Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Srovnání nákladů na výrobu drůbežího masa

31/01/07

Výrobní náklady v Německu, Nizozemí a V. Británii budou v roce 2010 téměř stejné. Nejvíce se zvýší v Polsku, ale i přesto zůstanou nejnižší v EU. 

Podle odhadu budou v roce 2010  výrobní náklady na drůbeží maso v Německu, Holandsku a Velké Británii podobné. I přesto, že  v Polsku dojde do roku 2010 k největšímu zvýšení výrobních nákladů, bude mít Polsko nejnižší výrobní náklady v rámci EU. Výrobní náklady v Brazílii a USA budou o více než jednu třetinu nižší než v EU.
Srovnání výsledků v roce 2004 ukazuje, že průměrné výrobní náklady v Německu, Francii a Holandsku byly téměř stejné, nižší byly v Polsku a vyšší ve Velké Británii. Srovnání provedli na univerzitě ve Wageningen a holandském Ústavu pro ekonomiku zemědělství LEI. Průměrné náklady byly vypočteny na základě údajů získaných z drůbeží farmy s kapacitou 75 000 brojlerů spojené s jatkami a zpracováním jatečných těl.
Rozdíly v konečných výrobních nákladech mezi zeměmi nejsou jen výsledkem různých provozních nákladů v různých zemích; nižší provozní náklady se samy o sobě nemusí projevit v nižších výrobních nákladech a pro konečné náklady jsou často významnější technické ukazatele užitkovosti. Např. holandské farmy s chovem drůbeže dosahují  dobré  užitkovosti při relativně nízkých nákladech na krmivo, ale vyšších nákladech na energii a likvidaci hnoje. Ve Francii, Velké Británii a Polsku není likvidace hnoje nákladná. Dalším faktorem, který ovlivňuje konečné náklady,  je různá porážková hmotnost v různých zemích. Např. průměrná porážková hmotnost je ve srovnání s Nizozemím nižší v Německu a Francii a vyšší ve Velké Británii a Polsku. Ceny jednodenních kuřat v Německu, Nizozemsku a Polsku jsou téměř stejné, ale mírně nižší ve Francii a vyšší ve Velké Británii. Průměrná cena krmiv je ve Velké Británii podobná jako v Nizozemsku. V Německu jsou ceny krmiv o 4 % nižší a ve Francii a Polsku o 4 % vyšší. Ceny krmiv v Brazílii a USA jsou mnohem nižší vzhledem k dostupnosti surovin jako je kukuřice a sója. V Evropě zvyšují cenu surovin pro výrobu krmiv náklady na skladování a transport.
Konečné výrobní náklady ovlivňují i nepřímé výrobní náklady. Např. v Polsku získávají prodejem hnoje dvě eur za tunu, zatímco v Německu stojí likvidace hnoje 5 eur a v Nizozemsku 18 eur. Výrobní náklady jsou silně ovlivněny cenou energie. Farmáři ze zemí s nejvyšší cenou energie (Velká Británie, Německo a Nizozemsko) platí daň ze spotřebované energie. Ve Velké Británii je daň za energii nízká, v Německu platí výrobci drůbeže 2,05 eurocentů za kWh při spotřebě do 25 000 kWh a 1,23 eurocentů při spotřebě nad 25 000 kWh. Farmy s produkcí brojlerů v  Německu s celkovou spotřebou 75 000 kWh za rok platí ročně daň 1 238 eur. Za energii z přírodního plynu se  platí daň 5,5 eurocentů za m3 a při roční spotřebě 75 000 m3 dosahuje daň částky  2 880 eur; německá farma zaplatí daň za energii 4 126 eur za rok. Holandští farmáři platí ještě více. V průměru kryjí spotřebu energie ze 30 %  elektřinou a ze 70 % přírodním  plynem. Farma s koncentrací 75 000 brojlerů spotřebuje 84 000 kWh elektrického proudu a 52 000 m3 přírodního plynu za rok. Zatímco taková farma zaplatila v roce 2004 daň za celkovou energii 5 891 eur, v roce 2005 to bylo 7 631 eur.
Již více než 20 let platí v Nizozemí pro farmy se živočišnou výrobou opatření pro snížení emise amoniaku a dále i pro snížení emise prachu a zápachu. Likvidace zápachu a emisí prachu v Německu přináší náklady navíc speciálně v oblastech s vysokou koncentrací drůbeže a prasat. Pro snížení emisí amoniaku, prachu a zápachu se instalují zařízení pro čištění vzduchu, která ročně přinášejí náklady navíc v hodnotě 21 eurocentů na ustájovací místo nebo 1,51 eurocentů na kg živé hmotnosti.
Náklady na práci ovlivňují jak náklady na  prvovýrobu tak náklady na porážku brojlerů. Jestliže produkční náklady zahrnují i náklady na porážku, pak rozdíly mezi Německem, Francií, Nizozemskem a V. Británií jsou menší. Náklady na kg jatečné hmotnosti jsou v Německu 131, ve Francii a Nizozemsku 132 a ve V. Británii 133 eurocentů; v Polsku je to jen 116 eurocentů.
Rozdíly v produkčních nákladech v zemích Evropy jsou ve srovnání s výrobními náklady v Brazílii a USA, okrajové. Výrobní náklady v rámci západní Evropy jsou nejnižší v Německu; výrobní náklady v USA tvoří jen 65 % nákladů v Německu a výrobní náklady v Brazílii jen 56 % nákladů v Německu. Nižší výrobní náklady v USA a Brazílii jsou výsledkem i příznivého klimatu, který umožňuje ustájení  v relativně jednoduchých a levných stavbách. Prvovýroba se realizuje v účinně organizovaném integrovaném systému.
Brazílie a USA mají nižší náklady na krmivo, nižší náklady na elektrickou energii, ustájení a na práci. Obě země mají nižší výrobní náklady i v důsledku menšího zatížení odvětví legislativou a regulačními nařízeními. Brazílie a USA nemusí řešit legislativní opatření týkající se životního prostředí a welfare zvířat. V obou zemích je povoleno užití masokostní moučky, která je v EU zakázaná. Užití masokostní moučky snižuje náklady na krmivo a jatka mají zisk z využití jatečných odpadů, zatímco likvidace odpadů v EU je drahá.
V EU se má do roku 2011 vyloučit v odvětví výroby drůbeže výskyt salmonel. Realizace záměru zvýší, s určitými rozdíly, výrobní náklady ve všech členských zemích.
EU navrhuje směrnice týkající se welfare zvířat, které zahrnují hustotu osazení, požadavky na ventilaci, intenzitu světla, světelné programy, kontroly a aplikace. Výrobní náklady výrazně ovlivní maximální hustota osazení  hal, která  má být 30 až 38 kg na m2.  Na farmě s koncentrací 90 000 brojlerů se  snížení průměrné hustoty osazení ze 45 na 38 kg projeví ve zvýšení nákladů o 12 000 eur za rok. Snížení hustoty na 30 kg na m2 by zvýšilo náklady o 31 000 eur.
Směrnice EU o welfare zvířat se budou aplikovat ve všech členských  zemích. Navržená opatření zvýší výrobní náklady v EU v roce 2010 asi o 4-7 %. Zvýšení ve V. Británii zůstane na 4 %, v Německu a Nizozemsku dosáhne 6 %, v Polsku 7 %. Zvýšení nákladů na kg živé hmotnosti do roku 2010 bude ve V. Británii o 2,9 eurocentů, ve Francii o 3,5 eurocentů, v Německu o 4,1, v Nizozemí o 4,21 a v Polsku o 4,3 eurocenty. Ve V. Británii bude zvýšení nejmenší, protože tady nejsou náklady spojené se snížením hustoty osazení. Podle předpovědi se nezvýší výrobní náklady v zemích mimo EU a konkurenceschopnost výrobců brojlerů v EU se dále zhorší.
Výroba brojlerů: základní odhad pro různé země (ceny jsou bez daně z přidané hodnoty)
Země
Nizozemsko
Německo
Francie
V. Británie
Polsko
Brazílie
USA
Cena krmiva (eur/100 kg)
22,7
21,7
23,7
22,8
23,7
14,0
13,9
Cena jednodenních kuřat (eurocenty/kuře)
24,4
25,2
23,1
33,9
24,9
13,0
14,6
Porážková hmotnost (g)
2102
1918
1962
2330
2250
2400
2315
Konverze krmiva
1,74
1,75
1,87
1,85
1,85
1,90
1,96
Mortalita (%)
3,6
3,8
3,8
3,8
4,0
4,5
4,5
 
 
Produkční náklady na kg živé hmotnosti (eurocenty)
Země
Nizozemsko
Německo
Francie
V. Británie
Polsko
USA
Brazílie
Likvidace hnoje
1,14
0,34
0,00
0,00
-0,13
0,00
-0,37
Režijní náklady
0,84
0,89
1,00
0,82
0,59
0,61
0,40
Ustájení
3,98
4,80
3,54
5,10
4,18
2,26
2,01
Práce
4,31
4,67
4,44
3,42
0,60
2,53
0,42
Další specifické náklady
6,19
5,48
4,19
3,83
3,41
4,93
3,37
Energie
3,43
2,60
2,23
2,64
1,85
1,58
1,53
Krmivo
39,53
38,02
44,24
42,26
43,88
27,19
26,60
Jednodenní kuřata
11,96
13,68
12,26
15,12
11,54
6,60
5,67
 

Zařazeno v ekonomika