Změny právních předpisů od 1. července 2006  
3.7.2006, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Od 1. července 2006 se mění některé právní předpisy, které spadají do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Přinášíme Vám jejich přehled.

Oblast sociální

Při posuzování sociální potřebnosti lidí, kteří se musí dietně stravovat, se od příštího měsíce zvýší částka životního minima potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana (2 400 Kč pro dospělého jednotlivce). U diety nízkobílkovinné stoupne o 850 Kč, u diety při dialýze o 850 Kč, u diety pankreatické o 900 Kč, u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 900 Kč, u diety diabetické o 1 000 Kč, u diety při onemocnění fenylketonurií o 2 000 Kč, u diety při onemocnění celiakií o 2 400 Kč. Lidé včetně dětí, kteří uvedenými nemocemi trpí a nemají dostatek prostředků k úhradě nákladné diety, se mohou obrátit na příslušné pověřené obecní úřady podle místa trvalého bydliště a tam požádat o dávku sociální péče. K žádosti musí doložit doporučení příslušného odborného lékaře. Zároveň musí doložit údaje o výši příjmu a výdajích. Správní orgán poté posoudí v rámci řízení o přiznání uvedené dávky celkové sociální a majetkové poměry žadatele, popř. společně posuzovaných osob.

Od července 2006 bude stát vyplácet novou dávku státní sociální podpory (SSP) – příspěvek na školní pomůcky ve výši 1 000 Kč. Dávka je určena dětem nastupujícím do první třídy základní školy, a to od příštího školního roku. Příspěvek budou vyplácet, stejně jako ostatní dávky SSP, příslušné úřady práce (v Praze úřady městských částí). Podmínkou nároku na tuto dávku je zápis dítěte do první třídy základní školy, a skutečnost, že do konce měsíce května v roce, ve kterém má dítě nastoupit do školy, nedošlo k odložení povinné školní docházky. V případě, že dojde k odkladu nástupu do školy, přiznají úřady nárok na příspěvek až v roce, kdy dítě do školy nastoupí. Nárok na dávku vzniká vždy 1. června příslušného roku a každé dítě může dostat tento příspěvek jen jednou. Příspěvek dostanou pouze ty děti, na které jejich rodiče pobírají přídavek na dítě. Úřady berou v potaz to, zdali má žadatel nárok na přídavek na dítě za měsíc květen v roce, ve kterém vznikne nárok na příspěvek na školní pomůcky.

Od 1. července 2006 už nebudou o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné rozhodovat příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), ale úřady práce. Změna souvisí s novým zákonem o sociálních službách a jeho doprovodným zákonem, který mění některé další právní normy včetně zákona o zaměstnanosti. Občané, kteří budou po 1. 7. 2006 žádat o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné, musí žádost podat na příslušném úřadu práce. Ten posoudí na základě lékařského vyšetření jejich zdravotní stav a rozhodne, zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou či nikoli. O odvolání pak bude rozhodovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, která byla zahájena před 1. 7. 2006 a dosud pravomocně neskončila, proběhnou podle dosavadních právních předpisů.

Od 1. července 2006 dojde současně s výše uvedenými změnami k reorganizaci posudkové služby sociálního zabezpečení. Od tohoto data budou někteří posudkoví lékaři převedeni z okresních správ sociálního zabezpečení na úřady práce a vznikne lékařská posudková služba úřadů práce. Lékaři úřadů práce budou posuzovat mimo jiné zdravotní stav i pro účely přiznání dávek státní sociální podpory a sociální péče, což bylo dosud v kompetenci OSSZ.

Oblast mzdová

Od 1. července 2006 vzroste minimální mzda (MM) o 5,1 %. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, dostávat místo současných 7 570 Kč 7 955 Kč. Minimální hodinová mzda vzroste ze 44,70 Kč na 48,10 Kč. Tento krok společně s dalšími opatřeními v oblasti zaměstnanosti, daní a sociální politiky směřuje k zatraktivnění pracovních příjmů před příjmy ze sociálních dávek. Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Minimální mzda byla v České republice poprvé zavedena v roce 1991, a to v jednotné výši pro celé území republiky. Její výše tehdy činila 2 000 Kč měsíčně. Po zvýšení MM od 1. 7. 2006 by mohl v ČR podíl čisté minimální mzdy k předpokládané čisté průměrné mzdě v národním hospodářství dosáhnout téměř 44 %. MPSV předpokládá, že MM budou i po jejím zvýšení pobírat pouze 2 – 3 % zaměstnanců. Jedná se především o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří vykonávají jednoduché práce.

V souvislosti se zvýšením minimální mzdy o 5,1 % od 1. července 2006 vzrostou i minimální mzdové tarify, a to o stejné procento. Sazba minimálního mzdového tarifu 1. tarifního stupně bude odpovídat minimální mzdě. Zároveň se nebude měnit poměr sazeb minimálních mzdových tarifů nejvyššího a nejnižšího tarifního stupně, který je cca 2,25:1. Minimální mzdové tarify se uplatňují ve firmách, ve kterých neexistují podmínky pro sjednání mzdy v kolektivní smlouvě. Zaměstnanci v těchto podnicích tak nemohou využívat výhod ochrany, které poskytuje kolektivní vyjednávání.

Oblast migrace

Od 1. července 2006 se do pilotního projektu „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“ zapojí další tři země – Bosna a Hercegovina, Makedonie a Ruská federace. Občané těchto zemí tak budou moci společně s občany Běloruska, Bulharska, Chorvatska, Kanady, Kazachstánu, Moldavska, Srbska a Černé Hory a Ukrajiny získat po splnění potřebných podmínek trvalý pobyt v ČR ve zkrácené lhůtě. Stejnou možnost mají zahraniční absolventi českých vysokých a středních škol. Od příštího měsíce se mění požadavek na nejnižší potřebné vzdělání k přijetí do projektu. Namísto středního vzdělání s výučním listem budou muset mít zájemci střední vzdělání s maturitou. Ve čtvrtém projektovém roce (tj. od 1. 7. 2006 do 30. 6. 2007) se může do projektu zapojit tisíc zájemců – 600 smí vstoupit z území ČR a 400 ze zahraničí. Nově se zavádí subkvóta 200 osob pro novou kategorii účastníků, jejímž prostřednictvím budou moci na český trh práce vstoupit cizinci pracující v profesích, na které je v ČR nedostatek lidí. Český stát nadále nezajišťuje zájemcům o účast v projektu práci ani bydlení, ani jim neplatí cestu do ČR. Vstup do projektu jim ale umožní požádat společně s rodinnými příslušníky po dvou a půl letech o trvalý pobyt v ČR. Při ztrátě zaměstnání nikoli z vlastní viny mají účastníci projektu třicetidenní ochrannou lhůtu, po kterou nepřijdou o vízum a pobyt v ČR se jim nepřeruší.