Podmínky poskytování této podpory, nazývané uhlíkový kredit, upravuje nařízení, které dnes schválila vláda. Účinnosti by mělo nabýt 20. dubna.

 

„Očekáváme, že nová dotace podnítí zájem zemědělců o pěstování energetických plodin. Potřebujeme zvýšit produkci cíleně pěstované biomasy, což pro nás vyplývá i z nové energetické koncepce Evropské unie, zveřejněné letos v lednu,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Výrazně více podporované pěstování energetických plodin podle něho otevírá další šance pro zemědělce, kteří si stěžují na pokles rozměru zemědělské produkce určené pro potravinářské účely.

 

„Dalším kladem je pozitivní vliv na životní prostředí, kdy tzv. zelená energie snižuje skleníkový efekt. Využívání biomasy také přispívá ke snížení závislosti na dovozu fosilních paliv. V neposlední řadě tato činnost vytváří nová pracovní místa,“ vyjmenovává ministr Gandalovič další přínosy energetického zemědělství pro celou společnost.

 

Jako energetické se označují plodiny, které jsou určené pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo k výrobě biopaliv či jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Jsou to například obilniny, olejniny, cukrová řepa, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny, travní porosty, speciální energetické byliny.

 

O podporu se může ucházet pěstitel nejpozději do 15. května na Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF), a to současně se žádostí o další platby (zjednodušená přímá platba na plochu a vyrovnávací příspěvek pro méně příznivé oblasti). Zároveň musí smlouvou doložit, že má zajištěný odběr energetické plodiny nákupčím, popřípadě prvním zpracovatelem. Tento odběratel je – podobně jako v jiných zemích evropské patnáctky, které tzv. uhlíkový kredit uplatňují – povinen složit u fondu nejpozději v den podání žádosti jistotu, vypočtenou pro každou surovinu na základě částky 60 eur na hektar plochy, která je předmětem smlouvy. V okamžiku, kdy SZIF obdrží doklad, že dotyčná energetická plodina byla zpracována na konečné energetické produkty, jistinu vrátí. Neskládá se pouze v případě, pokud nepřesáhne 500 eur.

 

Minimální množství, které pěstitel dodá obchodníkovi či prvnímu zpracovateli, bude vycházet z reprezentativního výnosu. Jeho výši zveřejní SZIF do 30. června kalendářního roku, kdy byla podána žádost. Zároveň žadatel fondu předloží prohlášení o sklizni, kde uvede termín a množství sklizené energetické plodiny, seznam a výměru půdních bloků, ze kterých tuto produkci sklízel.

 

Vzhledem k tomu, že jde o zcela novou podporu a žadatelé i odběratelé budou muset splnit předepsané podmínky, je obtížné odhadnout zájem pěstitelů. Očekává se, že dotace bude směřovat nejméně na 50 tisíc hektarů. V blízké budoucnosti by se pro energetické účely dalo v České republice využít až 400 tisíc hektarů.

 

Souběžně s touto podporou je možné čerpat národní dotaci na pěstování speciálních energetických bylin, která pro letošek činí až 3000 korun na hektar. Oproti minulým letům, kdy směřovala především na plochy šťovíku, je tedy o tisíc korun na hektar vyšší. Novou dotaci na energetické plodiny může dostat také ten, kdo požádá o dotaci na založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití do letošního 30. listopadu.

 

Od příštího roku budou moci o dotace na energetické plodiny žádat také zemědělci, kteří je zpracují sami na farmě. Letos tomu brání řada technických překážek. Navíc zavedení kontrolního systému by bylo nákladnější, než by byl samotný přínos z této dotace. Od roku 2008 vstoupí v účinnost novela příslušného nařízení Evropské komise, která výrazně zjednoduší systém využívání energetických plodin na farmě.

  

Táňa Králová

tisková mluvčí MZe