Podle ministerstva zemědělství jde o platbu, kterou dostávají pěstitelé za snížení cen cukrovky v souladu s reformou sektoru cukru v EU. Pobírají ji i ti zemědělci, kteří již skončili s pěstováním cukrovky a mohou smlouvami s odběrateli doložit, že ji pěstovali v hospodářském roce 2005/2006. „Žádost o platbu je nutné předložit do 15. května,“ upřesnila mluvčí ministerstva Táňa Králová.

Celková suma kompenzací pro tuzemské pěstitele v letošním roce dosáhne podle návrhu 24 490 000 eur, k tomu je nutné připočítat ještě asi 5 milionů eur na takzvané jednotné platby na plochu. To je více než 85 procent maximálního limitu, který stanovila EU České republice. (V loňském roce to bylo 19 130 000 eur plus pět milionů na přímé platby). „Tato částka se rozdělí mezi 821 pěstitelů, kteří pěstovali cukrovku v roce 2005, a to bez ohledu na skutečnost, zda cukrovku pěstují či nikoli. Přesná sazba platby na cukr se v uvedeném vládním nařízení neschvaluje, její výši oznámí do 30. listopadu letošního roku Státní zemědělský intervenční fond,“ říká Králová. Loni činila 170,61 koruny za tunu cukrové řepy.

Navýšení kompenzačních prostředků v praxi znamená, že letošní sazba přesáhne 200 korun za tunu. Při průměrném hektarovém výnosu 50 tun (loňský celostátní průměr podle Českého statistického úřadu činil 48,90 tun z hektaru) tak dosáhne základní kompenzace za ukončení pěstování cukrovky nejméně 10 000 korun. Podle Králové se navíc v dalších letech předpokládá zvyšování sazby až do roku 2009.

Tato podpora se týká všech zemědělců končících s produkcí cukrovky. Pokud ale patřili k dodavatelům do cukrovarů společnosti Eastern Sugar, která oznámila ukončení výroby cukru v ČR, náleží jim mimo to také necelých 30 procent ze zhruba dvou miliard korun, které společnost Eastern Sugar podle dohody s ministerstvem zemědělství zemědělcům jednorázově poskytne. Kromě toho, pokud zemědělci ukončí pěstování cukrovky k potravinářským účelům, ale budou jí pěstovat dále například pro výrobu biolihu, mohou počítat s dotací ve výši 45 eur na hektar produkce energetických surovin. A navíc mohou zhruba za 550 korun prodávat technickou cukrovku lihovarům.

Přesto vyslovili v rámci připomínkového řízení k návrhu vládního nařízení zemědělci výhrady. Podle nich jsou kompenzace ve výši více než 85 procent možného maxima nízké a požadují, aby ČR využila možnost financování cukerní platby v plné, stoprocentní výši. To ale není podle ministerstva možné, protože by docházelo „k nežádoucímu překrývání dotací na přímé platby a zároveň dotací pro stejného příjemce plynoucího z cukerní platby“.
Brusel přitom hodlá direktivně snížit v letech 2007 a 2008 produkci cukru v členských zemích v průměru o 13,5 procenta; v případě České republiky by ale mělo jít jen o 7,29 procenta. Tím by se snížila roční produkce cukru v EU asi o dva miliony tun. Řecko, Itálie a Portugalsko přitom podle posledního návrhu omezovat výrobu cukru nemusí, protože ji už snížily o 50 procent, Španělsko má snížit produkci o 10,53 procenta, Maďarsko o 6,21 procenta, Slovensko o 4,32 procenta, Finsko o 3,24 procenta a Švédsko o 10,26 procenta. Ministr zemědělství Petr Gandalovič přitom dal několikrát veřejně najevo nesouhlas s jakýmkoli plošným krácením cukerných kvót. "My už jsme doplatili na tuto reformu odchodem skupiny Eastern Sugar a zrušením její kvóty," uvedl ministr s tím, že v rámci reformy evropského trhu s cukrem se zatím vzdalo části své kvóty jen 12 zemí.