Legalizace švarcsystému?  
16.10.2006, Zdroj: Verlag Dashöfer
Budou moci zaměstnavatelé od příštího roku realizovat svoji činnost na základě obchodněprávních smluv místo toho, aby uzavírali pracovněprávní vztahy se zaměstnanci?

Společně s novým zákoníkem práce byl ve stejné částce Sbírky zákonů publikován i zákon č.264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Mezi 60 zákony, které se (až na několik výjimek)  s účinností  k 1.1. 2007 mění, patří  i zákon č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti, v němž se zrušuje § 13, podle jehož dosavadního znění je právnická nebo fyzická osoba zásadně „povinna zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.“ Spolu s tím se ruší i možnost uložit za porušení této povinnosti pokutu až do výše 2 milionů.

S novým zákoníkem práce se vynořily úvahy  o tom, zda bude od příštího roku možné, aby např. obchodní společnosti realizovaly svoji činnost na základě obchodněprávních smluv uzavíraných s vlastníky živnostenských oprávnění místo sjednávání pracovněprávních vztahů se  zaměstnanci. Tato dosud zakázaná praxe však nebude umožněna ani v budoucnu. Nový zákoník práce totiž na rozdíl od úpravy dosavadní obsahuje pojmové vymezení závislé práce, která může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, tj. pracovním poměru či vztahu založeném některou z  dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost (§ 2 odst.4 ZP).