Daň z příjmů ze závislé činnosti pro některé skupiny poplatníků

07/10/07

Ing. Vladimír Šabata

Letní prázdniny jsou pro studenty nejen časem odpočinku, ale také dobou letních brigád. Jak to je ale se zdaněním příjmů do 5 000 Kč?Tento případ typický právě u studentů Vám v krátkém komentáři a v názorných příkladech vysvětlí Ing. Eva Sedláková.

Daň z příjmů ze závislé činnosti pro některé skupiny poplatníků
30.7.2007, Ing. Eva Sedláková
Letní prázdniny jsou pro studenty nejen časem odpočinku, ale také dobou letních brigád. Jak to je ale se zdaněním příjmů do 5 000 Kč?Tento případ typický právě u studentů Vám v krátkém komentáři a v názorných příkladech vysvětlí Ing. Eva Sedláková.

Příjmy do limitu 5 000 Kč

Daň z příjmů ze závislé činnosti je standardně placená zaměstnancem měsíční zálohou na dani, kterou zaměstnanci srazí a správci daně odvede zaměstnavatel. Po ukončení zdaňovacího období jsou zaměstnanci placené zálohy na daň zaměstnavatelem zúčtovány nebo sám zaměstnanec podá daňové přiznání, kam příjmy ze závislé činnosti uvede. Zákon o daních z příjmů však pro některé vybrané příjmy ze závislé činnosti stanoví odlišný způsob placení daně, a to srážkou podle § 36 zákona o daních z příjmů. Tyto příjmy již zaměstnanec do daňového přiznání neuvádí. Uvedený jednoduchý způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti se týká všech výše uvedených zvláštních kategorií zaměstnanců.

Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 4 stanoví mimo jiné, že příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c (zahraniční plátce daně) jsou po snížení o sociální a zdravotní pojištění samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c) zákona ve výši 15 %. To platí za podmínky, že:

úhrnná výše příslušných příjmů u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč
zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů.

Velmi často se v daném případě jedná o příjem na základě dohody o provedení práce. Pokud výše odměny za práci podle uzavřené dohody nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč, zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, srazí plátce z tohoto příjmu 15% srážkovou daň. Takto sražená daň je daní konečnou, poplatník již tento příjem do svého daňového přiznání neuvádí.

Pokud by se z těchto příjmů sráželo pojistné, pak pro uplatnění daně srážkou, by nesměla výše hrubého příjmu (tj. příjmu včetně pojistného) převýšit limit 5 000 Kč.

V případě, že by příjem zaměstnance převýšil limit 5 000 Kč, zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, musel by zaměstnavatel z uvedeného příjmu srazit zálohu, a to ve výši minimálně 20 % podle § 38h odst. 4 zákona.

Základ daně pro výpočet daně vybírané zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona se zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň vypočtená zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje rovněž na celé koruny dolů. Oproti tomu základ pro výpočet zálohy se zaokrouhluje na celá sta nahoru a záloha ze základu pro výpočet zálohy, se podle § 38h odst. 2 zákona zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

Příklad:

Poplatník, který nepodepsal prohlášení k dani pobírá příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce (z příjmů se v tomto případě neodčítá pojistné), a to v lednu ve výši 4 999 Kč, v únoru ve výši 5 000 Kč a v březnu ve výši 5 001 Kč. Jak to bude se zdaněním tohoto příjmu?

Řešení:

Zúčtování mzdy za leden: daň zvláštní sazbou podle § 36 zákona ve výši 15 % činí 749, 85 Kč. Po zaokrouhlení 749 Kč.

Zúčtování mzdy za únor: daň zvláštní sazbou podle § 36 zákona ve výši 15 % činí 750 Kč.

Zúčtování mzdy za březen: srážkovou daň již nelze vybírat, protože měsíční hrubá mzda je vyšší než stanovený limit 5 000 Kč. Základ daně po zaokrouhlení činí 5 100 Kč, záloha nejméně ve výši 20 % činí 1 020 Kč.

Příklad:

Student obdržel na základě dohody o provedení práce částku 19 000 Kč. Tento příjem zaměstnavatel zdanil podle zákona o daních z příjmů, tj. srazil zálohu 20 % a daň odvedl příslušnému FÚ. Student nemá žádné další příjmy. Může student podat daňové přiznání a požádat finanční úřad o vrácení této daně?

Řešení:

Vzhledem ke skutečnosti, že příjem nebyl zdaněn srážkou podle § 36 zákona, ale z příjmu byla sražena záloha na daň, podá student daňové přiznání, kam uvede příslušný příjem jako příjem ze závislé činnosti. V daňovém přiznání si student uplatní případné nezdanitelné částky podle § 15 zákona (např. hodnotu daru, odpočet na bydlení, na penzijní připojištění se státním příspěvkem, odpočet soukromého životního pojištění), slevy na dani podle § 35ba zákona a požádá správce daně o vrácení přeplatku. Žádost o vrácení přeplatku na dani je součástí formuláře daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Příklad:

Zaměstnavatel zaměstnal v minulém roce na dohodu o provedení práce ve výši 5 000 Kč studenta. Příjem zaměstnavatel zdanil podle zákona o daních z příjmů srážkovou daní 15 % a daň odvedl příslušnému FÚ. Tento student nemá žádné další příjmy. Může student podat daňové přiznání za minulý rok a požádat finanční úřad o vrácení této daně?

Řešení:

Vzhledem ke skutečnosti, že příjem byl zdaněn srážkou podle § 36 zákona, nemůže student tento příjem již uvést do daňového přiznání. Příjem zdaněný podle § 36 zákona se již v souladu s § 5 odst. 5 zákona o daních z příjmů do daňového přiznání neuvádí.

Vybírání daně srážkou a záloha na daň

Srážku daně zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona o daních z příjmů je povinen provést plátce daně v souladu s § 38d při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s účetními předpisy. Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, tj. kromě příjmů podle § 6 odst. 4 zákona, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 4).

Podepíše-li poplatník nejpozději do 15. února následujícího roku dodatečně prohlášení k dani podle § 38k a prokáže-li skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění podle § 35c anebo nezdanitelných částek podle § 15 zákona, plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně (jde o příjmy do limitu 5 000 Kč podle § 6 odst. 4 zákona).

Příklad:

Student podepsal daňové prohlášení s tím, že nikde jinde ho nemá podepsané, ale zároveň uvedl, že neuplatňuje slevu na sebe, ani žádné další měsíční slevy. Vše si chce po skončení roku uplatnit ve svém daňovém přiznání. Má měsíční příjem do 5 000 Kč. Jde mu o to, aby měl pouze sráženy měsíční zálohy (bez měsíčních slev) a ne srážkovou daň, kterou pak nelze vrátit. Lze takto postupovat?

Řešení:

Podepsal-li v daném případě poplatník prohlášení podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů, zaměstnavatel jako plátce daně musí zaměstnanci z příjmu srazit zálohu. Způsob zdaňování příjmů ze závislé činnosti, resp. výpočtu záloh z příjmů ze závislé činnosti, stanoví § 38h zákona. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc snížený o částky pojistného na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Uvedenou zálohu u poplatníka, který podepsal prohlášení podle § 38k odst. 4, plátce daně v souladu s § 38h odst. 3 zákona při splnění zákonných podmínek, nejprve sníží:

o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a
o částku měsíčního daňového zvýhodnění.

Jestliže v daném případě student uvedl v daňovém prohlášení, že neuplatňuje slevy podle § 35ba zákona, musí zaměstnavatel vycházet ze skutečnosti, že slevy zaměstnanec neprokázal a tedy musí srazit zálohu bez jejího snížení o měsíční slevy.

Pokud jediným důvodem proč student neuplatňuje slevy podle § 35ba zákona je skutečnost, že má měsíční příjem do 5 000 Kč, ze kterého nechce srážet daň srážkou podle § 36 zákona o daních z příjmů, bylo zbytečné, že v prohlášení slevu neuplatnil. Jde-li o příjmy do limitu 5 000 Kč, zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 4 totiž stanoví, že uvedené příjmy se zdaňují srážkou podle § 36 zákona, ovšem podmínkou je, aby zaměstnanec – v daném případě student, nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5 zákona.

Jestliže tedy student podepsal prohlášení, zaměstnavatel mu nemůže srazit daň srážkou podle § 36 zákona, ale musí mu srazit zálohy podle § 38h zákona. V daném případě měsíčně minimálně o 600 Kč vyšší než kolik by činily zálohy při uplatnění slevy podle § 35ba zákona.

Pro úplnost doplňuji, že i v případě, kdy zaměstnavatel srazí z příjmu do 5 000 Kč daň srážkou podle § 36 zákona, může i přes to zaměstnanec slevy uplatnit. Podmínkou je, aby student nejpozději do 15. února následujícího roku dodatečně podepsal prohlášení k dani podle § 38k a prokázal skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo daňového zvýhodnění anebo nezdanitelných částek. Poté zaměstnavatel dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh.

NABÍDKA