Například v ose 1 EAFRD počítá s investicemi do klasických oborů jako je modernizace zemědělských podniků, přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, seskupení producentů, odborné vzdělávání, informační činnost, využívání poradenských služeb. Finance vyčleněné na tyto programy v letech 2007 – 2013 představují sumu ve výši kolem 840 milionů Eur.

Možnosti podpor z evropských zdrojů doplňují navíc národní dotace ve výši stovek milionů korun. V roce 2007 se národní dotace pro potravináře navýšily více než o čtvrtinu.

Během rozhovorů s prezidentem Potravinářské komory ČR Jaroslavem Camplíkem se ministr Gandalovič podrobně seznámil s omezeními, které potravináře při čerpání prostředků z evropských zdrojů mohou potkat. Jedním z nejdůležitějších je velikost podniků, kdy se za střední firmu, podle kritérií Evropské komise, považuje podnik s maximálně 250 zaměstnanci. “Mrzí mě to, ale v současnosti už je na řešení problému pozdě. Potravinářské podniky se s tímto omezením budou muset vyrovnat,” uvedl ministr.

Jak řekl prezident Camplík, se systémem podpor v resortu Ministerstva zemědělství ČR jsou potravináři v celku spokojeni, starosti jim naopak dělá situace při čerpání podpor z Operačního programu Podnikání a Inovace (OPPI) v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Přístup k programu Rozvoj v rámci OPPI, kam část potravinářských výrobců spadá, je nyní omezen pouze na vybrané regiony ČR, např. na oblasti s vysokou nezaměstnaností. Významná část firem se tak k programu vůbec nedostane. Možnost čerpání bude potravinářům s největší pravděpodobností znemožněna také v programu Inovace. “V pojetí tohoto programu se inovacemi rozumí například patenty, které v potravinářském průmyslu nejsou. Rozhovory zatím k žádnému výsledku nevedly,” vysvětlil prezident Camplík.