Podle návrhu stanoviska EFSA (EFSA-Q-2007-092) je velmi nepravděpodobné, že by potraviny jako maso a mléko získané ze zdravých klonovaných zvířat znamenaly větší zdravotní riziko než z konvenčně chovaných zvířat. Nebyly zjištěny rozdíly v nutriční hodnotě masa a mléka pocházejícími z konvenčních nebo klonovaných zvířat. Stanovisko EFSA má napomoci příštímu rozhodnutí Komise.

Závěry jsou však založeny především na hodnocení bezpečnosti amerického úřadu FDA, tzn. na třech krmných pokusech (14 dní, 3 týdny, 12, měsíců) zjišťujících toxicitu na myších. Pro nezávadnost potravin z klonů však svědčí to, že klon je genetickou kopií (nedochází ke změně sekvence), zatímco při genetických technikách chovu dochází ke změnám DNA.

Není  k dispozici dost údajů o dalším životě klonů. Existuje jen několik zpráv o klonech žijících šest nebo sedm let. Mortalita vyskytující se u dospělých klonů má zřejmě počátek již v raných stádiích života klonu. Přestože délka života a průběh nemocí jsou u klonovaných zvířat problematické, připouští EFSA toto klonování skotu a prasat prostřednictvím přenosu jader somatických buněk (SCNT = somatic cell nucleus transfer).

 

V případě klonování jsou dalšími zásadními problémy morálka, náboženství, etika a welfare. Zatím nebyly prokázány žádné dopady na životní prostředí, podkladů je však málo.

 

Zatím není důkladně prověřen rozsah, v jakém jsou při použití techniky SCNT indukovány mutace DNA, které jsou poté přenášeny sexuální reprodukcí na další generace. Je třeba, aby tyto mutace byly podchyceny a eliminovány následným konvenčním chovem.

Bilance úspěšnosti klonování je zatím 10 živě narozených klonů z 58 přenosů embrya. Průměrně se uvádí 0,5 až 5 % úspěšnosti. Podle zprávy z Brazílie, Argentiny a USA bylo narozeno 317 živých telat z 3 374 přenosů embryí (9 %), z nichž 92 uhynulo do 150 dnů.

Jiná studie uvádí, že 30 % telat uhyne než dosáhne 6 měsíců (respirační poruchy, abnormální vývoj ledvin a ztučnění jater).

Podle odhadů EFSA existuje na světě 4 000 klonů skotu a nejvýše 150 prasat (v USA 570 kusů skotu a 10 prasat). Evropská skupina pro etiku však odhaduje počet klonů skotu v USA na 1 až 2 tisíce. V EU se odhaduje 120 klonů (80 ve Francii, 30 v Německu a 10 v Itálii) a v Japonsku 1 242 kusů. Zatím se jedná o velmi nákladný postup.

 

Obchodníci tvrdí, že by potraviny z klonovaných zvířat neprodávali, pokud by to spotřebitelé nechtěli. Evropští farmáři vesměs nemají do chovu klonovaných zvířat chuť. Nezdá se, že by EU potřebovalo další zdroje masa a mléka.

 

Americký úřad FDA vydal 15. ledna 2008 dlouho očekávané konečné hodnocení rizika, plán regulace rizika a pokyny pro průmysl.

Podle něho jsou potraviny ze zdravých klonovaných zvířat (nejen skotu a prasat, ale i koz) a jejich potomků bezpečné. (Ostatně toto stanovisko bylo zveřejněno již v prosinci 2006 a bylo v souladu s poznatky Národní akademie věd z r. 2002.) Zatím není dostatek podkladů ohledně ovcí. Podle FDA není nutné produkty z klonovaných zvířat označovat. Vzhledem k vysokým nákladům na klonování je třeba počítat s tím, že většinou se potraviny z klonovaných zvířat ke spotřebiteli nedostanou, klony budou především využity k chovu. Ke spotřebiteli se dostanou spíše až produkty z potomků klonovaných zvířat.

Je třeba vzít v úvahu, že úřad FDA neposuzuje problematiku komplexně, ale zabývá se výhradně bezpečností potravin.