I kvůli tomu byla podle jeho slov drtivá většina žádostí oprávněných osob do současné doby odmítnuta. "Podle mých informací bylo v březnu letošního roku podáno zhruba 8 tisíc žádostí. Já sám jsem z toho podal asi 1000 žádostí, z toho bylo pouze 47 přijatých a jen ve třech bylo do současné doby rozhodnuto o vyplacení majetkového podílu," konstatuje Morávek. Soudy by přitom měly podle Morávka podané případy do šesti měsíců rozhodnout, jinak má možnost osoba domáhající se svého majetku obrátit se k ministerstvu spravedlnosti s žádostí o náhradu škod, takzvané nemajetkové újmy. Paralelně s tím je možné podat stížnost k evropskému soudu pro lidské práva do Štrasburku. Evropské sankce se přitom podle Morávka pohybují kolem deseti milionů eur (asi 280 milionů korun) za nevyřešený případ. Teoreticky se přitom dořešení majetkového vyrovnání týká sta až tři sta tisíc lidí. Česku navíc podle exposlance zemědělského výboru parlamentu Miloslava Kučery hrozí, že tito lidé si po uplynutí lhůty k majetkovému vyrovnání začnou najímat právní kanceláře, které za dohodnutý podíl na vysouzeném majetku podají žaloby na stát. Stát přitom nejenže bude muset za družstva zaplatit majetkové dluhy, ale navíc ještě nemalé sankce. "To je scénář, který je reálně možný," obává se Kučera. To, že Česko v případných sporech na evropské úrovni prohraje, je podle Morávka "prakticky jisté". Osoby domáhající se majetku totiž mohou navíc využít i verdiktu Ústavního soudu ČR z prosince 1999, podle kterého jsou majetkové podíly vlastnictvím oprávněné osoby a toto vlastnictví nelze promlčet. "Převádění tohoto majetku na akcie družstev, jak k tomu v minulosti často docházelo, byl tedy neprávní úkon," tvrdí Morávek.  
O tom, že Česku hrozí mezinárodní ostuda a penále, nepochybuje ani tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. "Důkazní situace je podle našeho názoru jasná, takže máme za to, že soudní spory dopadnou pro žalovanou stranu, tedy Českou republiku, nepříznivě. Asociace podle něj sama pomáhala v minulosti shromažďovat podklady pro podání žalob do Štrasburku. "Tato podání již byla zhruba před dvěma lety odeslána, jednalo se o několik desítek případů," konstatuje Šebek.
Ministerstvo zemědělství se přitom snažilo problém vyřešit prostřednictvím nového transformačního zákona, jehož autorem je právě Kučera. Ten měl být v současné době předložen do parlamentu. Podle všeho se tak ale nestane, neboť ministr Petr Gandalovič se zalekl ostrého odporu z řad organizací sdružených v Agrární komoře. Stejně tak se ministerstvo staví skepticky k možnosti podmínit výplaty zemědělských dotací majetkovým vyrovnáním příjemců. Podle prvního náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče by takovou podmínku při vyplácení dotací nepovolil Brusel, neboť by tím byli znevýhodněni čeští zemědělci. Jenže postoj Bruselu nemusí být definitivní. "Vyjednávat se dá o všem, tedy i o podmínkách vyplácení dotací v případě, že jejich příjemce je de facto dlužníkem," domnívá se exministryně zemědělství a čerstvá velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová. Takzvaná nerozpuštěná transformační rezerva, ze které měly být původně vypláceny oprávněným osobám transformační podíly, činí přitom podle Morávka v průměru 55 milionů na družstvo. Celkově dosahují nevyplacené transformačnéí podíly několik desítek miliard korun. Pokud ministerstvo zemědělství majetkové vyrovnání nijak nevyřeší, bude tyto finanční prostředky vyplácet za družstva oprávněným osobám stát, z peněz daňových poplatníků, z kapitoly ministerstva financí.
Autor : Petr Havel