Jste připraveni na kontrolu zdravotní pojišťovny?  
3.5.2006, Ing. Antonín Daněk, Mgr. Jiří Glet
Za účelem zjištění správnosti stanovení vyměřovacího základu a odvodu pojistného vyžadují kontrolní pracovníci hlavně…

Nedílnou součástí problematiky zdravotního pojištění je i kontrola správnosti výpočtu a odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Tuto kontrolní činnost provádějí jednotlivé zdravotní pojišťovny a jejím cílem je prověřit, zda plátce – zaměstnavatel (ať už právnická nebo fyzická osoba) odvádí pojistné včas a ve správné výši.

• Průběh kontroly
  Zdravotní pojišťovna zpravidla s předstihem sdělí plátci termín a místo kontroly. Pracovníci pověření k provedení kontroly se prokazují zpravidla služebním průkazem příslušné zdravotní pojišťovny a zvláštním oprávněním vydaným ředitelem. Kontrola se uskutečňuje buď u plátce nebo v místě, které je k vykonání kontroly nejvhodnější, většinou tedy v prostorách zdravotní pojišťovny. Kontrolovaný subjekt je povinen předložit kontrolnímu orgánu na vyžádání veškeré účetní a jiné doklady, které jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Rovněž je příslušný pracovník zaměstnavatele (popř. zaměstnavatel sám nebo jiný odpovědný pracovník, zajišťující plátci vedení mzdové a personální agendy) povinen podat kontrolujícímu ústní nebo písemná vysvětlení, má-li pověřený kontrolní pracovník pochybnosti o úplnosti, správnosti nebo pravdivosti předložených podkladových materiálů. Plátce dále nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí. Prověřovaný plátce je současně povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provedení kontroly.
• Požadované doklady
  Za účelem zjištění správnosti stanovení vyměřovacího základu a odvodu pojistného vyžadují kontrolní pracovníci hlavně:
  – souhrnné rekapitulace výplatních listin za kontrolované období,
  – mzdové listy jednotlivých zaměstnanců,
  – pracovní smlouvy,
  – dohody o pracovní činnosti,
  – výpisy z běžného účtu vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění, termíny výplat (z důvodu včasnosti odváděného pojistného) a
  – hlášení změn příslušné zdravotní pojišťovně v zákonem stanovené osmidenní lhůtě,
  – zasílání Přehledů o platbách pojistného, popřípadě
  – oznamování pracovních úrazů.
• Nejčastější nedostatky
  Nejčastěji zjišťované nedostatky:
  – scházející doklad o právní formě podnikání:
  – živnostenský list,
  – výpis z obchodního rejstříku,
  – zřizovací listina,
  – doklady o právním nástupnictví,
  – prohlášení konkurzu,
  – vstupu do likvidace apod.
  – chybějící doklady opravňující zařazení zaměstnanců mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (například rozhodnutí o přiznání resp. odejmutí důchodu, potvrzení o studiu u nezaopatřených dětí, přiznání rodičovského příspěvku),
  – nepředložení dokladů o zařazení zaměstnanců mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o minimálním vyměřovacím základu,
  – nezasílání písemných sdělení o změně výplatního termínu nebo čísla bankovního účtu, ze kterého se odvádí pojistné,
  – chybějící Čestné prohlášení zaměstnance (osoby, za kterou platí pojistné stát) o tom, že zákonný nárok na odpočet neuplatňuje tento zaměstnanec současně u jiného zaměstnavatele, popřípadě ve své samostatné výdělečné činnosti (do 31. 7. 2004). S účinností od 30. 3. 2005 byla v omezeném rozsahu znovu obnovena možnost uplatnění odpočtu ve smyslu zákona č. 123/2005 Sb.,
  – nezahrnování některých příjmů (ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění platí) do vyměřovacího základu,
  – neodvádění pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu popř. z neomluvené absence,
  – neuplatňování nároku na odpočet od dosaženého příjmu u osob, za které je plátcem – pojistného na zdravotní pojištění i stát – vznik přeplatku (viz výše),
  – nerespektování minimálního vyměřovacího základu,
  – placení pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem (13,5 % z vyměřovacího základu),
  – neplacení pojistného buď občas nebo i dlouhodobě,
  – opožděné úhrady pojistného,
  – placení pojistného v nižší částce a navíc opožděně,
  – nepřihlašování (neodhlašování) zaměstnanců u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě, obzvláště pak neoznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné,
  – nedostatečně (neprůkazně) vedená mzdová a personální agenda apod.
  ¨
• Nepředložení dokladů
  V případě, že plátce na výzvu zdravotní pojišťovny nepředloží kontrolnímu orgánu požadované doklady, může mu pojišťovna uložit ve správním řízení pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně. Pokutu však lze uložit i tehdy, jestliže plátce nepředloží pouze část dokladů potřebných k provedení kontroly. Současně upozorňujeme na skutečnost, že uloženou pokutou není dotčen nárok zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné včetně penále.
• Nepředložení Přehledu o platbě
  Zaměstnavatelé jsou rovněž povinni předkládat zdravotním pojišťovnám Přehled o platbě pojistného. Pokud zaměstnavatel tuto svoji zákonnou povinnost (i přes výzvu zdravotní pojišťovny) nesplní, může mu příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, a to na základě údajů a pomůcek, které má k dispozici, nebo které si sama opatří.