Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr podle nového zákoníku práce  
24.10.2006, JUDr. Jaroslava Jakubka, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nový zákoník práce zvyšuje limit pro uzavření dohody o provedení práce z dosavadních 100 na 150 hodin ročně.

 § 74-77 – Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

 Ustanovení související

–  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

• § 67 a 68 – odstupné
• § 81–99 – pracovní doba a doba odpočinku
• § 191 – povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci  

Komentář

V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, protože rozsah práce, podle dohody o provedení práce, je omezen na maximálně 150 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele a na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby u jednoho zaměstnavatele. Další výjimky, kterými se právní režim těchto dohod odlišuje od pracovního poměru, jsou stanoveny v § 77 ZP. Na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru.  Neplatí to však v případech stanovených v § 77 odst. 1.   Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec (fyzická osoba) může konat u neomezeného počtu zaměstnavatelů práci na základě dohody o provedení práce, avšak vždy tak, že u každého bude vykonávat tuto práci v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Rozsah práce (v rámci maximálně 150 hodin v kalendářním roce) bude jen obtížně měřitelný za situace, kdy zaměstnavatel není povinen zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu (§ 74 odst. 2). Dohoda o provedení práce je blízká občanskoprávní smlouvě o dílo, nicméně podle zákoníku práce je formulována odlišně.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít se zaměstnancem (fyzickou osobou) samozřejmě i tehdy, jestliže rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. Na základě této dohody však není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní doby. Důležité je, že dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná.

Ústní sjednání

Pokud dojde k tomu, že nedopatřením či z jiných důvodů nebyla dohoda o pracovní činnosti uzavřena písemně a zaměstnanec již započal s výkonem prací, bylo by nezbytné tuto smlouvu posuzovat jako ústně uzavřenou pracovní smlouvu na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Pracovní smlouva, na rozdíl od dohody o pracovní činnosti, totiž není v důsledku nedostatku písemné formy neplatná. Zaměstnavateli i zaměstnanci však v této souvislosti mohou nastat problémy, zejména pokud jde o skončení takového pracovního poměru (§ 48 až 73).

Obsah dohody

Obsahem dohody o pracovní činnosti jsou sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Z logiky věci pak vyplývá, že může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou, i když nejvýše přípustný rozsah poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje (třeba opakovaně) vždy nejdéle za období 52 týdnů.

Způsob zrušení dohody

Jestliže v dohodě nebude sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků  ke sjednanému dni. Jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení pracovního poměru pak bude možné sjednat pouze pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Vzhledem k tomu, že právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vychází z potřeby výkonu určitých pracovních činností menšího rozsahu, které však vykazují znaky závislé práce, a proto by neměly být vykonávány v občanskoprávních vztazích, například na základě smlouvy o dílo, popřípadě na základě smlouvy příkazní, stanoví zákoník práce jednak obecné pravidlo, podle něhož, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru. Výjimky stanoví přímo zákoník práce. Výlučně v dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat, popřípadě vnitřním předpisem stanovit nárok (právo) zaměstnance na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou, a to za podmínek uvedených v § 199, 206 a v části deváté. U dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle § 191 až 198 a § 206 zákoníku práce.

Odměna

Podle § 138 zákoníku práce se výše odměny a podmínky pro její poskytování sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Zákoník práce vztahuje na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti  ustanovení § 111 o minimální mzdě. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v každém pracovněprávním vztahu (uvedeném v § 3 ZP). Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda.

Rozdíly ve srovnání se současnou úpravou

Dohodu o provedení práce lze uzavřít na výkon práce či prací, není-li jejich rozsah větší než 150 hodin v kalendářním roce (dříve 100 hodin). Přitom není rozhodující, jde-li o charakter práce, která má povahu jednorázového úkolu či opakující se činnosti. Toto rozlišení je věcí zadavatele pracovního úkolu. Do rozsahu práce se započítává také doba práce, která je konána pro téhož zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce.

Upozornění na možné chyby

Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít pouze tak, aby rozsah práce nepřekračoval polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Toto ustanovení je ošidné, protože polovinou stanovené týdenní pracovní doby zákoník práce rozumí polovinu pracovní doby určené podle § 79 ZP u konkrétního zaměstnavatele, takže ji nelze určit obecně, protože u každého zaměstnavatele může být rozdílná a flexibilní. Stanovená týdenní pracovní doba podle § 79 odst. 1 ZP nesmí překročit maximální hranici  40 hodin týdně. Z tohoto ustanovení však nelze dovodit pevnou hranici poloviny týdenní pracovní doby pro výkon práce na základě dohody o pracovní činnosti, kterou by bylo možné vztáhnout jednotně na všechny zaměstnavatele, což je hrubá chyba tohoto zákona, protože tento údaj bude při případné kontrole obtížné dohledat. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Příklad

Potřebuje-li zaměstnavatel výkon určitých prací, může volit mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce bez ohledu na skutečnost, zda má práce charakter jednorázového úkolu či jde o opakující se činnost.  

Judikatura

Judikatura není zatím k dispozici.

Článek je vybrán z příručky, díky jejíž struktuře se nejen brzy zorientujete v číslování paragrafů, ale také rychle najdete požadovanou informaci v textu – Nový zákoník práce v praxi.

Úplné znění

ČÁST TŘETÍ

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

§ 74
Obecné ustanovení

(1) Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.

(2) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

§ 75
Dohoda o provedení práce

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

§ 76
Dohoda o pracovní činnosti

(1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin.

(2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

(3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

(4) Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná; jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci.

(5) V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

(6) Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

§ 77
Společné ustanovení

(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o

     a)  odstupné podle § 67 a 68,

     b)  pracovní dobu a dobu odpočinku,

     c)  překážky v práci na straně zaměstnance,

     d)  skončení pracovního poměru a

     e)  odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen „odměna z dohody“).

(2) Pouze v dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat, popřípadě vnitřním předpisem stanovit právo zaměstnance na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou, a to za podmínek uvedených v § 199, 206 a v části deváté. U dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle § 191 až 198 a § 206.

Informační bulletin k novému zákoníku práce ke stažení zdarma.