Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Brigádníci

31/10/06

Brigádníci

Brigádníci  
25.9.2006, Irena Jindrová
Pojem brigádník či brigáda nenajdeme v žádném právním předpise, nicméně tento neoficiální název u výkonu závislé činnosti se používá nejčastěji pro účastníka pracovněprávního vztahu, který je uzavřený na kratší dobu.

V praxi se takto označují poplatníci zaměstnávaní v určité formě pracovního poměru nebo formou dohod konaných mimo pracovní poměr, dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, na základě kterých zaměstnavatel zajišťuje různé příležitostné, jednorázové, nepravidelné práce, resp. práce malého rozsahu.

Příjmy z těchto dohod patří mezi příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků definované v § 6 ZDP.

Zdaňování „příležitostných“ příjmů

Způsob zdanění odměn za takové příležitostné práce patří do kategorie příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, u nichž je odpovědnost za řádný a včasný odvod daňových povinností uložen plátci příjmů, tedy zaměstnavateli. Zaměstnanec obdrží mzdu až po zdanění, to znamená pro srážce zálohy na daň, nebo po srážce konečné srážkové daně.

Pro zdanění příjmů plynoucích z příležitostných zaměstnání jako z vedlejšího a souběžného pracovního poměru, dohod o pracovní činnosti, dohod o provedení práce a příjmů z obdobného poměru, kdy poplatník vykonává práci podle příkazů a pokynů zaměstnavatele, nemá zákon o daních z příjmů žádné zvláštní ustanovení a platí zde stejný postup jako pro zdanění příjmů z tzv. hlavního zaměstnání.

Zásadním kritériem pro stanovení způsobu zdanění příjmů poplatníka, zda mu zaměstnavatel bude srážet ze základu daně zálohu na daň měsíční sazbou daně či sazbou nejméně ve výši 20 %, nebo bude srážet konečnou srážkovou daň ve výši 15 %, je:

  • zda zaměstnanec u příslušného zaměstnavatele podepíše Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38k odst. 4 ZDP, či nikoliv,
  • a výše příjmu v kalendářním měsíci.

Student-brigádník

Typickým příkladem brigádníka je tedy student. Může samozřejmě podnikat, být osobou spolupracující, může mít příjmy z pronájmu, kapitálového majetku nebo ostatní příjmy. Student může během studia vykonávat brigádnickou činnost o prázdninách, ale nebrání nic tomu, aby pracoval i v průběhu roku.

Pozor

Pro účely zdanění není podstatné, zda má uzavřený řádný pracovní poměr, nebo zda pracuje na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti.

Rozhodující bude, zda u zaměstnavatele podepíše Prohlášení k dani a uplatní měsíční zálohy a slevu na dani při výpočtu čistého příjmu. Pokud nepodepíše Prohlášení k dani je pro účely zdanění rozhodující i výše jeho hrubé mzdy.

Rada

Studentovi-brigádníkovi lze ve většině případů doporučit, aby pokud mu to zákon umožňuje, podepsal u zaměstnavatele Prohlášení k dani a po uplynutí kalendářního roku požádal posledního zaměstnavatele, který mu mzdu vyplatil, o roční zúčtování daňových záloh. Při ročním zúčtování daňových záloh přihlédne plátce k prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně a ke slevě na dani za celý rok. V případě, že nepožádá o roční zúčtování záloh do 15. února 2007, může do konce měsíce března podat daňové přiznání.

Pokud bude poplatník-student studovat po celý rok, bude mu za rok 2006 náležet sleva na poplatníka vždy ve výši 7 200 Kč a sleva na studenta ve výši 2 400 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla splněna podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání.

Brigádník – starobní důchodce v roce 2006

Vypočtená daň se snižuje za zdaňovací období o celou částku 7 200 Kč všem poplatníkům, ale nepřizná se pouze starobním důchodcům, kteří jsou poživateli starobního důchodu na počátku zdaňovacího období, tj. l. l. kalendářního roku.

Pokud by vyplacený starobní důchod za rok 2006 byl nižší než 38 040 Kč, od roční daně by se odečetla celá částka slevy na poplatníka, tj. 7 200 Kč.

Příjem po část roku

Roční daň se snižuje o celou částku 7 200 Kč, nekrátí se, nezáleží na tom, zda měl poplatník zdanitelný příjem po celé zdaňovací období nebo pouze za jeho část, kolik měsíců je ve zdaňovacím období zaměstnaný, zda je část roku nemocný a nemá v tomto období zdanitelný příjem, příp. je nezaměstnaný.

Samozřejmě, že při splnění uvedených podmínek náleží nárok slevy na dani žákům a studentům, kteří vykonávají pouze příležitostné práce a mají příjem pouze několik měsíců v roce, nebo dokonce příjem pouze v jednom měsíci.

Příklad

Poplatník-student má v červenci a srpnu 2006 příjem ze závislé činnosti na dohodu o provedení práce (z tohoto příjmu se neplatí pojistné). Podepíše Prohlášení k dani a předloží potvrzení školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem.

 

červenec 

srpen 

měsíční příjem 

2 000 Kč 

5 000 Kč 

pojistné 

– 

– 

měsíční základ 

2 000 Kč 

5 000 Kč 

měsíční záloha na daň 

– 240 Kč 

– 600 Kč 

sleva na poplatníka 

– 600 Kč 

– 600 Kč 

sleva na studenta 

– 200 Kč 

– 200 Kč 

k výplatě 

2 000 Kč 

5 000 Kč 

Příklad

Poplatník-student má v červenci a srpnu 2006 příjem ze závislé činnosti na dohodu o provedení práce a nemá podepsané Prohlášení k dani.

 

červenec 

srpen 

měsíční příjem 

2 000 Kč 

5 000 Kč 

pojistné 

– 

– 

měsíční základ 

2 000 Kč 

5 000 Kč 

15% srážková daň 

– 300 Kč 

– 750 Kč 

k výplatě 

1 700 Kč 

4 250 Kč 

Rada

Po uplynutí roku 2006 může poplatník požádat o provedení ročního zúčtování do 15. 2. 2007, pokud podepíše Prohlášení a prokáže, že je studentem, sraženou daň mu vrátí plátce daně. Jestliže nebude požádáno o provedení ročního zúčtování, není možné vyřešit vrácení přeplatku formou podání daňového přiznání (do ročního základu daně nepatří příjmy, z nichž daň byla vybrána srážkou).