Pro udržitelnou výrobu prasat je potřeba co nejvíce snížit  emise nečistot z prasečích farem a omezit využívání neobnovitelných zdrojů energie. Nadbytek dusíku a fosforu ve hnoji se může účastnit  eutrofizace zdrojů sladké i slané vody a navíc světové zásoby fosfátu (užívaný i jako zdroj  fosforu pro prasata) jsou omezeny a měly by být chráněny. Ze středně a dlouhodobého výhledu může být pro rostliny a mikroorganismy  rizikové a toxické hromadění  Cu a Zn v půdě. Emise amoniaku ze hnoje svou účastí na acidifikaci a eutrofizaci ovlivňuje nepříznivě stav půdy, lesů a biodiverzitu.

V posledních desetiletích  se odborníci věnují i účasti chovu prasat na  problému znečišťování životního prostředí a hledají možnosti jak snížit dopad nadbytku N, P a stopových prvků na prostředí. Velkou pozornost vzbuzuje strategie výživy, která vychází ze znalostí fyziologie prasat a je cílená na dosažení lepší rovnováhy mezi dodávkou a potřebou živin. S tímto postupem souvisí i lepší využitelnost živin z krmiv. Pro redukci množství  dusíku vylučovaného prasaty jsou důležité:  fázové krmení a lepší bilance dietetických aminokyselin. Krmení prasat dávkami s nižším obsahem dusíku umožní nejen snížit emisi amoniaku, ale do určité míry i produkci zápachu z prasečích farem. Fázové krmení je účinné i v redukci exkrece fosforu. Hlavní problémem zůstává nízká stravitelnost fosforu z krmiva, kterou lze částečně ovlivnit doplňkem krmiv pro prasata mikrobiální fytázou a užitím vysoce stravitelných fosfátů. Podobně jako u N a P je snížení dietetické dodávky Cu a Zn účinným způsobem redukce vylučování těchto prvků prasaty.

Zdroj: Liv. Sci., 112, 2007, č. 3, s. 192-198

Vydáno : 12.1. 2008 ; Autor : Ing. Pavla Schneiderová