Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Co se změní v oblasti nemocenského pojištění?

25/05/07
smf

Jednou z navrhovaných změn je zavedení tzv. karenční lhůty, během níž se nevyplácí nemocenské dávky. Zdroj: www.pamservis.cz
  

Co se změní v oblasti nemocenského pojištění?  
Jednou z navrhovaných změn je zavedení tzv. karenční lhůty, během níž se nevyplácí nemocenské dávky.

Nový zákon o nemocenském pojištění, který byl schválen v březnu minulého roku a měl vstoupit v účinnost od 1. 1. 2007, uplatnění v praxi nenašel. Jeho účinnost byla odložena na 1. ledna 2008 a jeho budoucnost je stále nejasná. Současná vláda žádá o jeho odložení o další rok, tedy od 1. ledna 2009. Zároveň navrhuje tyto další změny:
– v roce 2008 nebude zvýšena redukční hranice;
– pro výši nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se do 1. redukční hranice započítává 90% denního vyměřovacího základu (DVZ);
– za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské (plat, služební příjem);
– výše nemocenského činí:
a) 60 % DVZ pro 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti,
b) 66 % DVZ pro 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti,
c) 72 % DVZ od 61 kalendářního dne pracovní neschopnosti,
– výše podpory při ošetřování člena rodiny činí 60 % DVZ;
– výše peněžité pomoci vmateřství činí 69 % DVZ.
Jak jsou na tom v jiných evropských zemích? Například nevyplácení nemocenské v prvních dnech nemoci je standardním evropským řešením. Existuje ve 12 z 15 původních členských zemí Evropské unie, nejčastěji v délce 3 dnů. Tzv. karenční lhůtu mají i tak silně sociální státy, jako jsou skandinávští členové EU – Finsko dokonce v délce 9 dnů. Nepotvrzuje se, že by měla negativní dopad na zdravotní stav jejich obyvatel. Nemocnost je zde nižší, na druhou stranu je lepší průměrný zdravotní stav obyvatel.
Systém nemocenského pojištění vyžaduje reformu. V ČR narůstá délka průměrné pracovní neschopnosti. Vedle měsíce dovolené bývá v průměru čerpáno dalších 35 dní nemocenské. Míra nemocnosti je u nás zároveň výrazně vyšší, než je nejenom v členských zemích EU, ale především než např. v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Není žádný legitimní důvod, aby u nás byla vyšší míra nemocnosti než v těchto zemích, když podle všech mezinárodních objektivních srovnávacích studií je zdravotní stav našeho obyvatelstva lepší. Nejvyšší nemocnost tak mají lidé s nižšími příjmy.
22.5.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer, www.pamservis.cz

Zařazeno v daně a účetnictví

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.