Dánští chovatelé řeší kromě cen krmiv i otázku, zda se neposune výroba prasat za hranice a Dánsko se již investičně podílí na  projektech výroby vepřového masa v ostatních evropských zemích. Diskutovanou otázkou však zůstává spíše kvalita životního prostředí. Ochrana životního prostředí oslabuje politický záměr udržet vepřové maso na prvním místě v rámci obchodování.

Na počátku roku 2007 se novináři zúčastnili exkurze po dánských zařízeních pro výrobu prasat a byli seznámeni s tím, že v Dánsku budou brzy zavedeny nové, přísné standardy pro roční snížení zápachu z podniků s chovem prasat. Od ledna 2007 platí legislativní opatření týkající se  emise zápachu a vzdálenosti výrobních  jednotek od osídlených oblastí. Nejnižší povolená koncentrace označená číslem 5 na stupnici jednotek zápachu na m² platí pro podniky umístěné těsné blízkosti městské zóny. Hranice s hodnotou 7 na stejné stupnici se užívá v oblastech, kde je více než 6 domů v sousedství, případně průmyslová nebo rekreační oblast. V případě, že je poblíž podniku s chovem prasat v zemědělské oblasti jeden dům je limit až 15.

Lednová směrnice z roku 2007 také zavedla požadavek, že všechny nové, rozšířené nebo modifikované farmy pro hospodářská zvířata s kapacitou více než 75 kusů zvířat musí mít schválení týkající se nejen zápachu, ale i emise amoniaku, dusíku a fosforu. Schvalování, ve srovnání s dřívějšími pravidly (zápach se bral v úvahu jen u největších farem s jednotkami o minimální kapacitě 250 kusů a při vzdálenosti méně než 30 m od nejbližší skupiny baráků), se týká více hospodářství.

Výsledkem zavedení nové legislativy je, že se v některých oblastech o 32 % zvýší počet podniků, kterých se budou nařízení týkat.

National Commettee for Pig Production uvedl:

–         70 % emise zápachu z produkčních jednotek pochází ze sekce vykrmovaných prasat

–         stáje  pro výkrm prasat s  částečně zaroštovanou podlahou produkují o 30 % méně zápachu než s celoroštovou podlahou nad          hnojnou chodbou

–         výkrmny produkují 3-4x více zápachu v létě než v zimě.

Podle Dansk Svinproduktion zůstává z hlediska ovzduší zápach z prasečích podniků po celém státě největším problémem.

Výzkumníci hledají způsob snižování zápachu a také amoniaku z výkrmen. Očekává se, že ve srovnání s rokem 1985, dojde do roku 2015 k 50% snížení množství dusíku vylučovaného na kg vyprodukovaného vepřového masa.

V současnosti již bylo dosaženo významné snížení množství vylučovaného dusíku. Zatímco v roce 1985 bylo v prasečím hnoji v Dánsku vyloučeno 92 000 tun N při produkci 1,132 mil. tun vepřového masa, v roce 2004 to bylo 104 000 tun N, ale současně se zvýšila výroba vepřového masa na 1,965 mil. tun; produkce dusíku se zvýšila o 13 % a produkce vepřového masa o 74 %.

Dopad výroby vepřového masa v Dánsku na životní prostředí se během posledních 13 let snížil v důsledku nižší hladiny proteinu v krmivu, lepší konverze krmiva a účinnější manipulace se hnojem.

Srovnání ukazatelů užitkovosti v Dánsku se sousedními evropskými státy ukazuje, že se působení odvětví na prostředí může dále lepovat.

Ukazatel	Dánsko	V. Británie	Nizozemsko
Počet selat odstavených/prasnici a rok	26,09	21,50	24,52
Konverze krmiva ve výkrmu	2,67	2,74	2,66
Spotřeba krmiva na 100kilové prase (kg)	264	270	260
Obsah hrubého proteinu v krmivu pro výkrm (%)	16,8	18,0	15,5

Podle odborníků by do roku 2015  mohla dánská stáda dosáhnout 10% zvýšení počtu odstavených prasat na prasnici a rok a 10% redukce spotřeby krmiva na kg přírůstku hmotnosti prasat.