Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Enzymy v krmivech pro prasata

04/03/07

Zájem o využití enzymů v chovu prasat se ukázal teprve nedávno – okolo 80. let minulého století. V minulých letech nebylo jejich využití v živočišné výrobě nákladově účinné.

Pokrok v biotechnologii, speciálně v oblasti rekombinantní DNA, a v technologii mikrobiální fermentace umožnil účinnou rozsáhlou výrobu mnoha typů enzymů. Zkrmování určitých enzymů prasatům je dnes nákladově účinné a po celém světě se ukazuje zájem o jejich využití v produkci prasat.
Jako přirozené biologické katalyzátory existují enzymy téměř všude a urychlují většinu biochemických reakcí, včetně anabolických a katabolických reakcí při trávení krmiva a metabolizmu živin. Bez enzymů by potraviny a krmiva nemohly být tráveny a na zemi by nebyl žádný život. Enzymy jsou přirozeně se vyskytující látky a jsou produkovány všemi živými organizmy. Nastává otázka, proč jsou problémy při využití exogenních enzymů u prasat.
Pro všechny enzymy platí dvě hlavní vlastnosti a sice  jejich katabolické schopnosti a působení na specifický substrát. Ve výživě prasat je velmi důležité sladit účinek enzymu na specifický substrát.
Teoreticky  mohou trávicí enzymy podporovat biochemický trávicí proces hydrolýzou živin a zvýšením jejich absorbovatelnosti pro zvířata. Aplikace krmných enzymů může také zlešpit užitkovost zvířat rozložením antinutričních  faktorů v některých složkách rostlinného původu jako jsou fytáty, gely, lecitiny nebo polyfenoly. V současnosti na trhu převažují enzymy, které hydrolyzují  fytát, vlákninu, škrob a protein. Dostupné jsou i další enzymy jako je mananáza, alfa galaktosidáza a lipáza.
Enzymy rozkládající fytát. Fosfor je pro prasata základní minerální látka, potřebná pro mineralizaci kostí, imunitu, plodnost a růst.Více než dvě třetiny fosforu v rostlinách jsou ve formě kyseliny fytové a fytátu, které nejsou pro prasata dostupné. Omezená využitelnost fytátového fosforu vyvolává tyto problémy:
         znečištění prostředí vylučováním velkého množství fosforu do hnoje
         potřebu dodávat drahý anorganický fosfor v nadměrném množství
         vytváření komplexu kyseliny fytové a fytátu s  jinými živinami  (např. s vápníkem).
Přídavek enzymu fytázy rozkládá chemické vazby kyseliny fytové nebo molekul fytátu a uvolňuje fosfor pro využití a absorpci prasaty. Aplikace  fytázy přináší dvojí užitek: 1. snižuje nebo vylučuje aplikaci anorganického fosforu do krmiv prasat a 2.  omezuje vylučování fosforu ve hnoji.
Enzymy rozkládající vlákninu. Prasata neprodukují vůbec nebo jen málo enzymů pro trávení vlákniny typu neškrobnaté polysacharidy. I relativně malé množství vlákniny v obilninách není správně tráveno a  využito a je vylučováno ve hnoji. Více vlákniny krmené prasatům znamená vyšší produkci hnoje a větší zatížení prostředí. Doplněk enzymů rozkládajících vlákninu (celulózy a hemicelulózy) do krmiv podporuje u prasat maximální využití vlákniny a minimalizuje zatížení životního prostředí.
Enzymy jako jsou celuláza, beta glukanáza a pentosanáza aplikované do krmiv uvolňují část živin uzavřených v buněčných stěnách , které jsou bohaté na vlákninu a nejsou přístupné endogenním trávicím enzymům (škrob, proteiny a minerální látky).
Nestravitelná vláknina nebo neškrobnaté polysacharidy v různých formách jsou hlavní příčinou špatného trávení krmiv, speciálně u mladých prasat. V krmivech obsahujících ječmen, pšenici, žito nebo tritikale tvoří vysoký podíl dietetické vlákniny arabinoxylany a beta glukany. Rozpustné formy této vlákniny mohou absorbovat několikrát větší množství vody než je jejich  vlastní hmotnost a vytvářet gel, který zvyšuje viskozitu tráveniny v tenkém střevu, ohrožuje trávení živin a způsobuje trávicí problémy.
Rozpustné neškrobnaté polysacharidy mohou zhoršit stravitelnost živin a vytvářet v trávicím traktu komplex s některými trávicími enzymy a snižovat jejich aktivitu.
Trávicí poruchy, jako je nespecifický zánět tlustého střeva u prasat, se váží k obsahem nestravitelné vlákniny v krmivu a proto přídavek enzymů rozkládajících vlákninu zvyšuje stravitelnost živin a snižuje výskyt určitých trávicích poruch jako je průjem selat. Obsah vlákniny v ječmeni a ve pšenici může významně kolísat podle variet, kultivarů, doby setí, místa výsevu a klimatických podmínek a v souvislosti s tím  může být i velká variabilita v nutriční hodnotě těchto krmných složek a krmiv. Přídavek enzymů rozkládajících vlákninu může redukovat proměnlivost v nutriční hodnotě krmiva, zlepšit účinnost krmiva a sjednotit reakci zvířat na krmivo
Enzymy rozkládající škrob. Ne všechny škroby jsou prasaty  snadno tráveny. Některé formy škrobu nebo produkty trávení škrobu nejsou v tenkém střevu prasat absorbovány. U selat je sekrece amylázy v tenkém střevu nízká, protože trávicí trakt není zcela vyvinutý. V období odstavu, v důsledku změn ve výživě, v prostředí a imunitním stavu, vykazují selata často zpomalený růstu.
Doplněk enzymů rozkládajících  škrob do krmiv hlavně pro mladá prasata může urychlit rozklad škrobu (trávení) v tenkém střevu, podpořit absorpci glycidů a zlepšit rychlost růstu. Přídavek amylázy spolu s dalšími enzymy může zlepšit stravitelnost a absorpci živin obsažených v obilovinách včetně kukuřice a podpořit užitkovost prasat krmených dávkami založenými na obilovinách.
Enzymy rozkládající protein. Řada krmných složek rostlinného původu je zdrojem proteinů a v konečné fázi  aminokyselin, které se účastní  ukládání libové svaloviny u vykrmovaných prasat nebo v mléce prasnic. Enzymy rozkládající proteiny zvyšují biologickou dostupnost proteinů z rostlinných zdrojů, které mohou nahradit vysoce kvalitní ale drahé živočišné proteiny, jako je rybí moučka.
V některých rostlinných proteinových zdrojích (sójový šrot, leguminózy) jsou obsaženy určité antinutriční látky, jako jsou lektiny, taniny, saponiny a trypsinové inhibitory, které mohou potlačit trávení a využití živin. Některé antinutriční látky jsou toxické a jiné poškozují absorpční povrch střeva. Antinutriční látky jsou krmné složky, které nejsou citlivé vůči trávicím enzymům produkovaných zvířaty. Přídavek exogenních enzymů rozkládajících proteiny (proteáza) může přispět k  neutralizaci negativních vlivů antinutričních látek.
Trávicí systém mladých prasat, který není zcela vyvinutý, neumožňuje  optimální využití proteinů z rostlinných proteinových šrotů, jako je sójový šrot. Enzymy, které rozkládají proteiny mohou přispět k rozrušení velkých proteinových molekul na menší absorbovatelné frakce jako jsou peptidy a volné aminokyseliny. Lepší trávení proteinu nebo využití aminokyselin pomocí proteázy může snížit vylučování dusíku prasaty a emisi skleníkového plynu do prostředí.
V současnosti se  krmné enzymy považují spíše za přirozené produkty než chemická aditiva. Za situace, kdy po celém světě vzniká u bakterií rezistence vůči antibiotikům a v některých oblastech (EU) platí zákaz masných výrobků vyprodukovaných za účasti stimulátorů růstu, jako jsou hormony a antibiotika,   mají krmné enzymy potenciál tyto  tradiční stimulátory růstu, nahradit.
 

Zařazeno v Živočišná výroba

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.