Změny v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení

07/01/08

Ing. Vladimír Šabata

Úprava definice vyměřovacího základu zaměstnance a zavedení maximálního vyměřovacího základu – to jsou nejdůležitější změny, ke kterým od 1. 1. 2008 dochází v zákoně č. 589/1992 Sb.

Změny v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení
2.1.2008, JUDr. Jan Přib, Zdroj: Verlag Dashöfer
Úprava definice vyměřovacího základu zaměstnance a zavedení maximálního vyměřovacího základu – to jsou nejdůležitější změny, ke kterým od 1. 1. 2008 dochází v zákoně č. 589/1992 Sb.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, byl s účinností od 1. ledna 2008 dotčen dvěma novelami. Jedná se o zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a o zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.

1. Změny na základě zákona č. 261/2007 Sb.

V § 5 odst. 1 došlo k úpravě definice vyměřovacího základu zaměstnance. Vyměřovacím základem zaměstnance je podle § 5 odst. 1 úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Od roku 2008 došlo ke změně vymezení zúčtovaného příjmu; zúčtovaným příjmem se nově rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Ke změně došlo dále v okruhu příjmů, které se podle § 5 odst. 2 nezahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance. Do okruhu těchto nezahrnovaných příjmů nově patří též odměny při skončení funkčního období náležející podle zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze uvolněným členům zastupitelstev. Do vyměřovacího základu se nezahrnuje dále plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání (důvod pro poskytnutí těchto plnění v uvedené lhůtě není přitom podstatný); tato úprava nahradila dosavadní úpravu spočívající v tom, že se v roce 2007 do vyměřovacího základu nezahrnovala plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

V § 5 odst. 4 se upřesňuje vyměřovací základ pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. Do tohoto vyměřovacího základu se budou zahrnovat příjmy zúčtované v souvislosti s tímto pracovním vztahem ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle českých právních předpisů, tj. podle zákona č. 586/1992 Sb. Dosavadní okruh příjmů nezapočitatelných do tohoto vyměřovacího základu se rozšiřuje o příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. e) a f).

Od roku 2008 se zavádí v § 15a maximální vyměřovací základ pro zaměstnance. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se pro účely zákona č. 589/1992 Sb. rozumí podle § 14 odst. 2 částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru). Pro rok 2008 činí částka průměrné mzdy 21 560 Kč. Maximálním vyměřovacím základem v roce 2008 je částka 1 034 880 Kč. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném, který zaměstnanci vrátí okresní správa sociálního zabezpečení podle § 17 odst. 3 na základě písemné žádosti zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné, přičemž se tento maximální vyměřovací základ v kalendářním roce zjišťuje jen z příjmů zaměstnance u jednotlivého zaměstnavatele (tj. u každého zaměstnavatele zvlášť, a to jen z příjmů, které zaměstnavatel zúčtoval). Částka příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, z níž zaměstnanec odvedl pojistné, neboť u zaměstnavatele nedosáhl maximálního vyměřovacího základu, se však do vyměřovacího základu zaměstnavatele zahrnuje.

Maximální vyměřovací základ byl nově stanoven též pro osoby samostatně výdělečně činné. Maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné s hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činností činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, tj. v roce 2008 rovněž částku 1 034 880 Kč. Maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné byl od roku 2008 podstatně zvýšen, neboť až do roku 2007 (včetně pojistného za tento rok) činil maximální vyměřovací základ 486 000 Kč. Nová úprava maximálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné má vliv též na stanovení maximálního měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné za jednotlivý kalendářní měsíc. Měsíční vyměřovací základ může činit nejvýše částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, tj. v roce 2008 částku 86 240 Kč.

V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla v kalendářním roce též zaměstnancem (nerozhodno, zda postupně nebo souběžně) a součet úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se podle § 15a odst. 6 o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Podle § 15a odst. 7 není osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, povinna platit zálohy na pojistné, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který přechází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.

2. Změny na základě zákona č. 296/2007 Sb.

V § 20 odst. 3 a 5 a § 20a odst. 1 a 6 se provádějí jen terminologické změny vyplývající z nových pojmů používaných v novém insolvenčním zákoně.

NABÍDKA