Praha/New York – Aby větrná energie pokryla spotřebu elektřiny ve Spojených státech, musely by větrné farmy pokrývat více než 780 tisíc kilometrů čtverečních půdy, tedy stejnou rozlohu jako státy Texas a Louisiana dohromady. A to by ještě nesmělo vůbec přestat foukat.

K tomuto závěru dospěl vědec Jesse Ausubel z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, který je stejně kritický i k ostatním obnovitelným zdrojům energie. Pokud by vodní či větrné elektrárny měly vyrobit významnou část světové energie, musely by se zabrat obrovské rozlohy, kde by se pěstovaly energetické plodiny nebo se postavily nové přístupové silnice.

"Možná jsou tyto zdroje obnovitelné, ale nejsou ekologické," citoval amerického profesora britský deník Guardian.

"Základním krédem ekologického chování je způsobovat minimální zásahy do krajiny. Měli bychom obhospodařovat méně půdy, méně kácet v lesích a lovit v oceánech méně ryb – poškozovat méně krajinu a ponechávat víc prostoru přírodě. Avšak všechny obnovitelné zdroje energie jsou neuvěřitelně invazivní a vůči přírodě agresivní," řekl podle deníku americký badatel.

Jesse Ausubel porovnal jednotlivé obnovitelné zdroje energie podle jejich výkonu získaného na metr čtvereční půdy.

Z analýzy, kterou v Česku jako první zveřejnil on-line deník Ekolist po drátě, vyplývá, že krajinu nejvíce poškozují velké vodní elektrárny, respektive přehrady. Jejich výkon je 0,1 megawattů na metr čtvereční.

O něco lépe s 1,2 megawatty na metr čtvereční vyšla biopaliva a větrné energetika.

Jako nejvýhodnější vyšly z analýzy solární elektrárny s výkonem šest až sedm megawattů na metr čtvereční.

V Česku je přitom za nejperspektivnější obnovitelný zdroj energie považována biomasa, která z Ausubelova krajinářského porovnání po velkých vodních elektrárnách vychází jako nejhorší.

Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace výzkum amerického badatele zpochybňuje. "Automaticky to neznamená, že pole s energetickou plodinou bude pro krajinu špatné. Byl bych v tomto ohledu hodně opatrný," řekl Aktuálně.cz Rovenský, podle něhož není možné u obnovitelných zdrojů zohledňovat pouze jedno hledisko – v tomto případě zábor krajiny. 

Rovenský připomněl, že některé tradiční zemědělské plodiny mají na stabilitu zemědělské půdy mnohem horší vliv než "nové", energetické rostliny. "Když budu extenzivně pěstovat šťovík, kde se před tím pěstovala kukuřice, určitě to bude pro ekologickou stabilitu výhodnější," poznamenal Rovenský.

V Česku je navíc spousta zemědělské půdy nevyužívaná. "V současnosti leží ladem asi půl milionu hektarů půdy," uvedlo před časem ministerstvo životního prostředí.

Aby Česko splnilo svůj ekologický závazek vůči Evropské unii a vyrábělo v roce 2010 osm procent elektřiny v obnovitelných zdrojích energie, jako jsou i spalovny na biomasu, stačilo by podle ministerstva využít přibližně polovinu této výměry. "Jenže zatím se to rozvíjí velmi pomalu," poznamenal Jan Rovenský z pražské kanceláře Greenpeace.

Po bimase je přitom velký hlad. Například ČEZ by chtěl ve své elektrárně v Hodoníně spalovat výhradně zemědělské plodiny či rychle rostoucí dřeviny. Jenže tento plán naráží na zásadní překážku – nedostatek paliva.

Zatím tvoří biomasa zhruba patnáct procent paliva. Zbytek tvoří neekologický lignit. "Bude to trvat ještě roky, než zcela přejdeme na biomasu," odhaduje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Ministerstvo zemědělství si od Českého sdružení pro biomasu CZ Biom nechalo připravit návrh akčního plánu pro biomasu pro roky 2008 až 2010, který by na podzim měla projednat vláda. Smyslem dokumentu je pomoci rozvoji energetického využití biomasy, aniž by tím byla narušena například domácí produkce potravin.

"Evropská unie v roce 2003 pokrývala čtyři procenta svých energetických potřeb z biomasy. Pokud by plně zužitkovala svůj potenciál, mohla by do roku 2010 využití biomasy zdvojnásobit," stojí v návrhu akčního plánu.

Podle amerického profesora Jesse Ausubela by se ovšem více vyplatila sázka na jadernou energetiku. "Jestliže chceme minimalizovat znásilňování přírody, je nejlepší volbou jaderná energie. Jádro je zelené," prohlásil Ausubel.

Vědec například vypočítal, že na to, co na malém prostoru vyrobí jediný jaderný reaktor, by v ideálním případě padla biomasa pěstovaná na nejméně 2,5 tisíci čtverečních kilometrů té nejlepší zemědělské půdy.

"Zvýšené využívání paliva z biomasy v jakékoli formě je zločin," uvedl Ausubel, který kritizuje i biopaliva pro automobily. Každé ze 700 milionů vozidel na celém světě by totiž potřebovalo "pastvinu" o rozměru jednoho až dvou hektarů.

"Z ekologického hlediska je to šílenství," citoval amerického vědce britský list Guardian.

Zdroj: www.aktualne.centrum.cz