zpracovaný v souladu zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárii, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

 

 

Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v předchozím odstavci, pokud takovému vniknutí předcházejí.

 

 

Jan Malý, 373 72 Lišov 12

Tel.: 737 333 854

vzdělání gymnázium – maturita

 

Zemědělské družstvo Velká Malá, 373 72 Lišov

Tel.: 387425511

IČ: 123123 11

Statutární zástupce: Ing. Karel Nohava, předseda, bydliště Nová 666, 370 01 České Budějovice

Tel.: 38 66 12 112

 

Kejda prasat

Kejda skotu

Hnůj skotu

Močůvka skotu

Silážní šťávy

Upravené kaly (soulad s vyhláškou č. 382/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů)

Kompost

Minerální hnojiva (LAV, SP, MO, NPK, SA atd.)

Pesticidní látky (přípravky na ochranu rostlin)

Pohonné hmoty a mazadla (motorová nafta, benzin)

 

 

 

1 – Hůrky kravín – chov skotu

2 – provozní areál Louny – výkrmna prasat, dílny, čerpací stanice motorové nafty

3 – provozní areál Háje – kravín chov krav, silážní žlaby, sklad minerálních hnojiv

4 – polní úložiště hnoje Losiny

5 – Dolany sklad přípravků na ochranu rostlin

 

(uveden vzor jen pro toto provozní území)

1 – Kravín Hůrky – příloha situační plánek

Kravín se nachází v k. ú. Hůrky p.č. 124/1.

Okolní terén je rovina. V okolí kravína je kanalizační řád, hnojiště a močůvková jímka – viz situační plánek č. 1

Kapacita kravína 96 kusů krav a jalovic (100 DJ), stelivový provoz.

Produkce hnojůvky a oplachové vody z mléčnice odtékají kanalizací do močůvkové jímky.

 

Produkce hnoje za rok 800 tun, kapacita hnojiště 400 tun.

Kapacita močůvkových jímek 300 tun močůvky

 

Nejvyšší množství hnoje na hnojišti 350 tun

Průměrné množství hnoje na hnojišti 250 tun 

 

Nejvyšší množství močůvky v jímce 250 tun

Průměrné množství močůvky v jímce 100 tun

 

–             

 

 

Únik do terénu – rozlití močůvky po terénu při nesprávné manipulaci s močůvkovačem nebo při přeplnění močůvkové jímky.

  

 

Jímka na močůvku se nenachází v blízkosti – stoky (recipientu) ovádějící dešťovou vodu z území obce hůrky do rybníka Žabák. Penetrace v okolí jímky neumožňuje zasakování močůvky do zemin.

 

 

Srážkové a splaškové vody z povrchu v okolí kravína jsou svedeny do kanalizace a dále na obecní ČOV. Při rozlití může močůvka odtéci sama nebo spolu s ostatními  vodami do kanalizace.

 

 

 

– nadměrným přítokem srážkové vody;

– cizím zásahem a neodbornou manipulací při čerpání;

– přetečením cisterny;

– provozní nedbalostí, nedodržením provozních předpisů;

– v případě dlouhodobých vydatných dešťů je nebezpečí rychlého naplnění jímky hnojůvkou. Je nutné udržovat volnou kapacitu v močůvkové jímce a obsah včas vyvážet.

 

   

 

Močůvka je moč hospodářských zvířat zředěná vodou, s malou příměsí výkalů, steliva a krmiva, odtékající z loží a kališť ve stájích. Je tmavohnědé barvy, zapáchající zejména při manipulaci s ní. 

 

Hnůj je statkové hnojivo vzniklé zráním (fermentací) chlévské mrvy na hnojišti nebo ve stáji s hlubokou podestýlkou. Chlévská mrva je směs čerstvých výkalů a moče hospodářských zvířat, steliva, popř. zbytků krmiva a vody. Hnůj mírně zapáchá. S poklesem množství podestýlky vytéká z hnoje hnojůvka. Její množství stoupá pokud na hnůj dopadají dešťové srážky nebo v technologii ustájení se používá malé množství podestýlky.

 

Hnojůvka je tekutina vytékající z uloženého hnoje, obsahuje organické a minerální látky, které nezůstávají zachyceny v hnoji, ale jsou s vodou odnášeny mimo hnůj.

 

Kejda (prasat, skotu, drůbeže) je částečně zkvašená směs tuhých výkalů a moče hospodářských zvířat s rozdílným podílem obsahu vody , popřípadě zbytků krmiv nebo jiného organického materiál; produkty mechanické separace kejdy jsou tuhý a tekutý podíl kejdy vzniklý mechanickým rozdělením surové nebo skladované kejdy. Kejda charakteristicky zapáchá.

Drůbeží trus jsou výkaly drůbeže s rozdílným obsahem vody , popřípadě s příměsí krmiv a peří.

Drůbeží podestýlka je stabilizovaná směs trusu drůbeže s podestýlkovými materiály.

Silážní šťávy jsou nízkomolekulární organické látky v roztoku nebo ve směsi s vodou, které vytékají ze siláží nebo senáží.

Statkovými hnojivy jsou do vodního prostředí vnášeny látky organické a minerální povahy a mikrobní společenstva charakteristická pro fekální znečištění. Jakost vod je poškozována celou škálou rozkladných produktů organických látek z těchto hnojiv. Škodlivé jsou zejména sloučeniny dusíku (nitráty a amoniak) a sloučeniny fosforu. Organické látky v různých fázích rozkladu mění barvu vody, způsobují její zápach a mění její užitné vlastnosti. Statková hnojiva jsou zdrojem fekálního znečištění vod a mohou být také zdrojem přenosu choroboplodných zárodků pro člověka a zvířata. Při manipulaci se statkovými hnojivy se silně uvolňuje zápach, který obtěžuje okolí. Nebezpečné pro člověka může být požití statkových hnojiv, ale to se předpokládá jen vyjímečně. Nebezpečím pro zvířata může být kontaminovaná napájecí voda ve které jsou obsaženy látky a mikroorganizmy ze statkových hnojiv.

Dodržování osobní čistoty a běžných hygienických návyků. Při potřísnění pokožky její povrch omýt vodou a mýdlem, při zasažení očí použít přípravky pro vyplachování očí. Při požití vyvolat zvracení a informovat lékaře.

V případě ostatních zdravotních potíží vyvolaných kontaktem se statkovými hnojivy je nutné obrátit se na lékařskou pomoc.

4.1.8 – Ochranné pomůcky: ochranné rukavice, gumové boty, gumové zástěry, gumový oblek, přípravky v pohotovostní lékárničce.

 

Ucelené provozní území 1 – Hůrky má k dispozici tyto mechanizační prostředky:

 

rozmetadla hnoje                                 RMA 8+100               6 + 2 ks

aplikace kejdy                                     ZULHAMER              3 ks aplikátor kejdy hadicový

                                                           WENHOIS                 2 ks hadice, radličky,zapravení

 

fekální vozy                                         CAS                            5 ks

                                                           NVTF-8                      3 ks

                                                           ACF                            6 ks

Traktory                                            Zetor 120 11                2 ks

Pro vytékající močůvku z jímky vytvořit záchytný rigol, využít stelivovou slámu jako záchytné médium.

 

 

a)         místo havárie a čas vzniku havárie (pokud bude znám), předpokládanou dobu trvání

havárie

 

b)         pravděpodobné množství úniku závadné látky

 

c)         přijatá opatření z hlediska ochrany vody a vliv na jiné uživatele vody

Ing. Karel Nohava – předseda       Tel.: 38 66 12 112

Bydliště: bydliště Nová 666, 370 01 České Budějovice

 

Jan Novák – zootechnik                Tel.: 123 123 456

Bydliště: Nová 124, 379 01 Třeboň

 

Pavel Nový – agronom                  Tel.: 777 232 333

Bydliště: Hradní 98, 379 01 Třeboň

 

Josef Navara – vedoucí dílen         Tel.: 602 555 147

Bydliště: Jarov, 378 16 Lomnice n. Luž.

 

Pavel – Jíra skladník                        Tel.: 554 555 682

Bydliště: 372 72 Lišov, Hůrecká 555

 

 

 

 

 

 Cisternami odvézt z jímky část močůvky, posléze odstranit nasáklou slámu močůvkou na hnojiště. O havárii zaznamenat přibližně uniklé množství, plochu zasažení, ověřit míru znečištění půdy, zemin a vod.

Provést asanaci půdy a zeminy s využitím slámy.

 

O každé havárii sepíše odpovědný pracovník zápis, ve kterém uvede:

1.                  Místo a dobu vzniku

2.                  Příčinu havárie a příčinu úniku závadné látky

3.                  Průběh havárie a provedená opatření

4.                  Opatření k vyloučení podobné havárie

5.                  Datum zápisu a podpis

 

 

Každý pracovník odpovědný za provoz a manipulaci se závadnými látkami bude seznámen s tímto Havarijním plánem formou školení minimálně 1 x za rok.

 

 

 

 

 

1. Technické zjištění těsnosti zařízení: provádí 1 x za 5 let oprávněná firma. Výsledek provedené kontroly je zaznamenán formou Protokolu.

 

2. Zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení – monitorovací vrt, odběr 1 x za 1/2 roku. Výsledek provedené kontroly je zaznamenán formou Protokolu.

 

3. Měření množství závadné látky v zařízení se zjištěním dosažení nejvyšší hladiny závadné látky v zařízení ? .

 

4. Senzorickou kontrolou těsnosti zařízení – provádí ekolog min. 1 x za 6 měsíců, záznam je uložený v Provozním deníku zařízení.

 

Zdroj: Ing. Jan Leština, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby