Velká konkurence mezi využitím kukuřice a sóji na výživu zvířat nebo na výrobu biopaliva  zvýšila cenu těchto komponent a výrobci krmných směsí pro zvířata hledají prostředky jak získat více živin z krmiv, jak zvýšit biologickou dostupnost živin ze směsi kukuřice a sóji  a z vedlejších produktů při výrobě etanolu. Zvyšuje se zájem o aplikaci enzymů, které rozkládají neškrobnaté sacharidy (NSP) na buněčných stěnách rostlinných krmiv.

Z Francie uvádějí, že v případě drůbeže buněčné stěny běžných rostlinných krmiv včetně kukuřice a sójových bobů obsahují významné množství neškrobnatých polysacharidů. Např.  sójový šrot obsahuje 210-220 g NSP v 1 kg sušiny, z toho více než polovina je tvořena pektiny a oligosacharidy. Drůbež nemá dostatek trávicích enzymů pro rozklad NSP a proto je vhodný doplněk příslušných enzymů pro zvýšení stravitelnosti a biologické dostupnosti živin.

Výzkumníci ze společnosti Adisseo (Francie) uvádějí, že jednou z možností je aplikace přídavku NSP-enzymů, který vykazuje multienzymovou činnost v krmných dávkách brojlerů a krůt, založených na kukuřici a sóji. Testy stravitelnosti ukázal, že  přídavek přípravku zvyšuje metabolizovatelnou energii NSP frakce až o 65 % kcal/kg a dochází ke zlepšení konverze krmiva minimálně o 2 %.

Nejnovější testy  ukázaly na  významné snížení spotřeby krmiva a snížení konverze krmiva  o 5,8 %. Významný je i vliv na podestýlku, zdraví zvířat a prostředí v drůbežárnách v důsledku sušších výkalů a redukovaného vylučování amoniaku. Navíc série zvířat dodávaných na porážku  je vyrovnanější.

Nosnice s přídavkem NSP enzymů produkují sušší výkaly, vejce jsou čistější a podřadných vajec je méně. Enzymy podporují také stravitelnost lipidů,  takže přirozené pigmenty  rozpustné v tuku jsou lépe absorbovány. Zbarvení vajec má v některých zemích významný komerční dopad  a umožní, že výrobci krmiv musí přidávat méně pigmentů do krmiv pro nosnice.

Odborníci ze společnosti Novozyme z Dánska a  ze společnosti DSM ve Švýcarsku dokazují, že by multienzymové přídavky do krmiv pro prasata měly mít vysokou tepelnou stabilitu, tak aby byly odolné při peletování krmiv.  Xylanáza vyrobená pomocí Thermomyces lanuginosus si udrží 80 % aktivity  při působení páry po dobu 30 sec a teplotě 90 °C před peletováním krmiva.

Pokusy s prasaty dokazují schopnost multienzymového přídavku rozkládat arabinoxylany a polysacharidy a zlepšovat stravitelnost živin. Přídavek xylanázy  působí lépe na stravitelnost živin u selat než u starších prasat.

Feed Intern., 27, 2006,č. 9, s. 18-19