Evropská komise chce členským státům EU nařídit jednotný způsob posuzování a trestání takzvaných zelených zločinů – případů, kdy je vážně poškozeno životní prostředí.

Podle návrhu, kterým EK teprve podruhé ve své historii nařizuje celoevropskou harmonizaci v citlivé oblasti trestního práva, mohou být pachatelé takových činů odsouzeni k vysokým pokutám i k několikaletému vězení.

Návrh na sjednocení způsobu, jak v rámci EU trestat činy poškozující životní prostředí, má komise představit dnes. Stanovuje v něm údajně devět typů přestupků, mezi něž patří například nezákonné nakládání s odpady, přechovávání chráněných druhů rostlin a živočichů nebo životu nebezpečná kontaminace ovzduší či vodních zdrojů. Pachatelům takových činů má podle rozsahu způsobené škody hrozit jeden rok až deset let vězení nebo pokuty v rozpětí 300 000 až 1,5 milionu eur (cca 14 až 42 milionů korun).

Brusel chce touto směrnicí znemožnit společnostem i jednotlivcům, kteří vážně poškodí životní prostředí, aby zneužívali toho, že v některých státech takové činy vůbec nejsou trestné nebo za ně hrozí jen minimální postih.

Zásah do trestního práva, jež je jinak plně v kompetenci členských států, ale v některých zemích zřejmě vyvolá odpor a tak není jisté, zda nová definice zelených zločinů bude prosazena.

Jak se ve směrnici uvádí: „Zločiny, které souvisejí s životním prostředím, mají většinou přeshraniční dopad.“ EK tedy v tomto případě argumentuje tím, že ochrana životního prostředí by měla být koordinována bez ohledu na národní hranice, aby byla efektivní.

Členské státy jsou v oblasti trestního práva plně suverénní a mohou bez omezení určovat, co budou na svém území považovat za zločin a jak ho potrestají. Přelomové rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2005 však Unii dovoluje v některých vymezených případech do národního trestního práva zasáhnout a sladit normy v jednotlivých státech. Poprvé ho Brusel využil v květnu loňského roku, když EK navrhla sladit trestní normy týkající se padělání zboží.

Zdroj: UZPI 19.2.2007