Náhrada mzdy za dobu dovolené a dodatkové dovolené je započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení podle § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. (dále jen „ZPSZ").

Příspěvek na dovolenou

Někteří zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům příspěvek na dovolenou v peněžní nebo naturální formě. Započitatelnost příspěvku do vyměřovacího základu se posuzuje podle § 5 odst. 1 ZPSZ. Podle tohoto ustanovení se do vyměřovacího základu zahrnují příjmy, které zúčtoval zaměstnavatel zaměstnanci, jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. Příspěvek na dovolenou, který poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v peněžní formě, je vždy příjmem započitatelným do vyměřovacího základu, protože není od daně osvobozen.

Příklad č. 1

V měsíci červenci musí zaměstnanci čerpat 2 týdny dovolené z důvodu celozávodní dovolené. Do měsíce června zúčtoval zaměstnavatel všem zaměstnancům příspěvek na dovolenou ve výši 2 000 Kč.

Z této částky musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, částka 2 000 Kč je zdaňována.

Příspěvek na dovolenou, který poskytne zaměstnavatel zaměstnanci „v hotovosti" po předložení dokladu, z něhož je zřejmé, že zaměstnanec uhradil náklady na dovolenou (na pobyt, cestu, stravování apod.), se také zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, protože jde o peněžní plnění zdaňované.

Příklad č. 2

Zaměstnanec si objednal u cestovní kanceláře zájezd do Egypta, zaplatil cestovní kanceláři plnou cenu 13 000 Kč. Doklad o zaplacení předložil zaměstnavateli. Zaměstnavatel mu poskytl příspěvek na tuto rekreaci ve výši 5 000 Kč (o tuto částku měl zaměstnanec v příslušném měsíci, do něhož mu byla zúčtována, vyšší hrubý příjem pro účely daňové).

Z částky 5 000 Kč se platí pojistné na sociální zabezpečení, poněvadž tato částka podléhá zdanění, byla poskytnuta v peněžní formě.

Příklad č. 3

Zaměstnavatel oznámil zaměstnancům, že jim poskytne příspěvek na dovolenou ve výši 5 000 Kč, pokud

Zaměstnanec je u zaměstnavatele zaměstnán 5 roků, předložil zaměstnavateli doklad o zaplacení zájezdu do Egypta ve výši 13 000 Kč, obdržel příspěvek 5 000 Kč.

Toto plnění má věrnostní povahu, do vyměřovacího základu pro odvod pojistného se započte, je zdaňováno, z částky 5 000 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení.

V případě, že zaměstnavatel poskytne příspěvek na dovolenou tak, že jej zašle za zaměstnance přímo cestovní kanceláři či jinému organizátorovi rekreace, jde o nepeněžní plnění. Z příspěvku se neplatí pojistné na sociální zabezpečení, jestliže plnění nepodléhá dani z příjmů (nebo z té části plnění, která se nezdaňuje). Dani z příjmů podléhá podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů pouze ta část příspěvku na rekreaci, která převyšuje 20 000 Kč, pokud příspěvek poskytl zaměstnavatel z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (dále jen „ze sociálního fondu).

Příklad č. 4

Zaměstnanec si objednal u cestovní kanceláře zájezd do Thajska v hodnotě 40 000 Kč. Zaměstnavatel zaplatil ze sociálního fondu cestovní kanceláři 30 000 Kč, zaměstnanec 10 000 Kč. Příspěvek zaměstnavatele tedy činil 30 000 Kč. Tato částka je nepeněžním plněním.

Podle zákona o daních z příjmů – § 6 odst. 9 písm. d) – je od daně z příjmů osvobozena částka 20 000 Kč, jde-li o příspěvek na rekreaci.

Daň z příjmů, a tedy i pojistné na sociální zabezpečení, se platí z částky 10 000 Kč.

Příspěvek na dovolenou může být poskytnut i v souvislosti s životním jubileem zaměstnance či s jeho odchodem do starobního, popř. plného invalidního důchodu.

Příklad č. 5

Zaměstnanec dosáhl v dubnu věku 50 nebo 55 let. Zaměstnavatel mu k tomuto životnímu jubileu věnoval zahraniční zájezd v ceně 25 000 Kč; tato částka byla uhrazena ze sociálního fondu. Z částky 5 000 Kč musí zaměstnanec zaplatit daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení se z 5 000 Kč platí.

Příklad č. 6

Zaměstnanec dne 30. dubna skončil pracovní poměr v souvislosti s odchodem do důchodu. Starobní důchod je mu přiznán od 1. května. Zaměstnavatel mu z důvodu skončení zaměstnání v souvislosti s odchodem do důchodu věnoval zahraniční zájezd v ceně 25 000 Kč; tato částka byla uhrazena ze sociálního fondu. Z částky 5 000 Kč musí zaměstnanec zaplatit daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení se platí také jen z částky 5 000 Kč.

Neplacené volno

Poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci nemá žádný vliv na odvod pojistného na sociální zabezpečení.

Příklad č. 7

Zaměstnanec má jen 7 pracovních dní nevyčerpané dovolené, ale zájezd, jehož se chce zúčastnit, trvá 9 pracovních dnů. Zaměstnavatel mu poskytne 2 dny neplaceného pracovního volna.

Na rozdíl od zdravotního pojištění se zaměstnanci za tyto dva dny nestanoví žádný fiktivní příjem, z něhož by mělo být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Započitatelným příjmem za dobu rekreace bude pouze náhrada mzdy za 7 dnů dovolené na zotavenou.