V Bruselu dne 20. listopadu 2007

Mariann Fischer Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova, poznamenala: „Je skutečnost, že provádíme kontrolu stavu, znamením, že pacient je nemocen? Určitě ne, je zcela běžné, že i naprosto zdraví lidé chodí k lékaři, aby zjistili, zda musí pro zachování svého dobrého zdravotního stavu změnit své návyky. Stejně tak i my musíme rozhodnout, zda je třeba uzpůsobit SZP pro Evropskou unii 27 členských států a rychle se měnící svět. Změny, které navrhuji, budou znamenat značný rozdíl pro zemědělce, spotřebitele a daňové poplatníky.“

Zjednodušení a zefektivnění režimu jednotné platby

–       přechodu od plateb vycházejících z došlých příjmů na režim „paušálnějších plateb“;

–       zvýšení sazby oddělení plateb v těch zemích, které se v různých oblastech zemědělství rozhodly zachovat vazbu mezi dotacemi a produkcí, ačkoliv vázaná podpora může stále hrát svou roli v oblastech, ve kterých je produkce nízká, ale má obzvláštní hospodářský či environmentální význam;

–       postupného snižování úrovně podpory s tím, jak se zvyšují celkové platby velkým zemědělským subjektům, počínaje například částkou ve výši 100 000 EUR ročně. Zde by se muselo rozlišovat mezi podniky, které mají více vlastníků a vysoký počet zaměstnanců, a podniky, které jsou vlastněny pouze jedním majitelem a zaměstnávají jen málo osob;

–       zvýšení půdní plochy, kterou musí zemědělec vlastnit, aby splňoval podmínky pro podporu EU, ze současných 0,3 hektarů;

–       přezkoumání norem podmíněnosti, které musí zemědělci dodržovat, aby získali podporu z Bruselu. To by mohlo vést k odstranění zbytečných závazků, ale na druhou stranu by mohly vzniknout závazky nové, jejichž účelem je vypořádat se s novými úkoly, ke kterým patří například zlepšení vodního hospodářství a zmírnění změny klimatu.

Sdělení si klade tyto otázky:

–       Měla by se intervence vrátit ke svému původnímu účelu, tj. fungovat jako záchranná síť, zejména s ohledem na skutečnost, že tržní ceny jsou v dnešní době na skutečně dobré úrovni?

–       Bylo by možné stanovit intervenci u většiny obilovin na nulu a zároveň zachovat intervenci v případě jedné obiloviny (pšenice na přípravu chleba)?

–       Bylo by možné nezrušit opatření pro vyjímání půdy z produkce a zároveň nalézt nové způsoby, jak zachovat environmentální přínosy tohoto opatření?

–       Plánuje se, že kvóty na mléko budou odstraněny v roce 2015, nemělo by však docházet k postupnému zvyšování kvót v nadcházejícím období do roku 2015, aby přechod nebyl pro odvětví příliš prudký? Zde je třeba se zaměřit na možná opatření na pomoc zemědělským producentům mléčných výrobků v těch oblastech EU (např. horských oblastech), které silně závisí na produkci mléčných výrobků.

Sdělení se zabývá otázkou, jak může zemědělská politika reagovat na nové úkoly a příležitosti, které pro zemědělství EU vyvstávají.

K nim patří řízení rizik, boj proti změně klimatu, účinnější vodní hospodářství, co nejlepší využívání příležitostí, které nabízí bioenergie, a zachování biologické rozmanitosti.

Cíle boje proti změně klimatu a cíle vodního hospodářství by mohly být splněny prostřednictvím podmíněnosti.

Pro zdokonalení činnosti v těchto oblastech by měla existovat stimulační opatření, to však bude něco stát.

Nejlepší způsob financování nezbytných nových opatření je prostřednictvím politiky rozvoje venkova.

Sdělení navrhuje zvýšit sazbu odlišení, tj. snížit přímé platby všem zemědělským podnikům, které ročně obdrží více než 5 000 EUR, a převést finanční zdroje do rozpočtu rozvoje venkova.

Sazba by byla zvyšována postupně z nynějších 5 procent na 13 procent v roce 2013.

Rovněž je třeba přezkoumat, zda je s ohledem na nová stimulační opatření pro produkci biopaliva, např. závazné bioenergetické cíle a vysoké ceny, prémie pro energetické plodiny stále nezbytná.

Další informace: