O miliardách korun z evropských fondů se může řadě českých producentů mléka jen zdát. Současný systém vyplácení je o ně totiž připravuje.

Jde o kompenzační platby za postupné snižování minimální výkupní ceny mléka. Jen za letošní rok je v eurorozpočtu pro české "mlékaře" vyhrazeno 29,5 milionu eur, tedy asi miliarda korun.

Jenže až k nim se nedostanou. Česká republika se totiž podpisem přístupových smluv zavázala vyplácet evropské dotace formou jednotných plateb na plochu.

To v praxi znamená, že veškeré platby týkající se podpory produkce včetně speciálních kompenzačních plateb za mléko jsou součástí jednoho balíku peněz, který se plošně rozděluje na hektary zemědělské půdy.

Producenti mléka tak dotují třeba ty zemědělce, kteří se zabývají pouze pěstováním zemědělských plodin.

"Navíc o kompenzacích za pokles cen mléka totiž EU rozhodla až v září 2003, tedy poté, co byly podepsány přístupové dohody v Kodani," uvedla pro deník Aktuálně.cz ředitelka Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinová.

Podle ní tak nyní nejsou čeští chovatelé schopni konkurovat zejména chovatelům ze zemí původní patnáctky.foto2

Důsledkem je podle specialisty na chov skotu z Výzkumného ústavu živočišné výroby Jindřicha Kvapilíka výrazný pokles stavu skotu v Česku oproti Unii. Zatímco v EU se stavy skotu od roku 2000 do letoška snížily o 5,2 procenta, v Česku je to o 14,4 procenta.

Zejména dojných krav je v Unii v současné době oproti roku 2000 o 11,1 procenta méně, naproti tomu v České republice se jejich stav snížil o 22,5 procenta. "Systém jednotné platby na plochu producenty mléka vysloveně poškozuje," tvrdí Kvapilík.

"Ideální by bylo, aby každý dostal maximum možných plateb na ty komodity, které produkuje," říká Kvapilík.

K tomu by bylo ale třeba vypracovat analýzu dopadů současného systému plateb na tuzemský trh mléka. "Pokud by byly naše požadavky logické, Unie by určitě s navrhovanými změnami souhlasila," myslí si Kvapilík.

Podle Brodinové dává k takovému postupu legitimitu i sám Brusel, který ve své směrnici z roku 2003 vybízí členské státy k analýzám dopadů reformy mléčného trhu.

Sami zemědělci ale v postoji k systému plateb jednotní nejsou. Místopředseda Asociace soukromých zemědělců a poradce ministryně Josef Stehlík se například domnívá, že jednotná platba na plochu je dobrým řešením. "Ať se pak každý rozhodne, jak s podporou na hektar sám naloží," uvedl pro deník Aktuálně.cz Stehlík.

Jasno není ani na ministerstvu. To současný systém zřejmě měnit nehodlá, jiná situace ale může nastat od roku 2009, kdy se celý systém vyplácení podpor změní z plateb na hektar na platby na farmu.foto3

"Otázka, zda kompenzační platby za mléko do budoucna nebudou přesunuty mezi podpory komoditám namísto jejich uplatnění v rámci přímých plateb na farmu, je především politickou otázkou, na jejíž jednoznačné zodpovězení ještě nenazrál čas. Je to otázka, kterou ale ministerstvo v současné době posuzuje," tvrdí ředitel vnější komunikace ministerstva zemědělství Huga Roldán.

Pokles stavů skotu je jedním z největších problému tuzemského zemědělství, a to ze dvou důvodů. Mléko je pro zemědělce strategická komodita proto, že denní produkce mléka pro ně znamená jediný kontinuální přísun provozních peněz.

Za sklizeň totiž trží peníze jen jednou ročně, za produkci skotu jednou za dva roky, prasat jednou za půl roku a tak dále.

Druhým problémem je skutečnost, že ještě vláda Jiřího Paroubka odsouhlasila dokument týkající se dotací na rozvoj venkova v letech 2007 až 2013, v němž je více než 50 procent podpor směrováno na zatravňování zemědělské půdy. Nedostatek hospodářských zvířat, zejména skotu, tak bude v podstatě znamenat, že dotovanou trávu nebude ani možné spást.