Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Zvířatům je třeba rozumět

05/10/07
smf

Zlepšení podmínek chovu hospodářských zvířat se vyplatí – lepší pohoda zvířat se odrazí v posílení konkurenceschopnosti podniku a jeho ekonomické bilanci. Zdroj: www.agronavigator.cz
 

Zvířatům je třeba rozumět

Zlepšení podmínek chovu hospodářských zvířat se vyplatí – lepší pohoda zvířat se odrazí v posílení konkurenceschopnosti podniku a jeho ekonomické bilanci.
Profesorka Colorado State University Temple Grandinová je výjimečnou osobností, specializující se na plánování výstavby chovných zařízení pro hospodářská zvířata po celém světě s ohledem na maximální zohlednění požadavků welfare zvířat. Bezprecedentní kariéra této mladé vědkyně je o to pozoruhodnější, že ona sama je handicapovaná vývojovým duševním postižením –  autismem (nevyléčitelná porucha vnímání a zpracování informací). Na druhou stranu, na rozdíl od jiných lidí, disponuje vynikající fotorealistickou pamětí. V jejím mozku se ukládají exaktní obrazy, vzpomínky odpovídající jakémusi quasi obrovskému fotoalbu s desetitisíci zcela korektních motivů a situací. Způsob funkce její paměti se vyznačuje speciální senzibilitou vnímání krav a prasat jako jednotlivých kusů, což zúročuje při své práci.   
 
Základním aspektem filosofie profesorky Grandinové je snaha o minimalizaci příčin strachu a bolesti u chovaných zvířat. Tento pohled na chov skotu jí postupně přivedl klienty z řad věhlasných firem jakými jsou například Shift, Cargill, Tyson a Smithfield. Pro tyto firmy vypracovala plány na uspořádání stájí a dopravu zvířat a radila při odstraňování problémů ve stávajících stájích nebo při výstavbě nových objektů.
Spolupracovala dokonce i s takovými společnost jako jsou McDonalds a Burger King, pro které vypracovala speciální směrnici upravující problematiku ochrany zvířat. Zvláštní přístup k ochraně zvířat se odrazil pozitivně na posílení konkurenceschopnosti těchto obřích společností. Profesorka Grandinová se však zabývá i prací pro společnosti s regionálně omezeným vstupem na trh nebo společnosti zabývající se prodejem ekologických potravin.
 
Zvířata se snaží s člověkem komunikovat prostřednictvím zvuků, pachů a dalších vnějších projevů. Stejně jako když člověk začne působit v novém zaměstnání, i zvířata jsou zpočátku velmi citlivá a reagují velmi intenzivně na každou maličkost. Proto americká vědkyně testuje každé stájové zařízení z perspektivy příslušného druhu hospodářských zvířat, aby se tak exaktně přiblížila jejich smyslovému vnímání uspořádání stáje.
Pokud jsou zvířata neklidná, je nutné aby chovatel (obsluhující personál) analyzoval příčinu tohoto stavu. Často se jedná o zdánlivé maličkosti – např. při průchodu zvířat naháněcí uličkou může dojít k zastavení nebo obratu zvířat vlivem dopadu nebo odrazu světla od mokré podlahy. Rušivý moment tohoto typu zbytečně zvyšuje spotřebu pracovního času. Podobné je to i při pohánění nebo nakládání zvířat v tmavých prostorách. Zvířata se ráda vyhnou vstupu do temna. Problém je snadno řešitelný pomocí instalace několika lamp, pohyb zvířat pak již bude probíhat bez problémů. Velmi důležité je všímat si i zdánlivých maličkostí – zvířata se dokáží vystresovat např. přítomností neznámého pachu ve stáji, přehozenou bundou přes plot, vědrem na krmení v rohu, schůdkem, atd. Na začátku se americké vědkyni a její analytické metodě chovatelé smáli, ale nakonec ji plně akceptovali, protože jim umožnila dostat problémy pod kontrolu.
 
Ještě v nedávné době neinvestoval management jatek a feedlotů přednostně do vylepšení stájí a přepravních zařízení z hlediska ochrany zvířat. Profesorka Grandinová však jasně doložila, že její metoda vede nejenom ke zlepšení welfare zvířat, ale má také pozitivní vliv na ekonomickou bilanci podniku. Šetrné zacházení se zvířaty přináší vyšší přírůstky živé hmotnosti, vyšší finální hmotnost zvířat a také méně nemocí a poranění. Prospěšné je to i pro chovatele a obsluhující personál, protože dochází k výrazné redukci počtu pracovních úrazů. Tímto způsobem je možné zohledněním ochrany zvířat zlepšit také odbyt výsledného produktu a to bez doplňkových zákonných úprav. Důležitá je také  otázka medializace pozitivních výsledků konkrétních zemědělských podniků, což vede k zájmu ze strany dalších klientů.
 
Zvířata se seznamují s novými lidmi a prostředím prostřednictvím pachových vjemů, je proto nutné jim poskytnout dostatek času, aby mohla uspokojit potřebu vše si řádně očichat. Skot v případě že se setká s negativními zážitky, má tendenci v panice utéci pryč. Proto je jedním ze dvou zvlášť významných principů, které enormním způsobem mohou ulehčit zacházení s hovězím dobytkem zřízení únikové zóny. Je to přesná vzdálenost, která odpovídá odvrácení hlavy po jejím předchozím přiblížení a následném odchodu z místa negativního vjemu. Některým zvířatům postačí pouhé 3 metry, jiná potřebují více než 25 metrů. Při překročení únikové vzdálenosti se zvíře začne vracet zpět, ale několikametrovou oklikou a zaujme opět požadovanou vzdálenost. Pokud chceme zvířata udržet v klidu, je nutné tuto „hranici klidu“ respektovat. I z této vzdálenosti je možné skot řádně dirigovat.
 
Druhým aspektem je sledování tzv. Point-of-Ballance. Tento bod je někdy popisován jako místo, na které kráva dospěje při změně směru úniku před negativním impulsem. Pokud se tento impuls posune vpřed, kráva ustoupí zpět a pokud dojde k pohybu impulsu nazpět, začne se kráva rychle pohybovat vpřed. Tento způsob chování krav je znám z východoněmeckých nížin nebo z podhůří Alp. Expertka zdůraznila v této souvislosti, že tomuto bodu bývá věnováno příliš málo pozornosti. Chovatelé skotu by se měli intenzivněji než dosud věnovat sledování tohoto bodu, protože tak mohou ušetřit mnoho času a zvířatům mnoho strachu.
Vydáno : 4.10. 2007 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová