Nepravdivé údaje v pracovním posudku

05/10/07

Ing. Vladimír Šabata

„Zúčtovat“ s bývalým zaměstnancem v pracovním posudku se zaměstnavateli vůbec nemusí vyplatit.

Nepravdivé údaje v pracovním posudku
3.9.2007, JUDr. Petr Bukovjan, Zdroj: Verlag Dashöfer
"Zúčtovat" s bývalým zaměstnancem v pracovním posudku se zaměstnavateli vůbec nemusí vyplatit.

Z aktuálních soudních rozhodnutí

Škoda způsobená zaměstnanci nepravdivými údaji v posudku o pracovní činnosti

Soud: Nejvyšší soud Spisová značka: 21 Cdo 1478/2006 Datum rozhodnutí: 5.4.2007

Právní problematika: posudek o pracovní činnosti a jeho obsah, vznik škody za nepřijetí do zaměstnání v důsledku nepravdivého hodnocení a její náhrada

Ustanovení právních předpisů: § 265 odst. 2, § 314 a § 315 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Právní věta: Jestliže zaměstnanec nebyl v důsledku nepravdivého posudku o pracovní činnosti přijat do (jiného) zaměstnání, odpovídá mu zaměstnavatel, který pracovní posudek vydal, za škodu tím způsobenou. Taková škoda může spočívat v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, který s ním v důsledku nepravdivého pracovního posudku odmítl uzavřít pracovní smlouvu.

Komentář:

Jednou z povinností zaměstnavatele v souvislosti se skončením pracovního poměru je dle ustanovení § 314 zákoníku práce povinnost vydat zaměstnanci posudek o pracovní činnosti (pracovní posudek). Na rozdíl od potvrzení o zaměstnání je k vydání pracovního posudku zaměstnavatel povinen pouze tehdy, pokud o to zaměstnanec požádá. Vydat pracovní posudek musí zaměstnavatel do 15 dnů od takové žádosti, není však povinen vydat jej dříve než v době 2 měsíců před skončením zaměstnání (tedy nejen pracovního poměru, ale též dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).

Pracovním posudkem rozumí zákoník práce „veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce". Jak dovodila judikatura, pracovní posudek může zahrnovat nejen informaci o dosažené kvalifikaci zaměstnance a o tom, jaké práce zaměstnanec u zaměstnavatele vykonával, nýbrž i hodnocení jeho celkového vztahu k práci a ke spolupracovníkům, jakož i hodnocení těch jeho osobních vlastností, které mají bezprostřední vztah k výkonu jeho práce, jako je svědomitost, iniciativnost, dodržování pracovní kázně (v terminologii nového zákoníku práce plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru), schopnost k řízení a organizování pracovního procesu, schopnost zapojit se do týmové práce s ostatními spolupracovníky apod. Obsahem pracovního posudku nesmějí být naopak skutečnosti, které se týkají osobního či rodinného života zaměstnance.

Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku, může se dle ustanovení § 315 zákoníku práce domáhat u soudu jeho přiměřené úpravy, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dozvěděl. Tak tomu bylo i v předmětném soudním sporu. Zaměstnanec ale žaloval svého bývalého zaměstnavatele nejen o úpravu pracovního posudku, nýbrž také o náhradu škody za nepřijetí do zaměstnání ve výši „doplatku do ušlé mzdy", protože přijat nebyl údajně výlučně v důsledku nepravdivých informací obsažených právě v posudku o pracovní činnosti.

V rámci řízení před nižšími soudy bylo zjištěno, že žalobce se během svého pracovního poměru u žalovaného zaměstnavatele zúčastnil výběrového řízení na pracovní místo správce počítačové sítě u jiného zaměstnavatele a výběrovou komisí byl doporučen k přijetí do pracovního poměru. Před uzavřením pracovní smlouvy se ale potenciální zaměstnavatel dozvěděl z pracovního posudku negativní informace o budoucím zaměstnanci a po jejich vyhodnocení žalobce do pracovního poměru nepřijal.

Nejvyšší soud vzal za nepochybné, že „hodnotící údaje obsažené v pracovním posudku mají právní význam především pro zaměstnavatele, s nímž zaměstnanec nově sjednává pracovní poměr. Nový zaměstnavatel přitom důvodně může podmiňovat vznik pracovního poměru příznivým pracovním posudkem uchazeče o zaměstnání. Za těchto okolností je tedy uvedení nepravdivých údajů (zejména obsahujících negativní hodnocení zaměstnance) v pracovním posudku způsobilé zabránit zaměstnanci v jeho zaměstnávání a dosahování výdělku u nového zaměstnavatele, nebyl-li nový zaměstnavatel s ním ochoten v důsledku tohoto nepravdivého nepříznivého hodnocení sjednat pracovní poměr, a zaměstnanci tím může vzniknout škoda".

Tato škoda spočívá v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele a zaměstnavatel, který nepravdivý (a na základě soudního rozhodnutí upravený) pracovní posudek vydal, za ni odpovídá dle ustanovení § 265 odst. 2 zákoníku práce v rámci tzv. obecné odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele.

NABÍDKA