Nemocenské pojištění od 1. ledna 2007 (3. část)  
 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
V třetí části zprávy o nemocenském pojištění pokračuje výklad změn, které přináší nový zákon od 1. ledna 2007.

Společná ustanovení o dávkách

Zákon rozlišuje nárok na dávku a nárok na výplatu dávky. Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou fyzické osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven.

Pojištěnec se může na základě písemného prohlášení podaného plátci dávky vzdát nároku na výplatu nemocenského, PPM a ošetřovného. Pojištěnka, která porodila, se může vzdát nároku na PPM nejdříve po uplynutí 14 týdnů podpůrčí doby, ne však dříve než uplynutím 6 týdnů po porodu. Vzdáním se nároku zaniká nárok na výplatu dávky až do konce podpůrčí doby.

Žádost o dávku podává zaměstnanec na předepsaném tiskopisu u svého zaměstnavatele, který ji spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle na příslušnou OSSZ. V souvislosti s novým zákonem budou ČSSZ vydány nové tiskopisy k uplatnění nároků na dávky nemocenského pojištění.

Organizace a provádění nemocenského pojištění

Zákon upravuje organizační uspořádání nemocenského pojištění. Orgány nemocenského pojištění jsou OSSZ, ČSSZ a služební orgány a MPSV. Služebními orgány jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Nemocenské pojištění pro všechny pojištěnce budou (s výjimkou příslušníků, osob ve vazbě a odsouzených) provádět pouze okresní správy sociálního zabezpečení, nikoliv již zaměstnavatelé. Zřizují se informační systémy nemocenského pojištění, a to registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů. Správcem registrů, jde-li o zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatele zaměstnaných osob, je Česká správa sociálního zabezpečení. Jde-li o příslušníky a odsouzené osoby, je správcem registrů služební orgán v oborech své působnosti. K hlášení údajů do registru zaměstnavatelů a zaměstnanců je nutné použít předepsaných tiskopisů, které budou od 1. 1. 2007 nové.

Dávky nemocenského pojištění bude zaměstnancům vyplácet příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 1 měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost o dávku této správě doručena, pokud byly osvědčeny všechny rozhodné skutečnosti a doloženy všechny podklady od zaměstnavatele.

Zaměstnanec má možnost zvolit si způsob výplaty dávky, tj. výplatu na účet nebo v hotovosti (poštovní poukázkou); při výplatě v hotovosti (poštovní poukázkou) hradí náklady za doručení zaměstnanec. Dávky se vyplácejí do ciziny na základě žádosti pojištěnce, jen na jeho účet u banky a za úhradu nákladů této výplaty.

Zavádí se institut zvláštního příjemce, který umožňuje řešit situaci, kdy pojištěnec či jeho zákonný zástupce nemůže dávku přijímat. Tímto zvláštním příjemcem může být fyzická i právnická osoba, pokud s tímto ustanovením souhlasí.

O nárocích na dávky, které vznikly před 1. 1. 2007, se bude rozhodovat podle předpisů účinných před 1. 1. 2007. Dávky, na které vznikl nárok před 1. 1. 2007 a tento nárok trvá po 31. 12. 2006, vyplácí po 31. 12. 2006 po dobu nejvýše jednoho roku ten, který byl příslušný k výplatě těchto dávek ke dni 31. 12. 2006. Znamená to tedy, že zaměstnancům organizací tyto dávky vyplatí ještě zaměstnavatel, a to i v případě, že by nárok na dávku, na kterou vznikl nárok před 1. 1. 2007, uplatnil zaměstnanec až po tomto datu. Od 1. 1. 2008 bude dávky nemocenského pojištění zaměstnancům vyplácet jen okresní správa sociálního zabezpečení.

Povinnosti stanovené zaměstnavatelům, zdravotnickým zařízením a jiným subjektům

Zákon stanoví nově povinnosti zaměstnavatelů, zdravotnických zařízení, pojištěnců a jiných subjektů. Porušením či neplněním taxativně zákonem stanovených povinností se fyzické osoby ( pojištěnci nebo příjemci dávky, zaměstnanci, OSVČ, zaměstnavatelé atd.) dopouštějí přestupků, za které lze ukládat pokuty. Právnické osoby (právnické osoby jako zaměstnavatelé, zdravotnická zařízení atd.) se dopouštějí porušením či neplněním zákonem stanovených povinností správních deliktů, za které jsou stanoveny pokuty.

Posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění

Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchy zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost. V případě, že po uplynutí 180 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti je pojištěnec schopen vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou činnost, resp. plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, dochází k ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Zákon obsahuje komplex povinností ošetřujícího lékaře a zařízení závodní preventivní péče v oblasti nemocenského pojištění a zrcadlově stanoví jejich práva.

Je přesněji definován léčebný režim dočasně práce neschopného pojištěnce a jsou zpřísněny sankce za jeho porušování práce neschopným pojištěncem. Za porušení tohoto režimu může být zaměstnanci nemocenské kráceno nebo odejmuto, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu. Nemocenské může být kráceno nebo odejmuto i za dobu, za kterou bylo vyplaceno. Za závažné porušení režimu dočasně práceneschopného může pojištěnec dostat také pokutu až do výše 20 000 Kč.

Neukončí-li ošetřující lékař na pokyn lékaře správy sociálního zabezpečení opakovaně neodůvodněnou pracovní neschopnost či potřebu ošetřování, může mu být stanoven zákaz rozhodovat o těchto věcech.

Pojistné na nemocenské pojištění

Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, obsahuje i novelu zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.

Pojistné na nemocenské pojištění, jehož poplatníkem je zaměstnavatel, se snižuje ze současných 3,3 % na 1,4 % vyměřovacího základu. Zaměstnavatelé s méně než 26 nemocensky pojištěnými zaměstnanci mají možnost zvolit si zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění, která v roce 2007 bude činit 3,3 % z jejich vyměřovacího základu. V případě této volby je zaměstnavatel oprávněn odečítat z pojistného polovinu částky, kterou zúčtoval všem svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) a zahraniční zaměstnanec, kteří se přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, platí pojistné na nemocenské pojištění ve výši 2,5 % vyměřovacího základu.

Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance, je mu jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný smluvním zaměstnavatelem. Zákon dále uvádí, jak se stanoví vyměřovací základ tohoto zaměstnance, jestliže mu příjem zúčtovává zahraniční zaměstnavatel.

Vyměřovacím základem OSVČ je měsíční základ, který si tato osoba určí. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast na nemocenské pojištěním zaměstnanců, tj. k 1. 1. 2007 než 3000 Kč. Na rozdíl od současné právní úpravy není již vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na důchodové pojištění. OSVČ platí pojistné na nemocenské pojištění odděleně od záloh na pojistné na důchodové pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí.

Obdobná právní úprava pro placení pojistného na nemocenské pojištění platí i pro zahraniční zaměstnance.

Pro informaci upozorňujeme, že zákonem č. 264/2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, dochází s účinností od 1. 1. 2007 ke změně § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., které se týkají stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, a to takto:

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se z uvedených příjmů nezahrnují:

• náhrada škody podle zákoníku práce,
• odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů,
• věrnostní přídavek horníků,
• odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
• plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

Nový zákon o nemocenském pojištění, nový zákoník práce, novela zákona o daních z příjmů, novela zákona o správě daní a poplatků… Tyto a další novinky nás čekají od nového roku. Připravte se na ně již nyní s tímto časopisem.