Přehled změn v pojistném na sociální zabezpečení v roce 2007  
13.2.2007, JUDr. Jan Přib, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. ledna 2007 došlo k řadě významných změn v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, byl s účinností od 1. ledna 2007 dotčen třemi novelami; jedná se o zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, a o zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.

1. Změny na základě zákona č. 362/2003 Sb.

Z okruhu poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 zákona č. 589/1992 Sb. se vypouští ředitel Bezpečnostní informační služby, a to v souvislosti s tím, že podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je tento ředitel ve služebním poměru, a proto je uvedeným poplatníkem již na základě § 25 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.

2. Změny na základě zákona č. 189/2006 Sb.

Účinnost zákona č. 189/2006 Sb. byla zákonem č. 585/2006 Sb. posunuta o jeden rok na 1. leden 2008, avšak některá ustanovení zákona č. 189/2006 Sb. nabyla účinnosti již dnem 1. ledna 2007.

Nová úprava penalizace

Sazba penále stanovená v § 20 odst. 1 se snižuje, a to z dřívějších 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den trvání dluhu na 0,05 %.

V případě splátkového režimu (tj. v případě, že okresní správa sociálního zabezpečení povolila placení dlužného pojistného ve splátkách) se sazba penále stanovená v § 20 odst. 3 snižuje z dosavadních 0,05 % na 0,025 %.

Podle přechodného ustanovení se výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 2007 řídí předpisy účinnými před tímto dnem.

Dále se nově vymezují v § 20 odst. 5 případy, kdy se penále neplatí. Podle nového znění tohoto ustanovení se penále neplatí

a) za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,

b) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,

c) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele,

d) za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,

e) za dobu ode dne prohlášení konkursního řízení na majetek plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkursu,

f) za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,

g) za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkursního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, nebo usnesení soudu o povolení vyrovnávacího řízení, pokud je v řízení vydáno rozhodnutí o vyrovnání.

Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit okresní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány. Tato úprava je obsažena v § 20 odst. 6.

Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Tato úprava je obsažena v § 20a odst. 7.

Pořadí plateb na úhradu dlužných částek

Podle nového ustanovení § 22a odst. 5 se pořadí plateb na úhradu dlužných částek nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném. Tato nová úprava znamená, že platba na úhradu dluhu na pojistném a penále, který byl předepsán výkazem nedoplatků nebo uhrazen v rámci výkonu rozhodnutí, se použije vždy na úhradu tohoto dluhu a nepoužijí se tedy obecná ustanovení o pořadí plateb, a to ani v případě, že se později stane splatným jiný dluh.

Úhrada záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných

Ustanovení § 17 odst. 2 bylo doplněno tak, že na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná okresní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok  na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku, v němž byl přehled podán; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala tento přehled spolu s takovou žádostí.

Touto novou úpravou se zjednodušuje postup v případě přeplatku na pojistném, který by měl být vrácen osobě samostatně výdělečně činné, která by pak byla povinna platit průběžně zálohy na pojistné.

Zachování lhůty

Ustanovení § 23 o počítání času a o lhůtách se doplňuje o nový odstavec 5. Podle tohoto nového ustanovení je lhůta k předložení předepsaného tiskopisu, ke splnění oznamovací povinnosti nebo k jinému úkonu zachována, použije-li se služba dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy a správce tohoto portálu převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty.

3. Změny na základě zákona č. 264/2006 Sb.

Zákon č. 264/2006 Sb. přinesl zásadní změnu v definici vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tato změna se týká § 5 odst. 1 a 2 a spočívá v novém vymezení započitatelnosti příjmů zaměstnance do vyměřovacího základu; tato započitatelnost se bude odvíjet od předmětu daně z příjmů fyzických osob.

Podle nové úpravy vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval  v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však z těchto příjmů některé příjmy do tohoto základu nezahrnují. Jedná se o tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní příplatek horníků,

d) odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

f) plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.