Praha, 11. září 2007
Gandalovič: chceme stimulovat rozvoj venkovských regionů
Program rozvoje venkova a reforma Společné zemědělské politiky EU v období 2007-2013, vliv reformy veřejných financí na rozpočtovou kapitolu Mze pro rok 2008 a vypořádání majetkových podílů z transformace zemědělských družstev – těmito tématy se zabýval celostátní seminář ve Žďáru na Sázavou, na němž dnes krátce po poledni přednesl svůj projev i ministr zemědělství Petr Gandalovič. Dále s příspěvky vystoupili předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jiří Papež, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, 1. tajemník Stálého zastoupení ČR při Evropské unii Jiří Šír a ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Dušan Vaněk.
„Jde nám o to, abychom co nejefektivněji využili evropských fondů a stimulovali rozvoj venkovských regionů. Pro Českou republiku to konkrétně znamená, že v letech 2007-2013 mohou být prostřednictvím Programu rozvoje venkova čerpány finanční prostředky z fondu EAFRD včetně spoluúčasti ČR ve výši téměř sto miliard korun. V této souvislosti je dobré si připomenout, že Program rozvoje venkova byl České republice Evropskou komisí schválen společně se Švédskem jako prvním státům Unie,“ uvedl mj. ministrzemědělství Petr Gandalovič. „Část opatření jsme spustili již v červenci a velký zájem ze strany žadatelů nás utvrdil ve správném směru uvažování. Další vlna příjmu žádostí bude následovat v říjnu,“ dodal.
Ministerstvo zemědělství se chce zaměřit na hledání vhodných nástrojů k podpoře podnikání na venkově zejména pro mladou generaci, včetně stimulace k urychlení generační výměny v agrárním sektoru. Jedním z primárních cílů je zvýšit kvalitu venkovského života podporami rozvoje infrastruktury a urychlenou realizací protipovodňových a protierozních opatření. Jednoznačným zájmem je také pomáhat chránit a rozvíjet místní přírodní a kulturní dědictví, využívat i tyto prvky k diverzifikaci od klasické výroby potravin k většímu prolínání podnikatelských záměrů do služeb obcím, venkovskému obyvatelstvu, turistice, sportu, relaxaci a gastronomii. Vytváření dobrých podmínek a prostředí pro všechny, co budou chtít žít na venkově podle ministra Gandaloviče napomůže neskromnému dlouhodobému cíli zastavit odliv obyvatelstva do velkých městských aglomerací.
Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejstarších a nejrozsáhlejších, zároveň však i nejnákladnějších a administrativně nejnáročnějších politik Evropské unie. Role i cíle se za 50 let její existence radikálně změnily. Přesto na ni stále plyne téměř polovina všech výdajů společného rozpočtu, zatímco se však na unijním HDP podílí necelými 2 %. Řešení výdajové stránky SZP a maximální efektivita ve využití dostupných prostředků bude tedy hnacím motorem všech reformních procesů, kterých jsme, anebo v nejbližších letech budeme svědky.
Česká republika se ohrazuje proti takovým reformám, které by měly zvýhodňovat některé členské státy oproti ostatním. Naopak kladně hodnotí zemědělství orientované více tržně a více kompatibilní s mezinárodními závazky (především WTO), a hlavně šetrnější k životnímu prostředí. Naše země se hodlá zasadit za další administrativní zjednodušování, také v souvislosti s přípravou našeho předsednictví v Radě EU v roce 2009, kdy se dá předpokládat jako jedna z priorit právě diskuse o pokračování reformy SZP. K jejímu otevření dojde pravděpodobně již za francouzského předsednictví. V minulém týdnu se ministr Gandalovič setkal se svým francouzským protějškem, panem Michelem Barnierem.
V souladu se závěry Evropské rady z prosince 2005 by v letech 2008 – 2009 měla být vedena diskuse ohledně revize rozpočtu EU. Komise se zavázala vydat nejpozději na přelomu let 2008/2009 tzv. Bílou knihu, která zhodnotí aktuální stav a představí první návrhy týkající se všech výdajových aspektů rozpočtu EU včetně SZP (tzv. "Healthcheck"). Česká republika bude předsedat Radě Evropské unie v prvním semestru roku 2009, respektive spolu s Francií a Švédskem od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2009 v rámci tzv. TRIO PRES. Je tedy velmi pravděpodobné, že na naši zemi v této době připadne úloha iniciátora jednání v této nesmírně složité problematice.
Mgr. Ilona Chalupská
ředitelka odboru komunikace