Co se změní v nemocenském od 1. ledna 2008?

13/12/07

Ing. Vladimír Šabata

Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění se znovu odkládá. K jakým dalším změnách dochází?

3.12.2007, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění se znovu odkládá. K jakým dalším změnách dochází?

Odložení účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění

Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) se odkládá o jeden rok na 1. 1. 2009.

V praxi to mimo jiné znamená, že se nyní na 1. 1. 2009 odkládá zavedení plánované náhrady mzdy, kterou by měl první dva týdny pracovní neschopnosti poskytovat zaměstnavatel. Rovněž sazby pojistného na nemocenské pojištění odváděného zaměstnavatelem zůstávají pro příští rok stejné jako v letošním roce.

Okruh pojištěných osob

Do okruhu povinně nemocensky pojištěných osob byli nově zahrnuti členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vznik pojištění

Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.

Příklad
Zaměstnankyni podle pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr 1. ledna 2008. Za tento den jí náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. Ve středu 2. ledna 2008 nepracuje, protože čerpá pracovní volno s náhradou mzdy kvůli pohřbu otce. Do zaměstnání vstoupí ve čtvrtek 3. ledna 2008. Účast na nemocenském pojištění však vznikne už 1. ledna 2008.

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, jestliže však byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. Při skončení zaměstnání v době těhotenství zůstává zachována 6 měsíční ochranná lhůta.

Ruší se ustanovení, které umožňovalo poživatelům rodičovského příspěvku, který vykonával zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře, požádat při zjišťování rozhodného období pro výpočet nové peněžité pomoci v mateřství o vyloučení této doby (nahrazeno jinou právní úpravou – viz peněžitá pomoc v mateřství).

Nemocenské

Tato dávka náleží až od 4. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény), poskytuje se stejně jako dosud za kalendářní dny.

Výše nemocenského za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti, 66% denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Částka denního vyměřovacího základu zjištěná z rozhodného období se redukuje tak, že do částky 550 Kč se počítá 90%, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.

Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí od 4. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 4. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 81 kalendářních dnů při jedné dočasné pracovní neschopnosti; při více pracovních neschopnostech ne déle než 81 kalendářních dnů v kalendářním roce.

Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské vyplácí nejdéle do dne, jímž končí pojištěná činnost.

Nemocenské lze dočasně snížit nebo odejmout nejdříve ode dne porušení povinností stanovených zaměstnanci zákonem, a to i za dobu, za kterou bylo nemocenské již vyplaceno. Tyto částky jsou pak považovány za přeplatek na dávce a zaměstnanec je povinen je vrátit.

Za přeplatek se též považuje nemocenské vyplacené poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší než 81 kalendářních dní, v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu.

Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

Doplňuje se, že jinak osamělým zaměstnancem není zaměstnanec, který žije s registrovaným partnerem.

Tato dávka z ochranné lhůty nenáleží.

Výše podpory při ošetřování člena rodiny od prvního kalendářního dne činí 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako u nemocenského.

Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM")

PPM se poskytuje z důvodu porodu dítěte po dobu 28 týdnů i u pojištěnky, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, zůstává současná podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.

U poskytování peněžité pomoci osamělému zaměstnanci je podpůrčí doba, pokud převzal jedno dítě, 22 týdnů. Převzal-li 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí, zůstává současná podpůrčí doba 31 týdnů.

Výše PPM se nemění a činí od prvního kalendářního dne 69 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Způsob úpravy částky denního vyměřovacího základu se rovněž nemění (denní vyměřovací základ se upraví tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží).

Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí [před úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona o nemocenském pojištění].

PPM nenáleží z důvodu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Přechodná ustanovení

Vznikl-li nárok na dávku nemocenského pojištění v roce 2007 a trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se dávka nadále za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů účinných před 1. lednem 2008. To znamená, že se výše dávek nepřepočítává, zachovává se původní podpůrčí doba.

Příklad
Vznikla-li pracovní neschopnost 30. prosince 2007 a trvá do 31. ledna 2008, nemocenské náleží i první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti a dále po celou dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši podle předpisů účinných v roce 2007.

Příklad
Nastoupila-li žena na mateřskou dovolenou v roce 2007 (například 1. prosince), má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 37 týdnů, bude-li po uplynutí 28. týdne splňovat podmínku osamělosti. Jestliže nastoupí na mateřskou dovolenou v roce 2008, dostane PPM 28 týdnů.

Ochranná lhůta, která začala běžet před 1. lednem 2008, trvá nejdéle 42 kalendářních dnů. Začala-li běžet 1. lednem 2008 nebo později, jedná se nejvíc o 7 kalendářních dnů. U žen, které v době skončení zaměstnání byly těhotné, nadále činí ochranná lhůta 6 měsíců.

Příklad
Skončilo-li zaměstnání, které trvalo rok, 29. prosince 2007, ochranná lhůta je 42 kalendářních dnů. Pokud zaměstnání skončí 31. prosince 2007, ochranná lhůta je kalendářních 7 dnů, protože začala běžet v roce 2008.

NABÍDKA