Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Kyanogenní sloučeniny v krmivu

21/02/07

Stanovisko EFSA k výskytu kyanogenních sloučenin v krmivech a k jejich účinku v živočišných potravinách.

Vědecký panel pro kontaminanty Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA–CONTAM) uveřejnil dne 13. února 2007 své stanovisko k výskytu nežádoucích kyanogenních sloučenin v živočišných krmivech.
Kyanovodík (HCN) se tvoří enzymovou hydrolýzou kyanogenních glykosidů, které vznikají u různých rostlinných druhů jako sekundární metabolity. U neporušených rostlin se kyanogenní sloučeniny nacházejí odděleně od hydrolytických enzymů. Drcením rostlinných materiálů fyzikálními postupy nebo žvýkáním se tato separace ruší a iniciuje se enzymová hydrolýza kyanogenních sloučenin, což vede v konečném důsledku ke tvorbě HCN. K hydrolýze, která vede k uvolňování HCN, dochází také působením mikroorganismů v trávicím traktu.
Kyanogenní glykosidy se nacházejí v rostlinné říši ve velkém. Typická krmiva, která obsahují kyanogenní glykosidy, jsou len, kořen manioku a zelené části čiroku (sorghum species). U lnu se používá jako krmivo koláč po vylisování oleje nebo zbytek po extrakci lněného oleje. Stejné platí o semenech různých Prunus species (používá se zbytek po extrakci nebo lisování). Kořen manioku se běžně zpracovává do chipsů, které se exportují do Evropy jako krmivo pro prasata.
V závislosti na pH se HCN může vyskytovat také jako kyanidový anion. Jak kyanovodík, tak kyanidy jsou toxické pro všechny živočišné druhy. Účinky HCN mohou vést k akutním smrtelným intoxikacím. Častěji se však vyskytují chronické intoxikace, pro které je charakteristické snížení růstu a neurologické symptomy pramenící z poškození tkáně v centrálním nervovém systému. Uvádí se, že přežvýkavci, u kterých flora v přední části žaludku přispívá k hydrolýze kyanogenních glykosidů, jsou citlivější k takovýmto sloučeninám než monogastričtí živočichové a lidé. To vede po expozici kyanogenním glykosidům k vyššímu výskytu klinických případů intoxikace u přežvýkavců.
Neexistují žádné systematické experimentální studie, které se zabývají přenosem kyanidu nebo jeho prekurzoru do jedlých produktů, např. masa, drobů nebo vajec. Rezidua kyanogenních sloučenin byla nalezena v játrech smrtelně intoxikovaných koz. Za předpokladu, že živočich není intoxikován kyanovodíkem a pokud se bere do úvahy kinetika a běžná metabolická dráha degradace kyanidu, jsou koncentrace kyanogenních sloučenin v mase nebo vejcích velmi nízké. Přenos reziduí kyanogenních sloučenin do mléka se prokázal u intoxikovaných zvířat. Za výše uvedeného předpokladu degradace kyanidu jsou však hladiny pravděpodobně velmi nízké.
Správnou zemědělskou a výrobní praxí při výrobě krmiv lze u zvířat zamezit klinickým i subklinickým intoxikacím. Panel expertů EFSA uvádí, že je třeba získat více informací o toxikologických účincích a o přítomnosti kyanogenních glykosidů v krmivech. Je také zapotřebí aktualizovat analytické metody pro stanovení celkového kyanogenního potenciálu.
Více informací o kyanogenních sloučeninách v krmivech je uvedeno v příloze.
 
 
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.