Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Zkušební doba

09/05/07

Zkušební doba podle nového zákoníku práce skrývá určité nejasnosti. Jaké? Jak je vyřeší technická novela zákoníku práce?

Zkušební doba  
19.4.2007, JUDr. Jaroslav Jakubka
Zkušební doba podle nového zákoníku práce skrývá určité nejasnosti. Jaké? Jak je vyřeší technická novela zákoníku práce?

Komentář § 35 zákoníku práce

Úplné znění

§ 35

Zkušební doba

(1)  Je-li před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Zkušební doba může být sjednána před vznikem pracovního poměru rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl.

(2)  Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává.

(3)  Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.

 

 

Ustanovení související

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 18 – neplatnost právních úkonů
  • § 33 – založení pracovního poměru
  • § 34 – náležitosti pracovní smlouvy
  • § 39 – pracovní poměr na dobu určitou
  • § 66 – zrušení pracovního poměru ve zkušební době
  • § 191-210 – překážky v práci
  • § 310 – zkušební doba  v souvislosti s konkurenční doložkou

Komentář

Zákoník práce nezná institut tzv. práce na zkoušku, který zná například německý zákoník práce. Tento problém lze v případě nutnosti řešit buď uzavřením pracovního poměru na dobu určitou, nebo sjednáním zkušební doby. Sjednání zkušební doby umožňuje zcela jednoduché rozvázání pracovního poměru v počátečním stadiu jeho existence, pokud sjednaný pracovní poměr účastníkům nevyhovuje.

Pokud by zkušební doba byla sjednána delší, než umožňuje zákon, nemá to za následek neplatnost ujednání o zkušební době. Neplatné bude pouze ujednání o té části zkušební doby, která překračuje maximální hranici tří měsíců. Pokud by došlo k pozdějšímu prodloužení zkušební doby, bylo by toto ujednání, a to i s ohledem na § 18 ZP, neplatné.

Překážky v práci

Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, a to ani vzájemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přímo ze zákona se však v jednom případě prodlužuje. Nemůže-li zaměstnanec během zkušební doby pracovat pro překážky v práci, tato doba překážek se do zkušební doby nezapočítává. Z toho je nezbytné dovodit, že zkušební doba se prodlužuje o dobu překážek v práci. 

Počítání zkušební doby

V praxi vznikají nejasnosti kolem přesného počítání zkušební doby na začátku pracovního poměru. Od ledna 2007 nově platí, že zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí pod dni vzniku pracovního poměru. To samozřejmě umožňovalo i výklad, že například zkušební doba u pracovního poměru začínajícího 1. května končí až 1. srpna (včetně tohoto dne), zatímco podle dřívějšího zákoníku práce končila 31. červencem. Plánovaná technická novela zákoníku práce předpokládá návrat k původnímu a zažitému pravidlu.

Podle § 66 ZP nemůže zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.

Skončení pracovního poměru ve zkušební době

Sjednání zkušební doby podle § 35 ZP v praxi znamená, že v této době lze rychle, neformálně a snadno skončit pracovní poměr, a to ze strany jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Ve zkušební době lze pracovní poměr skončit (zrušit) z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Nejde o výpověď, ale o právní úkon zrušení pracovního poměru, a proto se na tento způsob skončení pracovního poměru nevztahuje ochranná doba podle § 53 a 54 ZP. Zaměstnavatel či zaměstnanec písemně doručují své rozhodnutí o zrušení pracovního poměru druhé smluvní straně. Vzhledem k tomu, že nedostatek písemné formy, a tím méně doručení tohoto oznámení, není sankcionován neplatností tohoto právního úkonu, je podle zákoníku práce platné i ústní skončení pracovního poměru ve zkušební době. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Pokud nebude toto oznámení doručeno tři dny předem, ale bude doručeno později či nebude doručeno vůbec, nemá tato skutečnost vliv na skončení pracovního poměru.

Smluvní strany si mohou sjednat konkrétní podmínky zrušení pracovního poměru ve zkušební době (včetně doručování). I při tomto skončení pracovního poměru lze čerpat (je-li pro to časový prostor) volno na hledání nového zaměstnání podle přílohy k nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Do běhu zkušební doby se již nezapočítává ani jeden den překážek v práci – dříve se započítávala doba nejvýše 10 pracovních dnů.

Upozornění na možné chyby

Velice spornou výkladovou otázkou je, co se děje se zkušební dobou v době překážek v práci – běží dál, nebo se v době překážek v práci přerušuje? Podle zákoníku práce zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Například od 1. ledna do 31. března. Pokud bude zaměstnanec po celý měsíc únor v pracovní neschopnosti, doba překážky v práci se mu sice do zkušební doby nezapočítá, ale co dál? Pokud by se zkušební doba prodloužila o zameškané dny, bude pak trvat celkově déle než tři měsíce, což je v rozporu s textem zákona. V zákoníku práce chybí jednoznačné ustanovení o tom, že o dobu překážek v práci se zkušební doba prodlužuje.

I v případě uzavření pracovního poměru na dobu určitou lze platně uzavřít zkušební dobu podle § 35 ZP. Pokud zaměstnanec či zaměstnavatel dá výpověď tak, že by výpovědní doba uplynula až po dni sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, skončí pracovní poměr posledním dnem doby, na kterou byl sjednán. Taková výpověď by neposunula termín předpokládaného skončení pracovního poměru. Pokud byla zaměstnavatelem dána zaměstnanci výpověď v době trvání pracovního poměru na dobu určitou, ustanovení § 53 a 54 ZP o zákazu výpovědi se pak uplatní i zde.

Příklady

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. října. Teprve 3. října mu byla předložena k podpisu pracovní smlouva se zkušební dobou na 3 měsíce. Sjednání zkušební doby je neplatné.

Ve zkušební době lze podle § 58 ZP pracovní poměr zrušit kdykoliv, tedy i v době pracovní neschopnosti, a to z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Nejde tedy o výpověď. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Jde však o lhůtu pořádkovou, čili z jejího nedodržení nevyplývají žádné právní důsledky.

Judikatura

NS ČR 21 Cdo 127/2001

Sjednají-li účastníci zkušební dobu v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 35 odst. 1 ZP) delší než tři měsíce, nebo neurčí-li účastníci při sjednání zkušební doby délku, činí zkušební doba tři měsíce ode dne vzniku pracovního poměru.