Bezmála třetina potravinářských podniků má problém. Nemá totiž potřebné povolení k výrobě. A zbývá jim jen pár dní, než budou muset skončit. Celkem 140 zemědělských a potravinářských podniků v Česku z 560 spadající pod zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) nemá podle statistik oddělení enviromentálního a technologického rozvoje ministerstva zemědělství ještě v současné době vydáno takzvané integrované povolení.

"Termín 30. října je pro státy EU závazně stanoven v zákoně o IPPC. Zařízení bez platného povolení se vystavuje po tomto termínu sankcím a pokutám, které mohou vést až k zákazu jeho provozování a ukončení výroby," podotýká přitom Petr Zajíček z daného odboru ministerstva. A potvrzuje to i sám ministr Petr Gandalovič. "Zemědělské i potravinářské podniky o tomto riziku věděly dlouho dopředu, ministerstvo je na to navíc přímo i prostřednictvím krajů několikrát upozorňovalo," konstatuje ministr. Sankce nebo uzavření některých provozů přitom nevylučuje.

"I ve starých evropských zemích je zhruba deset procent podniků, které s tím mají určité problémy. Naše ambice jsou sice vyšší, ale 100 procent podniků bez problémů tady asi nikdy nebude. Riziko zanedbání nebo prostého nedostatku peněz na potřebné technologické vybavení vždy existuje," uvedl Gandalovič.

Integrovaná povolení lze získat na místně příslušném krajském úřadu, na tento proces měly přitom podniky podle mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ivany Awwadové více než čtyři roky. Přesto má v současné době například ze 420 velkochovů drůbeže a prasat, kterých se povinnost týká, dosud vydáno integrované povolení jen 309 z nich. Z 15 kafilérií a bioplynových stanic má povolení pět podniků, ze 130 jatek, výrobců krmiv a mlékáren může být v klidu jen 86 zpracovatelů zemědělské suroviny. Podle Awwadové může nicméně většina dotčených podniků za určitých podmínek fungovat i po letošním 30. říjnu.

"Při řešení případů bez platného integrovaného povolení po tomto termínu bude ČIŽP přihlížet ke všem právně a věcně významným okolnostem, včetně toho, zda a v jakém časovém předstihu podal provozovatel žádost o vydání integrovaného povolení," tvrdí mluvčí.

Horní hranice finančních sankcí je přitom sedm milionů korun, inspekce ale podle všeho alespoň v období bezprostředně po zákonném termínu k tak vysokým sankcím nesáhne.

Povinnost vlastnit integrované povolení v praxi znamená, že příslušný podnik neznečišťuje nepřiměřeně životní prostředí. Termín 30. října se přitom týká provozů vzniklých před 30. říjnem 2000. Podniky uvedené do provozu mezi roky 2000 a 2003 musely mít integrované povolení v době vstupu ČR do EU, od roku 2003 je integrované povolení součástí stavebního řízení.