Okamžité zrušení prac. poměru zaměstnavatelem

08/07/07

Ing. Vladimír Šabata

Dlouhodobá neomluvená nepřítomnost zaměstnance v práci je důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, protože jeho nepřítomnost v práci zakládá zvlášť hrubé porušení pracovněprávních předpisů.

Okamžité zrušení prac. poměru zaměstnavatelem
22.6.2007, JUDr. Věra Bognárová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dlouhodobá neomluvená nepřítomnost zaměstnance v práci je důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, protože jeho nepřítomnost v práci zakládá zvlášť hrubé porušení pracovněprávních předpisů.

Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně postupu při ukončení pracovního poměru a zdravotního pojištění u naší zaměstnankyně. Zaměstnankyně je v dlouhodobé pracovní neschopnosti , podpůrčí doba skončila k 29. 7. 2006. Na základě žádosti zaměstnankyně bylo rozhodnutím OSSZ vyplaceny DNP od 30. 7. do 24. 10. 2006. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně nepředkládala Průkaz o trvání pracovní neschopnosti, byla několikráte písemně vyzvána, aby sdělila, zda její neschopnost nadále trvá. Písemně sdělila, že ano. Poté doručila formulář k vyplnění údajů potřebných k žádosti o další výplatu DNP po skončení podpůrčí doby od 25. 10. 2006. Na základě této žádosti OSSZ prováděla šetření, kde se vyskytly určité nejasnosti. Po jednání (koncem dubna 2007) s OSSZ bylo zjištěno, že zaměstnankyně ukončila pracovní neschopnost k datu 24. 10. 2006. Ukončení pracovní neschopnosti nepředložila, do zaměstnání k dnešnímu dni nenastoupila. Vzhledem k tomu, že se dle mého názoru jedná o zvlášť hrubé porušení povinnosti zaměstnance, chceme postupovat dle § 55 zák. č. 262/2006 Sb. OSSZ slíbila zaslat potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti a o tom, že zaměstnanec není v evidenci práce neschopných, které zatím nedošlo. Vyzvala jsem lékaře o sdělení, zda i nadále trvá pracovní neschopnost, kterou zaměstnankyni vystavoval.

Lze na základě těchto podkladů již se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr (v souladu s § 55 a § 60 ZP) dnem doručení /doručení do vlastních rukou/ tohoto písemného zrušení PP? U zaměstnavatele působí odborová organizace, bude proto postupováno i dle § 61 ZP.

Jak postupovat na základě vzniklé neomluvené absence, a to zpětně od 25.10. 2006 do současné doby, při vymáhání pojistného po této zaměstnankyni? Za zaměstnankyni jsme žádné zdravotní pojištění nehradili, neboť do současné doby je pro nás stále v evidenci práce neschopné (není doklad o ukončení neschopnosti). Jak je to v případě této zaměstnankyně, která je v ČID, jakým způsobem se případně vypočítá pojistné za dobu neomluvené nepřítomnosti tj. od 25.10.2006 do současnosti?

Odpověď:

Zaměstnanec má podle § 38 ZP obecně uloženou povinnost osobně konat práce podle pracovní smlouvy v rozvržené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Povinnost osobně konat práce má zaměstnanec vždy, výjimkou jsou pouze překážky v práci na straně zaměstnance stanovené právními předpisy, při nichž je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci nebo mu poskytnout pracovní volno. Mezi tyto důležité osobní překážky v práci uvedené v § 191 ZP patří také doba dočasné pracovní neschopnosti.

Ze shora uvedeného krátkého přehledu vyplývá, že není-li zaměstnankyně již v dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnavatel nemusí omluvit její nepřítomnost v práci a jedná se tak o zameškání pracovní doby, protože z Vašeho dotazu vyplývá, že nepřítomnost v práci neomlouvá ani žádným jiným důvodem. Protože u zaměstnavatele působí odborová organizace, je nutné upozornit ještě navíc na ustanovení § 348 odst. 3 ZP, podle kterého neomluvené zameškání práce určuje zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

Zaměstnankyně má povinnost o každé překážce v práci zaměstnavatele informovat, požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a doložit doklad o trvání této překážky, to platí i pro pracovní neschopnost (§ 206 odst. 1 a 2 ZP). Jestliže zaměstnankyně nekomunikuje a práci osobně nekoná, je nutné vyčkat potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o ukončení pracovní neschopnosti a o tom, že zaměstnankyně není v evidenci práce neschopných. Pokud budete toto potvrzení mít a odborová organizace rozhodne, že se jedná o neomluvenou nepřítomnost v práci, může být tato dlouhodobá neomluvená nepřítomnost v práci důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, protože její nepřítomnost v práci zakládá zvlášť hrubé porušení pracovněprávních předpisů (osobně konat práce podle pracovní smlouvy). Okamžité zrušení pracovního poměru je nutné vyhotovit písemně a zaměstnanci doručit na doručenku do vlastních rukou a pracovní poměr končí okamžikem jeho doručení. Shora uvedené však platí skutečně pouze pro případ, že zaměstnankyně není v pracovní neschopnosti.

Zdravotní pojištění a povinnost hradit pojistné upravuje především zák.č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kdy podle § 3 odst. 5 je upraven postup pro případ neomluvené nepřítomnosti v práci. Pro tento případ je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. To platí pro případ, že neomluvená nepřítomnost v práci trvá po celý kalendářní měsíc. Pokud trvá po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu v tomto kalendářním měsíci do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, kdy trvala neomluvená nepřítomnost v práci, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.

Podle § 9 zák.č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, platí, že při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil.

Zaměstnavatel musí pojistné doplatit za měsíce, kdy trvala neomluvená nepřítomnost v práci, pokud budete mít tuto skutečnost osvědčenu od okresní správy sociálního zabezpečení a poté tuto uhrazenou částku budete vymáhat na zaměstnankyni, protože ta má povinnost Vám ji uhradit. § 7 tohoto zákona také upravuje, že stát je plátcem pojistného, a to mimo jiné i u poživatelů důchodu z důchodového pojištění, což je i případně poskytovaný invalidní důchod. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného stát, což by bylo v případě, že zaměstnankyně je stále v pracovním poměru a eventuelně jí byl přiznán plný nebo částečný invalidní důchod, je u ní vyměřovacím základem částka upravená v § 3c zák.č. 592/1992 Sb. Vyměřovací základ je 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (§ 3a odst. 2). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

NABÍDKA