„Zlepšení plánování v živočišné výrobě“

Program EU INTERREG III C – RFO

www.efarmer.info

 

Společnost IdeaHELP o.p.s. a zpracovává subprojekt na téma „Zlepšení plánování v živočišné výrobě“ v rámci programu EU INTERREG III C – RFO. Výsledkem zpracovávaného subprojektu budou zemědělské poradenské nástroje pro plánování a bilanci krmiv s využitím výpočtů krmných dávek a databanky krmiv.

 

Vedoucím partnerem operace „Povzbuzování podnikatelské konkurenceschopnosti a regionálního rozvoje ve venkovských oblastech“ (eFarmer) je Pardubický kraj. Tento program eFarmer zahrnuje několik subprojektů, které jsou podpořeny z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF).

 

Hlavním cílem programu eFarmer RFO (Regionální sítě), je vzájemná výměna zkušeností při uplatňování různorodých přístupů k problematice venkovského rozvoje mezi zúčastněnými regiony ze starých (Finsko) a nových členských států EU (Česká republika, Slovensko, Polsko, Estonsko), vytvoření nových inovačních podpůrných nástrojů a vybudování mezinárodního partnerství mezi existujícími místními a regionálními institucemi zabývající se rozvojem venkova.

Na tomto subprojektu spolupracují také další partneři, a sice z Polska – Institut genetiky a výživy zvířat v Jastřebci, z Finska – Agricultural Dataprocessing Centre Ltd. Vantaa a z České Republiky – AgroKonzulta Žamberk spol. s r.o. a AgroKonzulta–poradenství s.r.o.

Informace o partnerech subprojektu:

IdeaHELP se dlouhodobě se zabývá vzděláváním dospělých a část těchto vzdělávacích aktivit je zaměřena na zemědělskou oblast

Institut genetiky a výživy zvířat má dlouhodobé zkušenosti s výzkumem a poradenstvím v oblasti genetiky a chovu zvířat

Agricultural Dataprocessing Centre má dlouhodobé zkušenosti se službami pro zemědělskou oblast a s implementací moderních zemědělských informačních technologií

AgroKonzulta Žamberk a AgroKonzulta–poradenství – dlouhodobě se zabývají poradenstvím v oblasti zemědělství (rostlinná i živočišná výroba, ekonomika zemědělských firem). Úzce spolupracují se zemědělskými vysokými školami a univerzitami v České republice

Vytvořené programové nástroje budou v rámci řešeného subprojektu předány v Pardubickém kraji 60 zemědělským firmám a v Mazowieckém vojvodství 20 zemědělským firmám, které tím získají možnost využít těchto nástrojů pro získání kvalitnějších informací pro zlepšení rozhodovacích procesů a dosáhnout tak zefektivnění živočišné a rostlinné výroby.

Tyto nástroje budou sloužit zemědělské firmě nebo farmáři pro plánování výroby objemných krmiv a nákupu krmiv, a dále pak pro bilancování již vyrobených krmiv na zadané období. Nedílnou součástí projektu bude také databanka krmiv a norem. V projektu jsou použity základní české normy výživy „Doporučená potřeba živin“, zpracovaná autorským kolektivem (Prof. Doc. Ing. L. Zeman, CSc. a spol.) a základní polské normy výživy. Databanka krmiv bude vytvořena na základě krmiv shromažďovaných od roku 1997 z vybraných laboratoří ČR. Dále pak bude obsahovat rozbory krmiv získané z vybraných laboratoří v Polsku. Krmiva v databance budou tedy vytvořena z průměrných hodnot živin za sledované období a jsou seřazena podle plodin, druhu a fenofází. Tato krmiva jsou pak k dispozici v procesu plánování a bilancování krmivové základny. Informace v databance mohou pracovníci zemědělských firem nejenom využívat, ale i doplňovat svými daty, svými vlastními rozbory. S nimi pak mohou pracovat v procesu  plánování a bilancování krmiv.

 

Podkladem pro vlastní plánování krmivové základny jsou plodiny, které se pěstují na stávající rozloze (hektary), výnosy zelené hmoty, předpokládané ztráty při konzervaci, žlabové ztráty ve stáji a ceny krmiv. Z živočišné výroby se pak zadávají počty a kategorie zvířat s plánovanou užitkovostí. Základem pro výpočet struktury krmiv jsou optimalizované krmné dávky, počítané z průměrných hodnot krmiv dané firmy a nebo podle krmiv z databanky. V průběhu výpočtu stále sledujeme disponibilní počty hektarů, měnící se podle zadaného množství krmiva v krmné dávce, a na podkladě těchto hodnot můžeme interaktivně zvyšovat nebo snižovat zadávaná množství krmiv.

Další možností je navrhnout a zařadit nové plodiny, které splňují předpoklady plánované užitkovosti. Také se mohou měnit stavy zvířat a zvyšovat či snižovat užitkovost. Jedním z ukazatelů k určení užitkovosti je i cena krmné dávky na litr mléka nebo cena přírůstku, která se automaticky propočítává a tím minimalizuje krmné náklady. Když jsou zpracovány krmné dávky pro jednotlivé kategorie na období jednoho roku, tak je propočtena nejenom potřeba hektarů jednotlivých plodin a i potřeba ostatních krmiv (jadrná krmiva, krmné směsi, minerální směsi  atd.). V průběhu výpočtu si také můžeme zadat i dostatečnou rezervu v objemném krmivu, která je pro stabilitu živočišné výroby nutná.

 

Obdobným způsobem se provádí výpočty při bilancování již vyrobených krmiv na dané období. Vychází se z optimalizovaných krmných dávek, spočítaných podle aktuálních rozborů krmiv. Výpočet probíhá na podkladě zásob krmiv tak, aby celé krmné období mělo vyrovnané krmné dávky s maximální produkční účinností při minimalizaci krmných nákladů.

Informace poskytované nástrojem
pro „Zlepšení plánování v živočišné výrobě“

–         Základní výpočet nám dává informace o potřebě plodin potřebných pro realizaci krmných dávek naplánovaných na dané období – hektary, výnosy, cena v zelené hmotě, výnos zelené hmoty (který je pak rozdělen na zelené krmení, siláže, seno, úsušky, jadrná krmiva atd.)

–         Informačním výstupem je vyrobené celkové množství krmiv a množství vyrobené sušiny objemných krmiv na VDJ (velkou dobytčí jednotku). Tento výstup je možné doplnit i o použitá krmiva, ztráty silážní a žlabové, ceny krmiv atd.

–         Výstupem, který bezprostředně navazuje na výpočet optimálních krmných dávek, je zpracovaná potřeba krmiv ve zkrmitelném množství s cenou jednotlivých krmiv, ale i s  celkovou cenou všech použitých krmiv

–         Vytvořené krmné dávky jsou ve fyziologické sušině a jsou sestaveny podle krmného období

–         Výstup – výroba mléka a masa – je zpracován podle počtu zvířat a kategorií, společně s cenami na jednotku produkce

–         Velice cenným výstupem je zpracovaná bilance vyrobených krmiv podle optimalizovaných krmných dávek na zadané období. Podle ní lze určit a naplánovat požadovanou užitkovost s možností naplánování nákupu krmiv mimo rámec zemědělské firmy, a případně prodeje krmiv, vyrobených díky vyššímu než naplánovanému výnosu krmiva