13.08.2007 – Česko chce získat od Bruselu dalších 750 miliard korun. Část peněz přitom směřuje na neobvyklé projekty

Českem hýbou dotace: Topolánkova vláda si vytyčila získání dalších 750 miliard korun z Bruselu v příštích sedmi letech jako jednu z hlavních priorit. Stamiliony korun přitom už nyní proudí na projekty, o jejichž účelném využití experti pochybují.

Příklady? Desítky milionů z bruselských peněz stála výstavba větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem. Jenže tam příliš nefouká vítr. "Vrtule loni vyrobily jen čtrnáct procent instalovaného výkonu," upozorňuje František Šustr, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Další prostředky míří na ochutnávky piv: Brusel dotuje dvouletý kurz pro degustátory, program Trénink senzoriky piva, ve kterém budou absolventi v závěrečném testu rozpoznávat pivní značky.

Šest a půl milionu korun zase stála nová cyklostezka mezi Vlkavou a Jizbicemi na Nymbursku. Vede ale souběžně s cestou, po níž cyklisté už léta jezdí. Navíc na tu novou nic nenavazuje.

Autoři projekty hájí

Příjemci peněz ale tyto dotace obhajují. Například pivovary si dotování degustačního programu cení, využívají ho i jejich zaměstnanci. "Světové pivovary za tato školení svých lidí platí statisíce," říká Jiří Fáměra z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Také nymburskou cyklostezku místní politici brání: "Je to kvůli přilákání turistů. Nemáme zatím tolik peněz, abychom mohli financovat celou zamýšlenou cyklostezku mezi Labem a Jizerou. Ale i ta je v plánu, a náš úsek bude její součástí," tvrdí starostka Čachovic Naděžda Hyšková, proč zatím stezka vede "odnikud nikam".

Ze samotného poskytování podpor se stal samostatný byznys. Tisíce úředníků vytvářejí dotační programy a kontrolují je. A desítky poradenských firem se živí tím, že umí projekty jiným firmám připravit, prosekat jim cestu v džungli nařízení, podmínek, norem.

A dokonce samotné poradenské firmy mohou pobírat dotace. Na jednu stranu to vypadá jako plus – v poradenství vznikají nová pracovní místa. "Ale je to všechno na vodě, nepřirozené. Sami podnikatelé přestávají přemýšlet o trhu, přestávají vlastně podnikat – a soustřeďují se jen na dotace," říká ekonom Miroslav Zámečník.

Nezvyklou radu od poradců dostal například podnikatel Zdeněk Rydygr, výrobce karnevalových masek. Shání dotaci na zřízení muzea masek. Potřebuje ale jen milion a půl – přitom Liberecký kraj chce dávat unijní dotace až na projekty od pěti milionů.

"Jeden expert mi poradil: "Tak prostě hodnotu projektu zvyšte, naplánujte si tam třeba použití dražšího mahagonového dřeva." Samozřejmě jsem to neudělal, ale co si o takovém přístupu mám myslet?" říká Rydygr.

Když dotace, tak do lidí

Liberální ekonomové prosazují, aby peníze z Bruselu šly hlavně na rozvoj lidských zdrojů.

"Důležité je, abychom dotace neprojedli a neprostavěli, ale investovali co nejvíc do lidí. Do vědy, výzkumu, vzdělání, školení," zdůrazňuje Zámečník. "Musíme vsadit na znalostní ekonomiku."

Ani dotace do lidských zdrojů, po nichž ekonomové volají, ale nemusí být vždy perspektivní. Podle manažera EU Office České spořitelny Petra Zahradníka se může spousta peněz ztratit i v podpoře vzdělávání.

Zatímco dosud do znalostní ekonomiky plynulo okolo jedenácti procent unijních peněz určených pro Česko, v příštích sedmi letech to už bude čtvrtina všech prostředků. Tedy okolo 190 miliard korun.

"Podpora vzdělávání je velice důležitá, avšak kontrola takto vynaložených peněz je velmi obtížná. Jak například zkontrolujete, že učitelé na školách učí jinak než před přijetím dotace," varuje Zahradník.

Zemědělství jen s dotacemi

Kam může Evropu zavést přílišný důraz na dotace, ukazuje agrární systém unie. Do stájí a na pole jde polovina bruselského rozpočtu, hodně přes padesát miliard eur. Za to platí sedláci tím, že jim úředníci regulují výrobu i ceny. Farmáři se většinou nerozhodují podle poptávky na trhu, jestli pěstovat žito nebo chovat ovce – ale podle toho, jak a co je dotované.

"Zatravnil jsem pole nebo ho zase rozoral a osel obilím podle toho, jak stát měnil dotační pravidla," potvrzuje Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství.

Kam to vede? Téměř všechny země dnes volají: Hrozí zdražení mléka, pečiva, masa.

Daňový poplatník tak platí téměř maximální ceny za potraviny při maximálních agrárních dotacích.

"Právě teď dotace likvidují evropské zemědělství. Podniky jsou závislé jen na podporách, a proto snižují výrobu. Takže ceny produkce vyskočily nahoru. Spojené státy nebo Čína nás převálcují," prorokuje Bohumír Rada, šéf Agrodružstva Jevišovice, jedné z největších zemědělských firem v zemi.

Nepožádáš, prohraješ

Může dnes žít farmář nebo jiný podnikatel bez dotací, aby přitom dokázal konkurenci porazit?

"Berme dotace jako realitu. Spoustě firem pomohou. A na našem ministerstvu jsme projekty posuzovali tak důkladně, že jsme peníze na zbytečnosti nerozhazovali," tvrdí náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa.

Podle něj teď ani nemá smysl nad smyslem podpor hloubat, ale je nutné se soustředit na jejich čerpání z unie.

"Unie nám už celkový záměr schválila. Teď se musí jednotlivá ministerstva soustředit na to, aby v Bruselu prošly konkrétní programy na využívání podpor. Nejhorší by bylo, kdyby to teď kazili různí lobbisté prosazováním svých zájmů. V Bruselu musíme vystupovat jednotně, pak je šance využít celých 750 miliard korun," radí Tlapa.

Nadále se tak budou žadatelé dotací a jejich odpůrci přít o smyslu konkrétních dotací: například zda ve Vyškově využijí dotace na vybudování nového rybníka – když už mají ve městě dva. Českolipští radní zase mohou rozvinout téma, zda přilákat turisty stavbou nové rozhledny – z níž by byl ale podle Hnutí Duha výhled hlavně na průmyslovou část města.

Zdroj: www.iHNed.cz

Autor/ři: Martin Mařík, Vladimír Piskáček, Jan Beránek