Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Zpracování bioproduktů a výroba biopotravin

28/05/07
smf

Analýza českého trhu s biopotravinami obsahující data z ročenky Český trh s biopotravinami 2007, kterou vydala agentura Green marketing. Autor: Tom Václavík,  www.greenmarketing.cz

Zpracování bioproduktů a výroba biopotravin

Analýza českého trhu s biopotravinami obsahující data z ročenky Český trh s biopotravinami 2007, kterou vydala agentura Green marketing.
V roce 2006 se zvýšil počet výrobců biopotravin o 27, celkově tedy bylo ke konci roku 2006 v České republice certifikováno 152 podniků pro výrobu biopotravin.
 
Přestože se lepší dostupnost biopotravin denní potřeby, jako jsou např. pečivo či mléko, a to zejména díky supermarketům, které je zařadily do své nabídky (Billa a Interspar nabízely vlastní dopékané pečivo, mléčné výrobky nabízejí všechny řetězce, hovězí maso většina), základní potraviny v bio kvalitě nejsou stále běžně dostupné – a to zejména vejce, ovoce a zelenina, sýry či drůbeží maso.
 
Zlepšila se situace v oblasti bio vajec. Do maloobchodní sítě je dodávají dvě farmy, Abatis a Pavel Kýr, obě však zdaleka nestačí pokrýt aktuální poptávku. Za rozšíření ekologických chovů nosnic v České republice a zpřístupnění bio vajec spotřebitelům získaly obě farmy čestné uznání v soutěži Česká biopotraviny roku 2006.
 
Soutěž Česká biopotravina roku, kterou do loňského roku vyhlašovala Nadace Partnerství, do značné míry ukazuje, jak se v České republice vyvíjí výroba biopotravin. V loňském roce bylo do soutěže nominováno 20 biopotravin, což na jedné straně ukazuje na vzrůstající zájem výrobců o „bio“ segment (v předešlých ročnících se počet nominací pohyboval okolo 15), na druhé straně podtrhuje žalostný stav v oblasti výroby biopotravin v ČR.
 
Titul Česká biopotravina roku 2006 získala Mlékárna Valašské Meziříčí za Bio kysaný nápoj s probiotickou kulturou. Nejen porota ale i zákazníci oceňují výbornou chuť, praktické balení vhodné ke svačině, vkusný obal a širokou dostupnost a nápoj se prodává velmi dobře. Mlékarna Valašské Meziříčí přidala na začátku roku 2007 ochucenou variantu – jahody.
 
Rostoucí poptávka po biopotravinách byla v roce 2006 z 65 % kryta dovozy. Na zájem o biopotraviny samozřejmě reagují maloobchodníci a svým zákazníkům chtějí nabízet především domácí, české výrobky. Právě zájem obchodních řetězců zlepšuje možnosti odbytu biopotravin a nabízí možnosti výroby ve větších šaržích, což dosud nebylo možné. Výroba biopotravin tak nabízí nové podnikatelské příležitosti a velký potenciál růstu. Někteří velcí konvenční výrobci již na trend reagují a rozšiřují svůj sortiment o „bio“ novinky (Olma, Emco, Kostelecké uzeniny, Hamé, Polabské mlékárny, Jizerské pekárny).
 
Mezi nově certifikované výrobce biopotravin z českých bio surovin patří například MOŠTOVNA LAŽANY, výroba nápojů, spol. s r.o., která na přelomu roku uvedla na trh jablečný mošt, a dále Biopekárna Zemanka-Jan Zeman, výrobce slaných a sladkých pekařských výrobků.
 
Jen nepatrná část ze 152 certifikovaných výrobců biopotravin, okolo 20, představuje „výrobu biopotravin na farmě“, neboli faremní zpracování bioproduktů. Právě nedostatek výrobců biopotravin je příčinou stálého nedostatku biopotravin českého původu – na celkové spotřebě biopotravin se domácí produkty podíleli v roce 2006 jen 44 %. Málo rozvinuté zpracování bioproduktů v České republice je dlouhodobě slabým článkem českého ekologického zemědělství. Značná část bio produktů, zejména obilí a zástavový skot, je exportována na úkor rozvoje zpracování pro domácí trh.Tento stav kontrastuje například se sousedním Rakouskem, kde značná část z přibližně 20 000 ekologických farem také bioprodukty sama zpracovává a uvádí na trh. Co je příčinou tohoto stavu?
           
Příčiny nedostatku českých biopotravin
Od roku 1992 začíná silný tlak (vliv EU) na zmenšení rozsahu českého zemědělství a zejména snížení zornění, které bylo relativně vysoké. Pro vývoj zemědělství se stávají určujícími dva trendy – vlastní útlum zemědělské produkce vyplývající z transformačního procesu a politický tlak EU na snížení objemu české produkce (zejména v některých komoditách).
 
Dotace na zatravnění a nestabilita podnikatelského prostředí a ekonomická ztrátovost chovu dojnic vedly k tomu, že řada podniků zejména v podhorských a horských oblastech provedla masivní, resp. totální zatravnění své půdy a převedla chov skotu na chov krav bez tržní produkce mléka – KBTPM (v prvních letech dokonce nebyla podpora zatravnění vázána na chov zvířat).
 
Dalším výrazným impulsem k přechodu na pastevní způsob hospodaření byl vstup do EU a zavedení Agroenvironmentálních opatření v rámci Plánu horizontálního rozvoje venkova. Dotační platby na plochy s TTP měly za následek výrazný nárůst extenzivního chovu dobytka, který umožnil podnikům výrazně racionalizovat výrobu (razantní snížení nákladů, zejména pracovních). Počet chovaných dojnic klesl na jednu třetinu stavu roku 1989.
Relativní snadnost přechodu z extenzivního „rančerského“ způsobu chovu KBTPM na ekologický chov byla hlavní příčinou nárůstu počtu ekofarem a výměry českého EZ od roku 1998 do současnosti. Ani výrazné rozlišení sazeb dotací podle kultur od roku 2004 nepřineslo očekávaný efekt a podíl TTP na celkové výměře zemědělské půdy obhospodařované v EZ se trvale pohybuje okolo 90 %. Dle struktury farem v přechodném období nelze očekávat v nejbližších letech změnu tohoto trendu.
 
Malá výměra orné půdy je výraznou slabinou českého ekologického zemědělství – limituje produkci zrnin, na níž je závislá produkce nejen pečiva, těstovin a dalších biopotravin rostlinného původu, ale také na trhu chybějícího drůbežího masa, vajec a vepřového masa. Na produkci vepřového masa pak závisí výroba masných výrobků z hovězího masa (na trhu je pouze výsekové hovězí maso; hospodaří pouze jeden větší chovatel prasat). Paradoxem je, že v České republice chybí jatečný skot, protože naprostá většina zvířat je z rančerských ekofarem prodávána jako zástavová do konvečního výkrmu nebo vyvážena (důsledek výborné ceny za zástavová zvířata a snahy zbavit se mladých zvířat před zimním obdobím).
 
Hlavní zpracovatelé biomléka (OLMA a. s. a Polabské mlékárny Poděbrady a. s.) se trvale potýkají s nedostatkem suroviny a musí krátit dodávky výrobků svým odběratelům nebo bio mléko dovážet. Obě firmy zaznamenávají výrazný nárůst poptávky a rozšíření sortimentu výrobků je závislé na množství suroviny.
 
Dalo by se usuzovat, že převis poptávky vytváří ideální podmínky pro rozvoj ekologického chovu dojnic, produkci bio mléka a odbyt mléčných výrobků. Přesto nelze předpokládat, že v nejbližších letech dojde ke zlomu a ekofarmy s chovem KBTPM obnoví nebo přejdou na chov dojnic.
 
Takový krok totiž vyžaduje masivní investice do ustájení, dojení a mléčnice a zejména znamená problémy se zaměstnanci pro ošetřování zvířat a dojení a zvýšení pracovních nákladů (mzdy a povinné pojištění). Minimální investice do faremního zpracování při dodržení všech hygienických a veterinárních předpisů se odhaduje na 1 až 1,5 mil Kč. Další investice je nutná na nákup mléčných kvót (8 Kč/litr).
 
Za období 2005–2006 poklesl počet ekofarem s chovem dojnic o 33 % a tři z významných dodavatelů biomléka oznámili úmysl ukončit chov dojnic a přejít na chov KBTPM. Kromě toho je 40 % produkce biomléka prodáváno jako konvenční (do konvenčních mlékáren).
Příčinou je roztříštěnost produkce – ekofarmy jsou příliš vzdálené od svozových tras biomlékáren (neúnosné náklady na svoz mléka, minimální objem pro který si mlékárna přijede je 500 litrů mléka, což vyprodukuje obden 20 dojnic).
 
Na trhu sice citelně chybí žervé sýry, které jsou vhodným výrobkem pro zpracování mléka na ekofarmách, ale kravské mléko takto zpracovávají pouze tři ekofarmy, z nichž jedna oznámila, že chov dojnic a zpracování mléka ukončí.
 
Za posledních šest let nezahájila zpracování kravského mléka žádná ekofarma, ani žádná ekofarma ze sledovaného souboru nesdělila, že získala nebo požádala o dotaci na záměr faremního zpracování a odbytu vlastní produkce mléka. Příčinou byla obtížná dostupnost, resp. nedostupnost dotací (nastavení bodovacích kritérií znevýhodnilo malé podniky).
Další příčina poklesu počtu chovatelů dojnic a produkce bio mléka vyplývá z teoretického přepočtu příjmu dotací na pracovníka. Farma s TTP o rozloze 1000 ha a 7 zaměstnancích by podle navržených dotací v PRV získala 378 571 Kč na jednoho zaměstnance. Výrobce mléka, farma o rozloze 35 ha s 5 zaměstnanci, by na 1 zaměstnance získala dotaci ve výši 50 890 Kč.
 
Přísné veterinární a hygienické požadavky na zpracovatelské provozy jsou (při ortodoxním výkladu odpovědných úřadů) další příčinou, která odrazuje malé podniky od záměru faremního zpracování mléka. Podstata problému nespočívá v rozdílech legislativních požadavků acquis communitaire a české právní úpravy výroby potravin, ale v tom, že nesmyslně přísné požadavky českých odpovědných úřadů na technické naplnění veterinárních a hygienických požadavků na faremní zpracování jsou (ve srovnání s praxí např.v Rakousku nebo v SRN) příčinou, která odrazuje malé podniky od záměru faremního zpracování a tato alibistická praxe objektivně poškozuje rozvoj výroby potravin a podnikání na venkově.
 
Dalším důvodem nedostatku zpracování bioproduktů na farmách je postavení zemědělců ve vztahu ke státní správě při vyřizování dotací. Farmáři jsou tvrdě postihováni za jakékoliv byť drobné nebo formální chyby (nezřídka v důsledku nejasného výkladu), přestože smysl (účel) daného opatření naplnili. Dokonce i v případech, kdy sami chybu nezavinili, jsou jim zdržovány výplaty dotací. Z pohledu farmářů je konečné rozhodnutí správního orgánu mnohdy nepředvídatelné a v čase neomezené, rovněž tak vyplácení dotací, což reálně znemožňuje plánování s dotačními prostředky.
 
Plošné dotace na EZ ani při navržené výrazné diferenciaci v Programu rozvoje venkova pravděpodobně nepřinesou v následujících letech významnější změnu ani ve struktuře zemědělské půdy obhospodařované v EZ , ani nebudou mít vliv na zvýšení podílu orné půdy.
 
 

10 největších výrobců biopotravin dle obratu v roce 2006 (řazeno abecedně)
Název firmy
Typ
Albio, s.r.o.
Pečivo
Biopark s.r.o.
Hovězí maso
Country Life s.r.o.
Obilniny, těstoviny, pečivo
Dvůr Ratibořice – ing. Pavel Dobrovolný
Výroba nápojů, sýrů a pomazánek z kozího mléka
Mlékárna Valašské Meziříčí
Kysaný nápoj
Olma a.s.
Mléko a jogurty
Polabské mlékárny a.s.
Sýr eidamského typu
Pro-bio obchodní spol. s r.o.
Obilniny, těstoviny, polotovary, mlýnské výrobky
Racio s.r.o.
Trvanlivé pekárenské výrobky
Sluneční brána s.r.o.
Čaje a koření
Největší společnosti byly vybrány na základě výše tržeb z obchodní činnosti na Českém trhu za rok 2006.
Zdroj: Tom Václavík: Český trh s biopotravinami 2007, Agentura Green marketing, www.greenmarketing.cz