Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Rozhovor s předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu ČR

19/01/08
smf

Ještě zbývá převést asi 250 tisíc hektarů státní půdy.Zdroj: www.asz.cz
 

Ještě nám zbývá převést asi 250 tisíc hektarů

Rozhovor s předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu ČR Pavlem Brandlem.
*  Ve funkci předsedy výkonného výboru PF jste už něco přes 100 dnů. S jakými úkoly a cíli jste na tento post nastupoval?
S povděkem kvituji, že při nástupu mi nikdo žádná konkrétní zadání, co mám dělat, nedával. Sám pro sebe jsem si stanovil za cíl vykonávat funkci předsedy tak, aby se už Pozemkový fond nemohl stát předmětem žádné negativní publicity, jak tomu bylo zhruba před dvěma lety v souvislosti s tzv. mimořádným režimem. Věřím, že ve své práci budu moci uplatnit znalosti a zkušenosti, které jsem na fondu (vlastně od počátku jeho činnosti) nabyl. Mým krédem je všechny agendy a postupy, které Pozemkový fond realizuje, pokud možno co nejvíce zjednodušit, zprůhlednit a sjednotit. K tomu máme připravené některé konkrétní kroky a návrhy.
*  Fond stále spravuje velkou výměru zemědělské půdy, ale i řadu nemovitostí. A okolo velkých majetků bývá vždy dost problémů…
To je pravda, o tom si žádné iluze nedělám. Vždyť poptávka, zvláště po některých nemovitostech, je mnohem vyšší než nabídka. Když při prodeji konkrétního pozemku devět z deseti uchazečů zůstane neuspokojeno, většinou fond nechválí, nýbrž protestují, odvolávají se…
Pozemkový fond je navenek kritizován zejména kvůli tomu, že pomalu prodává státní půdu a brzdí vypořádávání restitucí.
Toho jsem si vědom, tyto dva problémy prvotně řešíme. Původní představa byla, že ze zhruba 900 tisíc hektarů zapsaných na listě vlastnictví PF ČR půjde necelá polovina na restituce a okolo 500 tisíc hektarů se prodá. Dnes už je situace malinko jiná. Do konce loňského roku jsme převedli, čímž mám na mysli jak prodej státní půdy, tak vypořádání restitučních nároků, zhruba 470 tisíc hektarů pozemků. Předpokládáme, že 200 až 250 tisíc hektarů ještě budeme převádět.
*  Stihnete to do doby, než bude Pozemkový fond zrušen?
Měli bychom. Ročně počítáme s převodem 50 až 60 tisíc hektarů. Náš transformační záměr, který předkládáme ministerstvu zemědělství, vládě a parlamentu, je takový, že fond bude v nynější podobě, byť s jistými úpravami organizační struktury, fungovat do roku 2012.
Prodej státní půdy se stal předmětem zájmu spekulantů, kteří využili mezer v zákoně a k pozemkům se dostávají nezřídka „za hubičku“. Napraví to chystaná novela zákona o prodeji státní půdy?
Jsem přesvědčen, že ano. Prodeje půdy zpomalovalo především to, že jednotliví soutěžitelé odstupovali od smluv. Mezitím běžely zákonné lhůty, museli jsme připravovat nové smlouvy s dalšími v pořadí. Když od smlouvy odstoupilo hned několik zájemců, prodej jednoho pozemku se mnohdy protáhl i na dobu delší než rok. Novela je nyní projednávána ve zkráceném řízení a má velkou podporu napříč politickými stranami.
*  Co se po jejím přijetí změní?
Jako podstatné vidím dvě věci: zavedení kauce a zrušení pořadí. Pokud ten, kdo se umístil jako první v pořadí, s námi smlouvu nepodepíše a odstoupí od ní, o složenou kauci přijde. Kromě toho takový pozemek přejde do jiného režimu (podle zákona o půdě č. 229/91 Sb.) a bude zařazen do veřejné nabídky pro oprávněné osoby.
*  Bude zmíněná kauce dostatečná?
To si teď netroufnu posoudit, neboť jde o určitý kompromis. V návrhu je pět procent z vyvolávací ceny, nejméně však 5000 korun.
*  Co dalšího brání rychlému dokončení prodejů a restitucí?
Brání tomu nedořešený církevní majetek, nedořešené majetky obcí, nedokončená restituční řízení. Volných pozemků, které můžeme nabízet, ubývá a jejich vyhledávání je stále pracnější. Umíme si s tím poradit, ale pochopitelně se u těchto pozemků zvyšují náklady na tzv. lustraci a identifikaci. Stále větším omezením se pro nás stává rovněž to, že zájemci z řad nájemců (hospodařících zemědělců) mohou podle zákona uplatnit přednostní právo nejvýše na 70 procent z pozemků nabídnutých k prodeji. V praxi to přidělává problémy nejen nám, ale i potenciálním kupcům. Uvítali bychom proto, kdyby toto omezení bylo zrušeno.
*  Jak fond pokročil ve vypořádávání restitučních nároků?
Z nároků na náhradní pozemky v celkové hodnotě 7,5 miliardy korun, které jsme měli vyřídit, zbývá posledních šest procent. Těmto oprávněným osobám jsme se rozhodli napsat osobní dopis, v němž jim objasňujeme, jaké mají možnosti vypořádání svých nároků. Začali jsme s tím na Královéhradecku a Pardubicku, kde se to setkalo s příznivou odezvou, proto tento postup hodláme využívat v širším měřítku.
*  Co s těmi případy, kde ani pak nebude žádná reakce?
Nikomu nechceme jeho nárok brát. Budeme ale navrhovat, aby se k určitému datu přešlo z plnění naturálního do plnění peněžitého.
*  Dalším z příjmů fondu je i nájemné z pozemků, které prozatím nebyly odstátněny. Jak řešíte problémy s neplatiči?
I toto je oblast, za niž byl fond v minulosti kritizován. Fond totiž doposud nebyl schopen v řadě případů prokazatelně určit, které státní pozemky nájemci skutečně užívají. Dnes už máme vypracován systém, který takovou identifikaci umožňuje. Hříšníky dopisem vyzveme, aby si neoprávněně užívané pozemky řádně pronajali a zaplatili za ně stanovené nájemné. Když tak neučiní, stanou se našimi dlužníky – se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
*  Kolik takových subjektů je?
Jsou jich stovky. Jde o právnické osoby, ale i samostatně hospodařící zemědělce. Výměru takto neoprávněně užívaných pozemků odhadujeme na cca 16 tisíc hektarů.
Pozemkový fond vznikl jako transformační instituce. V příštích letech ale sám projde transformací a ukončí činnost. Co je k tomu zapotřebí?
Kromě přijetí příslušných legislativních kroků je nutné, aby stát definoval, které pozemky ze správy PF ČR si ponechá pro svou potřebu a které ne, abychom věděli, co ještě můžeme odstátnit. Na řešení, jak víte, také dosud čeká majetek církví a kongregací, který se s největší pravděpodobností zčásti vydá, zčásti za něj bude poskytnuta finanční náhrada. Pokud jde o pozemky, naše odhady hovoří o 20 až 40 tisících hektarů. Stát musí rovněž stanovit, který z úřadů úkoly Pozemkového fondu od roku 2012 převezme. Už třeba proto, že zemědělský majetek je podle zákona privatizován na splátky rozložené na období třiceti let, takže ještě i v roce 2042 bude třeba, aby o tuto agendu někdo pečoval.
Zdroj: E15, www.asz.cz

Zařazeno v Aktuality, Informace z ČR