Návrh postoje COPA-COGECA k návrhu Evropské komise na technické zjednodušení Společné zemědělské politiky: V říjnu 2006 vydala Evropská komise „Akční plán zjednodušení Společné zemědělské politiky“, který následuje po sdělení Komise o „Zjednodušení a lepší řízení Společné zemědělské politiky“ publikovaném v říjnu 2005. Akční plán vymezuje tři oblasti zlepšení SZP a to zejména:

1. Zavedení jediné CMO bylo dále upřesněno v návrhu Komise na koncept Opatření Rady. Návrhy na snížení administrativní zátěže pro farmáře budou učiněny v roce 2007 na základě studie provedené v různých členských státech.
2. V březnu 2007 přednese Komise rovněž zprávu o cross-compliance. Bude obsahovat návrhy, jak zlepšit fungování cross-compliance zaměřením se na problémy, které vyvstaly v době vytvoření této politiky.
3. Komise opakovaně rozlišuje mezi „technickým zjednodušením“ a „zjednodušením politiky“. „Technické zjednodušení“ je definováno jako opatření vedoucí k usměrnění existující politiky a dosažení lepší efektivnosti nákladů bez současné změny základní politiky. „Zjednodušení politiky“ je definováno jako podstatnější změna ve fungování SZP, které je třeba řešit odděleně od technických změn.

1. Zjednodušení musí přinést jasné a jednoznačné výhody uživatelům SZP, zejména farmářům a jejich družstvům. V případě jakýchkoli pochybností by měly být výhody zjištěny analýzou nákladů a výnosů.
2. Legislativní zjednodušení nesmí za žádných okolností použito jako záminka k oslabení existujících nástrojů řízení trhu. Každou CMO charakterizují určitá opatření vztahující se k potřebám a požadavkům dotyčného sektoru. Tato opatření se zásadním způsobem zasluhují o plnění cílů SZP, zejména stabilizaci trhu, zajištění náležité životní úrovně farmářů a zvýšení produktivity. Proto nesmí být zpochybňována, ani nesmí být měněna jejich podstata.
3. Toto platí zejména pro zavedení jediné CMO. Její možné založení má sloužit pouze k posílení a ne oslabení či jiným změnám ve fungování prvního pilíře SZP.
4. Jednotlivé Tržní organizace jsou vysoce specializovanými nástroji sloužícími k řešení specifických potřeb všech sektorů. Jakákoli provedená změna musí zůstat v zásadě technická a nesmí vést ke snížení jejich efektivity.
5. Pokud budou tyto požadavky splněny, COPA-COGECA podporuje zjednodušení a upevnění SZP. Vykonávání tohoto zjednodušení musí však být přísně technického/právního rázu a omezit se na cíle jasně vymezené Akčním plánem Komise.

1. Evropští farmáři musí čelit neustále rostoucí byrokracii za účelem splnit celou řadu nařízení. Zemědělská družstva pomáhají farmářům posílit jejich konkurenční postavení a také nesou velké břemeno v podobě plnění byrokratických požadavků.
2. Snížení písemných požadavků nutných k plnému využívání všech nástrojů řízení trhu dostupných v Evropě je rovněž důležité pro družstva.
3. „Mid-term Review“ („Pololetní zpráva“) z roku 2003, která měla vést k podstatnému zjednodušení, zatím měla za následek pouze další komplikace a administrativní požadavky. Náklady zemědělství na řešení byrokratických záležitostí jsou extrémně vysoké. Jen v Německu, Nizozemí a Švédsku se tyto náklady odhadují na miliardu eur ročně.
4. Díky cross-compliance se podstatně zvýšily postihy pro farmáře, u kterých se prokáže porušení nařízení. Posouzení, zda bylo nařízení nedodrženo úmyslně či ne, záleží pouze na subjektivním rozhodnutí inspektora. Neúmyslné zanedbání malé části relativně nové právní povinnosti může proto vést ke ztrátě 3-5 % platby na farmu. Toto je přídavek k jakémukoli postihu, k němuž může dojít za nedostatečné dodržování národního zákona.
5. Situace je o to horší, že v mnoha státech Evropské unie je vícero státních orgánů zodpovědných za dohled nad sice rozdílnými ale přesto příležitostně se překrývajícími aspekty cross-compliance. Protože je často koordinace inspekcí mezi jednotlivými úřady nedostatečná, míra kontrol mnohdy překračuje 1% uváděné ve zmiňované pololetní zprávě.
6. Farmáři i družstva jsou nuceni pracovat v atmosféře neustálého strachu z přehlédnutí některých zanedbatelných aspektů nařízení. Kvůli potenciálně velmi tvrdým postihům si zemědělská družstva platí služby externích poradců, čímž se ještě zvyšuje jejich finanční zátěž. V praxi se tak cross-compliance stává nástrojem, jenž zabraňuje farmářům využívat půdu co nejlépe nejen ekonomicky ale i ekologicky.
7. Evropské zemědělství čelí velmi silným tlakům, aby se dále modernizovalo, ale přitom poskytovalo všechny veřejné služby, které společnost očekává. V Evropě se objevují požadavky na snížení zemědělského rozpočtu, přestože již dnes téměř nestačí na efektivní podporu trvale udržitelného zemědělství po celé Evropě. Na mezinárodní úrovni je hlavní obchodní vyjednavač Evropské unie připraven zbořit většinu posledních významných bariér EU proti importům ze zemí třetího světa, které byly často vyrobeny za mnohem nižších požadavků na ekologii a welfare zvířat.
8. Je tedy velmi důležité umožnit farmářům a zemědělským družstvům zaměřit se na své hlavní činnosti a trávit méně času řešením byrokratických požadavků. Na dosažení tohoto cíle ve velké míře závisí budoucí rozvoj konkurenceschopného evropského zemědělství, pokračující zajišťování ekologických a dalších veřejných služeb všude v Evropě a ekonomická životaschopnost venkovských oblastí.
9. Vedle požadavků vysvětlených pod titulem Základní úvahy, zjednodušení by se mělo vždy řídit těmito pěti pravidly:
   • Větší srozumitelnost – Všechna pravidla a požadavky náležící ke cross-compliance by měly být zrevidovány a nejasnosti odstraněny. Sdělování farmářům, co se od nich očekává, by se také mělo zlepšit. Musí být provedeno lepší zajištění při počátečních problémech se zaváděním nových nařízení.
   • Méně formulářů – Všechny informace požadované od farmářů by měly být zrevidovány. Dokumenty, které musí farmáři vyplňovat, by měly být zjednodušeny a zkráceny v nejvyšší možné míře. Měly by být vytvořeny jednotné databáze sdílené všemi příslušnými úřady. Farmářům by měla být dána možnost poskytovat data v elektronické podobě.
   • Větší koordinace – Úřady zodpovědné za jednotlivé části byrokracie musí zlepšit svou vzájemnou komunikaci a koordinaci. Za jednu a tu samou záležitost nesmí být nikdy zodpovědný více než jeden orgán. Požadavky na vyplňování formulářů by měly být v co nejvyšší míře jednotné. Inspekce by měly být prováděny jediným orgánem.
   • Přiměřené kontroly – Pro všechny farmáře by měly platit stejné podmínky a pravidla. Všechny kontroly by měly být zrevidovány, aby se zabránilo nadměrným a zbytečným kontrolám. Jednoznačné standardy by měly být zavedeny pro banální a neúmyslná porušení nařízení. Kontroly na farmách by měly být všeobecně pouze ohlášené.
   • Upravené sankce – Sankce musí být úměrné závažnosti překročení nařízení. Zejména je nutné brát v úvahu, že jakékoli porušení je již trestáno národním zákonem; farmář nesmí být penalizován dvakrát za stejný přestupek. Pravidla pro sankce za neúmyslné přestupky by měla být jasnější.
10. Komise má stále určité povinnosti i v oblastech, kde zjednodušení závisí na členském státu. Musí usnadnit výměnu informací a může například připravit „zásady správné praxe“, v nichž ukáže, jakým způsobem lze co nejefektivněji aplikovat byrokratické požadavky v celé Evropské unii.
11. COPA a COGECA vytvořily seznam návrhů na zjednodušení SZP, které jsou představeny v příloze tohoto dokumentu. COPA a COGECA jsou si vědomy, že některé návrhy nemohou být realizovány v rámci současných návrhů Komise na zjednodušení SZP. Žádají proto DG Zemědělství, aby tyto návrhy předalo příslušným DG (např. SANCO, Životní prostředí…).

1. COPA a COGECA vítají záměr změnit právní texty, kterými se řídí jednotlivé tržní organizace, tak aby byly jasnější a uživatelsky přívětivější. Efektivní zjednodušení textu, které nezmění význam či rozsah existujícího opatření, přinese užitek nejen evropským institucím, ale také družstvům a farmářům.
2. COPA a COGECA připomínají Evropské komisi, že jejím cílem při přípravě jediné CMO bylo provést pouze technické zjednodušení bez jakéhokoli jiného zásahu do významu či povahy politiky tvořící základ jednotlivých tržních organizací.
3. COPA a COGECA upozorňují, že ačkoliv obecně vzato rozhodnutí o návrhu na zavedení jediné CMO náleží Komisi, v určitých oblastech o tom přetrvávají otázky.
4. Ukázalo se, že mnoho vytvořených opatření je nejasných. Například tam, kde se v případě určitého sektoru nachází odvolání na lehký závazek Komise (Komise může), zatímco v ostatních případech na silný závazek, nový text obsahuje pouze lehký závazek. Toto je například případ marketingových standardů (článek 109), importních licencí (článek 124) a exportních plateb (článek 160.7). Zvláštní pozornost musí být věnována tomu, aby formulace opatření nesnižovala nárok Komise aplikovat opatření v jeho aktuální podobě, kdykoli to bude nutné.
5. COPA a COGECA také upozorňují, že v textu je navrhován podstatný přesun kompetencí z Rady na Komisi. Právo upravit či zrušit množství sekundárních legislativních návrhů (např. klasifikace hovězích jatečních těl, článek 39) bylo přesunuto na Komisi. Oprávnění měnit další opatření jako například seznam hovězích a vepřových masných produktů vhodných k soukromému skladování (článek 28) bylo rovněž přesunuto. COPA a COGECA odmítají tyto přesuny.
6. COPA a COGECA jsou znepokojeny nedostatkem informací o budoucí činnosti Single Management Committee („Výbor pro Společné řízení“). Protože tento orgán převezme pracovní náplň všech původních řídících výborů, Komise by se měla vyjádřit konkrétněji o detailech týkajících se jeho činnosti. COPA a COGECA zejména trvají na přijetí jasných a výkonných opatření zajišťujících, že odborné znalosti národních zástupců se nesníží. Stejně tak musí Komise dokázat, že současné poradní skupiny budou pokračovat ve své činnosti.
7. COPA a COGECA upozorňují, že návrh ruší množství existujících nástrojů (např. intervence na trhu s vepřovým masem). Připouští sice, že tato opatření nejsou v současné době používána, zároveň však trvají na tom, že musí zůstat možnými politickými nástroji. Opatření nesmí být zrušena bez předchozí debaty, které se zúčastní všechny zainteresované strany.
8. COPA a COGECA žádají Komisi o přezkoumání návrhu s ohledem na tyto poznámky a o předložení aktualizované verze v co nejbližší době.

1. COPA a COGECA vítají návrhy na legislativní zjednodušení vytvořené Komisí. Obecně vzato se vyjadřují kladně pro přijetí všech návrhu s výjimkou návrhu číslo 18.
2. COPA a COGECA upozorňují, že načasování přijetí návrhu není vždy jasné. Například u návrhu číslo 7 (který již byl schválen) bylo přijetí načasováno jednoduše „2006/2007“. Aby měly všechny zainteresované strany dostatek času vyjádřit se k návrhům, COPA a COGECA žádají Komisi o zajištění konkrétních informací o tom, kdy mají být jednotlivé položky schváleny.
3. COPA a COGECA vítají návrh číslo 15 o zjednodušení propagace zemědělských produktů. Přesto upozorňují, že problém netkví v příliš nejasných pravidlech, ale v tom, že Komise i Rada v posledních letech neustále významně snižovaly množství dostupných prostředků k financování této důležité politiky.
4. COPA a COGECA jsou znepokojeny, že návrh 16 o značení vajec by mohl narušit transparentnost z hlediska spotřebitelů. V přepracovaném prováděcím předpisu musí Komise zajistit, že spotřebitelé neobdrží méně informací o kvalitě produktů a jejich čerstvosti.
5. COPA a COGECA jsou znepokojeny, že návrh číslo 18 oslabí schopnost národních správních orgánů kontrolovat aplikaci tarifních kvót. Pokud Komise nedokáže lépe a konkrétně zajistit, že tato změna žádným způsobem neoslabí existující pravidla, COPA a COGECA zamítají tento návrh.
6. COPA a COGECA souhlasí s plánem na zlepšení komunikace mezi členskými státy a Komisí, který je základem návrhu číslo 19. Zvláštní pozornost musí být věnována tomu, aby se tento návrh nepřekrýval s existujícími opatřeními vztahujícími se k transparentnosti, ani je nijak neměnil.
7. COPA a COGECA souhlasí s opatřeními, která zlepší vztahy mezi farmáři, zpracujícím průmyslem a administrativou, a proto podporují návrh 20 o sušeném krmivu. Nicméně musí být zaručeno, že takové změny opravdu povedou k větší efektivitě kontrol.

1. Členské státy by měly vytvořit seznamy zásad hospodářské praxe, které se nekříží s cíli směrnice o ptácích a přírodních stanovištích a které proto nevyžadují hlubší hodnocení.
2. Malé a extensivní farmy by měly obdržet obecnou výjimku z nitrátové směrnice.
3. Pravidla pro využití obilovin k topným účelům by měly být v celé EU stejné jako pro slámu a dřevo.
4. Požadavky na výstavbu faremních skladovacích prostor pro přípravky na ochranu rostlin a paliva jsou shodné bez ohledu na to, zda jsou přípravky skladovány jeden den či několik měsíců. Krátkodobé skladování by mělo podléhat jednodušším požadavkům.
5. Časové rozmezí kontrol zařízení používaných k nanášení přípravků na ochranu rostlin by mělo být harmonizováno v celé EU, výčet požadavků by neměl být příliš specifický.
6. Pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin by měly být specifikovány pouze základní požadavky na školení, přizpůsobené různým úrovním skupin uživatelů (např.uživatelé, distributoři, poradci). Navíc odborné znalosti a zkušenosti farmáře jakožto odborného uživatele musí být brány v úvahu.
7. Neměla by být požadována žádná povinnost vlastnit povolení k opravám odtokových struh a podobným úpravám.

1. Pokud je během inspekce objeven hovězí dobytek, ovce či kozy pouze s jednou visačkou, často je to považováno za nedodržení nařízení, přestože zvíře zůstává jasně identifikovatelné. V takových případech musí být zvíře nahlíženo jako identifikované. Je třeba definovat jasnou úroveň menších ale jasně identifikovaných případů porušení nařízení.
2. Povinnost vést registr skotu na farmě by měla být zrušena, pokud je prokázáno, že národní centrální databáze náležitě funguje.
3. S povinností re-identifikace chovných prasnic, ovcí či koz by mělo být nakládáno stejně jako s odpovídajícími požadavky na výkrm prasat, tj. platí pouze tehdy, když zvířata opouští farmu, případně nejpozději při příjezdu na jatka.
4. Re-identifikace zvířat musí být přizpůsobivější. Pro prasnice a kance atd. musí být v celé EU povoleno použití známky.
5. V případech, kdy je re-identifikace zvířete spojena s významným rizikem pro farmáře (např. bizon), identifikace by měla být požadována, pouze když zvíře opouští farmu (případně se visačka ponechá odděleně).
6. Farmářům by mělo být umožněno pořídit visačky od nejlepšího a nejlevnějšího dodavatele v celé EU.
7. Vedle doprovodných dokumentů k ovcím musí farmáři v některých zemích vést další registr, který neobsahuje žádné informace navíc. Tyto registry by měly být zrušeny. Pastýř by také neměl mít povinnost nosit tyto doprovodné dokumenty stále při sobě.
8. Požadavky na dokumentaci veterinárních léků by měly být shodné s opatřeními ustanovenými v jiné evropské legislativě (např.hygienický balíček). V současné době také veterinář i farmář musí vést dva identické seznamy o dodávkách a aplikaci léků. Každý by měl vést pouze jeden seznam.
9. Status některých veterinárních farmaceutických produktů jako doplňky železa a homeopatická léčiva by měl být v celé EU harmonizován.
10. Minimální doba uchovávání předpisů na veterinární léky by měla být přehodnocena a zkrácena, kdykoli to bude možné.
11. Specifikace určitých požadavků ohledně dob odstavení by měla být přehodnocena a zkrácena či úplně zrušena, kde to bude možné. Například čekací dobu před dojením nelze aplikovat na býky po léčení.
12. Jediný soupis veterinárních produktů na farmě by měl být dostačující. Neměly by být požadovány záznamy o každé standardní aplikaci malého množství léků.

1. Zatímco množstevní omezení na výrobu tabáku byla od roku 2006 zrušena, výrobní oblast je stále určitým způsobem registrována a kontrolována, alespoň v určitých zemích. Tyto specifické kontroly by měly být zrušeny.
2. Reed canary grass (lesknice kanárská/třtina?????) by měla být místo trvalé definována jako víceletá plodina.

1. Pravidlo deseti měsíců způsobuje zbytečnou administrativní zátěž a mělo by být zrušeno nebo alespoň nahrazeno konečným termínem (15.květen).
2. Období vyplácení plateb na farmu by mělo začít 16.října, tak aby farmáři a družstva obdrželi platbu ve stejném roce, kdy zažádali o podporu. Poslední termín pro vyplácení by měl být 31.března.
3. EU by měla ustanovit povinný poslední termín, kdy mohou národní správní úřady zasílat žádosti o platby na farmy.
4. Každá platební agentura by měla automaticky použít žádost farmáře z předchozího roku (což farmář každoročně potvrdí), pokud farmář nepošle do určitého termínu (např.15.května) novou žádost.
5. V zemích s různými administrativními oblastmi by se měl používat pouze jediný druh formuláře žádosti o platbu na farmu.
6. Rozsah přípustných chyb při určování oblastí vhodných pro podporu by měl být zvýšen. Požadavky na přesnost mohou farmáři splnit pouze za mimořádně vysokých nákladů či vůbec ne.
7. V zemích podléhajících systému částečného decouplingu může chyba v zaznamenání území způsobilého pro „coupled aid“ vést ke snížení či zrušení nejen „coupled“ části podpory, ale také „decoupled“ části. Tato dvojitá penalizace vede k tomu, že farmáři, kteří splňují její podmínky o „coupled“ podporu raději nežádají. Opatření, které umožňuje, že „coupled“ podpory jsou sníženy v případě chyby, která se týká „decoupled“ podpory (článek 52 z EC 796/2004) by mělo být zrušeno.
8. V případě prodeje nároku na podporu s půdou či bez mohou část nároků vrátit do národní rezervy (článek 46.3 z EC 1782/2003). Toto způsobuje zbytečné komplikace při koupi či prodeji přímých plateb a mělo by tedy být zrušeno.
9. Malé chyby v ohlášení způsobilých pozemků (3% nebo více než 2 ha) jsou trestány nepřiměřenými sankcemi. Jakmile nadhodnocení dosáhne 20%, celá platba je zastavena. Zejména v případě velkých farem je tento „tlumič“ 2 ha využit velmi rychle. Limit banálních chyb by měl být zvýšen a poté by mělo být zavedeno rozlišení postihů.
10. V případě významných podhodnocení zemědělské půdy, které je objeveno namátkovou kontrolou, by tato půda měla být přidána k výměře, podle níž se vypočítává platba na farmu v onom roce.
11. Farmáři by měli mít více možností opravit své žádosti o podporu.
12. Mělo by být upuštěno od povinnosti hlásit zvláštní krajinné prvky, pokud na ně farmář nechce žádat podporu.
13. Farmářům by mělo být dovoleno sekat půdu ležící ladem před kvetením plevelů. Je to důležité zejména proto, aby se zabránilo vysemenění plevelů na přilehlá pole, což by jinak vyžadovalo použití většího množství prostředků na ochranu rostlin. Zvláště významné je to zejména pro pěstitele setby, aby se zabránilo křížovému opylení.
14. Farmáři by měli mít možnost umožnit statistickým úřadům automatické použití určitých dat z databáze platební agentury (např. výměra obhospodařované půdy, počet zvířat), aby se usnadnilo vyplňování statistických průzkumů. Každý farmář by měl mít možnost upřesnit, ke kterým datům by měl statistický úřad přístup, a také kdykoli tento přístup odvolat.

1. Menší technická porušení cross-compliance, jejichž dosah se váže pouze na úroveň farmy, by měly být řešeny varovným dopisem spolu s dostatkem času na zjednání nápravy.
2. V určování postihů musí být autoritám umožněno brát v úvahu rozličné faktory, jako je počet porušení cross-compliance ve vztahu k velikosti a složitosti hospodářství. V opačném případě by malá chyba ve velkém hospodářství mohla vést k velmi zásadní pokutě ve výši tisíců Euro, což by bylo neúměrné povaze přestupku.
3. Standardní kontroly cross-compliance by měly následovat po předchozím ohlášení inspektorem (oznámení 7 dní předem), aby se zajistilo, že manažer farmy bude přítomen. Pouze v případech jasného podezření na nedodržení cross-compliance by tyto kontroly měly být neohlášené.
4. Kontroly cross-compliance jsou často vykonávány během období nejvyššího pracovního nasazení a měly by být tedy pokud možno přesunuty do období nižší intenzity práce.
5. Zavedení dobrovolné celoevropské soustavy pravidel pro rozpoznání uznávaných Schémat záruk kvality (QAS). To by umožnilo QAS koexistovat uspořádaně a strukturovaně a zároveň by se tak podpořilo jejich uznávaní a harmonizace. Taková soustava by mohla pokrýt požadavky na organizační strukturu; nezávislou činnost; rovnou a efektivní účast všech zainteresovaných stran bez ohledu na jejich polohu; transparentnost; jasně definovaný technický rozsah QAS; technickou způsobilost a proces certifikace.
6. Všechny uznávané QAS již vykonávají kontroly, aby se zajistilo, že farmáři splňují relevantní zákonné požadavky. Kompetentní úřady by tedy měly zajistit, že tyto kontroly nejsou zdvojené.
7. V některých členských státech je zakázáno kácet olivovníky. Tam, kde toto pravidlo platí, nemohou farmáři, kteří se rozhodnou z důvodů ekonomických či zemědělských přestat s produkcí oliv, tak učinit. Toto omezení by mělo být zrušeno.
8. Farmářům by měly být poskytnuty informace o jakémkoli porušení cross-compliance během inspekce. V současné době to legislativa EU nevyžaduje (článek 48.2 z EC 296/2004), přestože je to v zájmu zákonodárců, pokud má cross-compliance opravdu vést ke splnění a ne k penalizaci.
9. Inspekce by měly být prováděny v rámci jedné nepřerušené návštěvy, dokončené v odpovídající předem stanovené době. Odpovídající nařízení EU (článek 47.2 796/2004) se k tomuto problému nevyjadřuje dost jasně a měl by být aktualizován, aby se zabránilo případům inspekcí trvajících týdny a přerušovaných na základě inspektorova rozhodnutí, které se objevily v některých zemích.¨
10. Žádné inspekce cross-compliance vtažené k určitému plánovanému roku se nesmí odehrávat po skončení odpovídajícího kalendářního roku. Až dosud byly inspekce prováděny dlouho po skončení odpovídajícího plánovaného roku. Tato praxe porušuje koncept právní určitosti a musí být skončena.
11. Musí být ustanoven poslední termín pro zasílání kopie dokončené zprávy o kontrole farmáři nebo družstvu (článek 48 z EC 796/2004). Navrhují se tři měsíce od data kontroly.
12. Mnoho členských států zavedlo přísnější povinnosti týkající se střídání plodin a orby v cross-compliance, než stanovila EU. Tyto požadavky nepřináší další užitek při ochraně půdy a měly by být zrušeny.
13. Údaje o farmě v některých státech podléhají požadavku pětiletého uchovávání dat, který má velmi malou praktickou hodnotu pro úřady a měl by být v celé EU snížen na dva roky.