Autor: Petr Havel 17.12.2007, zdroj: www.profit.cz

Urychlení identifikace a evidence pozemků, zabezpečení vyšších práv vlastníků půdy a celkově podstatné zlepšení podmínek pro rozvoj podnikání na venkově. To je cílem osamostatnění stávajících regionálních pozemkových úřadů.

Pozemkové úřady by už příští rok v únoru mohly získat vyšší pravomoci. úřady jsou přitom v současné době začleněny do struktur regionálních zemědělských agentur. To ovšem odporuje rozdílné roli obou institucí i tuzemské legislativě.

 

K propojení obou orgánů došlo za vlády sociální demokracie pod tlakem agrární lobby. Agentury jsou totiž organizační složkou ministerstva zemědělství a jejich rolí je především servisní činnost v regionech pro místní zemědělské podniky. Ty ale z 90 procent hospodaří na pronajaté půdě, a zemědělské agentury tak hájí zájmy uživatelů půdy proti zájmům vlastníků. Výsledkem je, že zemědělci hospodaří na půdě často bez vědomí či svolení jejího majitele.

 

Majetková práva jsou podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Františka Jandy omezena i v tak zásadním systému, jakým je geografický informační systém pro evidenci půdy. Ten je postaven na systému takzvaných uživatelských bloků. „Tyto bloky ovšem sestavují uživatelé půdy spolu s úředníky zemědělských agentur. Není přitom nutné dokládat právní důvod pro užívání. To je kromě potlačení vlastnických práv také velkou brzdou rozvoje venkova,“ tvrdí Janda. Osamostatnění pozemkových úřadů by mělo většinu současných problémů s vlastnictvím a užíváním půdy změnit.

 

NÁRŮST BYROKRACIE PRÝ NEHROZÍ

Podle někdejšího poslance a současného poradce ministra zemědělství Miloslava Kučery bylo sloučení agentur a pozemkových úřadů nesmyslem už od samého počátku. „Pozemkové úřady jsou správní orgán, zatímco agentury jsou výkonný orgán, čili jde o dvě naprosto odlišné struktury se zcela jinými úkoly i nároky na odbornost,“ konstatuje Kučera. Toto spojení proto podle něj nemá žádnou budoucnost.

Posílení pravomocí pozemkových úřadů je navíc podle poradce potřebné i z toho důvodu, že ministerstvo zemědělství vyčlenilo oproti minulosti více finančních prostředků na zabezpečení komplexních pozemkových úprav. „Jde tedy o to vytvořit takové podmínky, které nebudou žádoucí proces pozemkových úprav komplikovat,“ říká Kučera. Poradce přitom neočekává žádné dramatické navyšování současného stavu pracovníků jednotlivých úřadů. „A to i přesto, že rozsah jejich činností vzroste. Počítáme ale na druhou stranu s vyšší efektivitou na základě již získaných zkušeností a díky tomu, že mají postupně k dispozici stále lepší technologie,“ domnívá se poradce.

Skutečností nicméně je, že podle analýzy Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v posledních letech počet pracovníků pozemkových úřadů klesal a zhoršilo se i jejich technické a materiální vybavení. To bylo totiž obnovováno většinou jen ve prospěch agentur. „Byl tady zájem pozemkové úřady zlikvidovat,“ tvrdí Janda.

OD ÚNORA SAMOSTATNĚ

Karta se ale obrací. Podle ekonomického náměstka ministra zemědělství Iva Vrzala má sice v současné době ministerstvo připraveno plány na reorganizaci připraveny v „hrubé verzi“, k osamostatnění jednotlivých úřadů by ale mělo dojít již k 1. únoru 2008. Regionální pozemkové úřady přejdou podle Vrzala přímo pod Ústřední pozemkový úřad, který se stane ve struktuře ministerstva samostatným oddělením.

Jednotlivé pozemkové úřady tak budou podle náměstka plně kompetentní provádět pozemkové úpravy či restituce podle znění zákona. Pokud komerční firmy budou připravovat pozemkové úpravy, může ředitele konkrétního pozemkového úřadu k podpisu zakázek v hodnotě nad 10 milionů korun zmocnit ekonomický náměstek ministerstva, do 10 milionů to pak bude v přímé kompetenci samotného úřadu.

DOČKAJÍ SE I VLASTNÍCI

Zlepšení podmínek pro evidenci pozemků povede podle Jandy k posílení práv vlastníků a může se stát také impulzem k oživení trhu s půdou. „Do současné doby byly totiž komplexní pozemkové úpravy dokončeny na necelých 12 procentech výměry půdy. V praxi to znamená, že v Česku existuje zhruba 2,3 milionu vlastníků půdy, kteří neznají hranice svých pozemků. Nehledě na to, že se k nim ani nemohou dostat, protože tyto pozemky nejsou přístupné,“ tvrdí Janda.

Naopak takzvané jednoduché pozemkové úpravy jsou provedeny na většině půdy. Podle Jandy jsou ale tyto úpravy zbytečné. „Stát na ně v minulosti vydal 3,5 miliardy korun, aniž by se ale vyřešila potřebná výměna pozemků a identifikace vlastnických práv,“ podotýká Janda. Ministerstvo zemědělství má kromě toho ambici pomoci vlastníkům nepřístupných pozemků ještě před tím, než v příslušném katastru proběhnou komplexní pozemkové úpravy.

Také v tomto případě se konkrétní podmínky takzvané „technické podpory“ ještě pilují. Podstatou by ale mělo být obnovení vlastnických práv k užívání polních cest, které k pozemkům vlastníků historicky vedly, ale které byly současnými uživateli půdy rozorány a začleněny do obdělávané půdy. Vlastník by podle dosavadních úvah dostal právo cestu užívat, přičemž uživatel by mu v tom nesměl bránit. V zájmu uživatele ale cesty skrz jeho pole nebudou, takže doposud nepřístupný pozemek s jeho vlastníkem vymění. V současné době má přitom uživatel půdy natolik výsadní postavení, že dokáže všechny kroky vedoucí ke zpřístupnění pozemků blokovat. Pro vlastníka pak nemá nepřístupný pozemek prakticky žádnou hodnotu.

JE TO I V ZÁJMU UŽIVATELŮ

Ačkoli se řada současných nájemců zemědělské půdy jasné identifikaci a zpřístupnění pozemků v rámci komplexních pozemkových úprav brání, je tento proces i v jejich zájmu. Pokud totiž nemají k obdělávání pozemků souhlas vlastníků, z nichž někteří nejsou ani reálně dohledatelní, nemají podle podmínek dotací nárok na finanční podpory. Podle Kučery totiž čerpání dotací podléhá vždy souhlasu vlastníka s tím, že se na jeho pozemcích hospodaří.

Komplexní pozemkové úpravy přitom pozemky vlastníků jasně identifikují a uživatel pozemků tak má na rozdíl od současného stavu možnost se s každým o podmínkách užívání dohodnout. Neplatí přitom obvyklý argument nájemců, že některé vlastníky nelze kontaktovat. Z vyjádření kanceláře ombudsmana z léta letošního roku totiž plyne, že „pokud se vlastník nebrání nastolenému bezprávnímu stavu, neznamená to, že je to projev jeho svobodné vůle“. Jinými slovy, i v tomto případě je neoprávněné užívání pozemků porušením zákona. A důvodem k odebrání dotací, a to i se zpětnou platností.