V prvé řadě by obec měla působit na dotyčného vlastníka pozemku zejména tak, že ho bude upozorňovat (ústně i písemně) na neudržovaný stav jeho pozemku. Nezjedná-li vlastník v přiměřené lhůtě nápravu, mohou následovat nepříznivé právní následky (ze strany obce či příslušného správního úřadu).

Podle § 47b odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se přestupku dopustí ten, kdo neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce. Za tento přestupek může obec nepodnikající fyzické osobě uložit pokutu až 10 tisíc Kč (§ 47b odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb.).

Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie (do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu).

Je-li vlastníkem pozemku právnická osoba anebo podnikající fyzická osoba, tak v jejich případě je příslušná skutková podstata správního deliktu obsažena v § 58 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Obec může těmto osobám uložit pokutu až 100 tisíc Kč, pokud neudržují čistotu a pořádek na pozemku, který užívají nebo vlastní, tak, že narušují vzhled obce.

Ukládat pokuty sice náleží do vyhrazené pravomoci rady obce, avšak tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti /viz § 102 odst. 2 písm. k) obecního zřízení/. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo (do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona).

Pokutu nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci, přičemž uložení pokuty nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu (viz § 59 obecního zřízení).

Pokud vlastník dlouhodobě neudržuje svůj pozemek (například neseče trávu nebo dochází jeho nečinností k zaplevelování sousedních pozemků atd.), přichází v úvahu rovněž postup podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Fyzické a právnické osoby, které mj. pěstují rostliny, a vlastníci pozemku nebo objektu nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu (například existuje nájemní vztah), mají podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona povinnost zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat.

Porušení této povinnosti nepodnikající fyzickou osobou má za následek spáchání přestupku /§ 78 odst. 2 písm. a)/, za který může být uložena pokuta do výše 30 tisíc Kč, a v případě právnické a podnikající fyzické osoby lze za tento správní delikt uložit pokutu do výše 500 tisíc Kč /§ 78 odst. 6 písm. a) ve spojení s odst. 11 citovaného ustanovení uvedeného zákona/.

Pokuty za uvedené přestupky a jiné správní delikty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností, není-li splněna povinnost podle § 3 odst. 1 písm. a) při výskytu plevelů, které se šíří z neobdělávané zemědělské a neudržované nezemědělské půdy a které ohrožují životní prostředí, zdraví lidí nebo zvířat /§ 78 odst. 9 zákona č. 326/2004 Sb./. Výnos pokut uložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností je příjmem rozpočtů těchto obcí. V této souvislosti upozorňuji, že obce jsou povinny oznamovat příslušným správním orgánům (v daném případě obecním úřadům obcí s rozšířenou působností) přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání (viz § 58 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb.).