V Bruselu dne 15. prosince 2006

„Zemědělci by při svém rozhodování měli více vycházet ze signálů trhu, a ne jen pěstovat obiloviny pro veřejný nákup,“ uvedla Mariann Fischer Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova. „To je celý základ reforem, které uskutečňujeme od roku 2003. Pokud tuto změnu neprovedeme, budou veřejné zásoby nadále narůstat a mnoho zemědělců bude prostě dál pěstovat kukuřici na prodej do veřejných skladů. Zkušenosti s žitem ukazují, že zrušení intervence pro tuto obilovinu v roce 2003 mělo za následek dynamičtější trh a lepší ceny pro zemědělce. I po této změně u kukuřice budou pěstitelé obilovin nadále využívat intervence, která působí jako záchranná síť pro jiné důležité obiloviny, jako je pšenice a ječmen.“

Možnosti odbytu pro intervenční zásoby kukuřice jsou omezené. Mezinárodní ceny kukuřice jsou ze všech hlavních obilovin nejnižší a další prodej na světovém trhu znamená vysoké finanční náklady. Prodej kukuřice v rámci EU je omezen vysokými náklady na dopravu a mohl by narušit účinné fungování vnitřního trhu.

Kukuřice není vhodná k dlouhodobému skladování. Její jakost se může rychle zhoršit, čímž dojde k biologickému poškození zrn, včetně rozšíření hub a škůdců. I když Komise nedávno přijala přísnější kritéria způsobilosti, aby zajistila, že bude kukuřice přijatá k intervenci vhodnější pro skladování, nejde o konečné řešení problému narůstajících zásob.

Tento návrh přispěje k posílení integrace trhu EU s obilovinami. Pěstování kukuřice v přebytkových regionech střední Evropy se stane opět konkurenceschopné na vnitřním i světovém trhu. Návrh rovněž přispěje k oživení konkurenceschopnosti v odvětví chovu prasat a drůbeže v těchto regionech snížením nákladů na krmivo, a podpoří tak hospodářský rozvoj.

Celková úroveň intervenčních zásob by se výrazně snížila. Odhaduje se, že při zachování stávajícího režimu by v roce 2013 celkový objem dosáhl hodnoty 18,9 milionu tun (z toho 15,6 milionu tun kukuřice). Po vyjmutí kukuřice z intervence by celkový objem zásob do roku 2013 dosáhl zhruba 10 milionů tun. Tyto zásoby by tvořily výhradně obiloviny vhodné pro dlouhodobé skladování s výhodnějším umístěním pro obchodní účely.

Zatímco by při zachování současného stavu roční úroveň výdajů na skladování nadbytečných obilovin činila více než 300 milionů EUR, ukončení intervence pro kukuřici by přineslo za období 2008–2014 celkovou úsporu ve výši 617,8 milionu EUR. Od rozpočtového roku 2008 by roční výdaje klesly pod 300 milionů EUR a od roku 2012 pod 200 milionů EUR.

Protože se kukuřice seje na jaře, je časový rozvrh tohoto návrhu plně vhodný pro zemědělce, kteří se rozhodují ohledně vegetačního období 2007.

V intervenčním režimu EU v odvětví obilovin platí jednotná cena 101,31 EUR za tunu, kterou zemědělci obdrží za prodej svých obilovin do veřejných skladů, pokud nemohou najít odbyt na trhu. V současné době se intervence vztahuje na pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a čirok.

Ve většině členských států jsou tržní ceny vyšší než tato nákupní cena. Stávající intervenční režim je však velmi lákavý v regionech s nižšími výrobními náklady, které leží ve velké vzdálenosti od hlavních oblastí spotřeby. V těchto regionech již intervence neslouží svému původnímu účelu jako záchranná síť, ale namísto toho se z ní stává obchodní odbytiště. V důsledku toho deficitní oblasti v EU sužují vysoké ceny, zatímco značná množství obilovin v přebytkových regionech jsou předmětem intervenčního nákupu.