
a) způsob jejich použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku,
b) jejich použití může vést ke vzniku škody na zemědělské půdě, lesním pozemku nebo na pozemcích sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i v jeho širším okolí,
c) půda, na kterou mají být aplikovány je přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlá do hloubky větší než 8 cm.

(3)  Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů na zemědělské půdě obdobně.

(4)  Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva a statková hnojiva v souladu se zvláštním právním předpisem12a).
 

(5) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni soustavně a řádně vést evidenci o hnojivech, statkových hnojivech a o pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích. Podnikatelé v zemědělství hospodařící na zemědělské půdě jsou povinni vést evidenci též o upravených kalech použitých na zemědělské půdě.

(6) Evidence podle odstavce 5 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů  podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání orgánu odborného dozoru jsou podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, způsob vedení evidence o použití hnojiv,statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů.

Řeší vyhláška č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a to §  5.

 
§ 5

Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu

 (1) Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy
a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5;
 
b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2;
 
c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;
 
d) zařazení použití kalů do osevního postupu;
 
e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;
 
f) plán odběru vzorků;
 
g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.
 
 (2) Součástí programu použití kalů jsou i evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1.

 

Zpracoval: Ing. Pizinger Milan
 UZPI Praha, pracoviště Písek