Podle LRV se návrh zákona neslučuje s garancí lidských práv a svobod. "Je třeba zvolit jiný mechanismus nápravy majetkových křivd, než které byly navrženy touto úpravou, a to zejména s ohledem na mezinárodní závazky ČR, praktickou použitelnost takového zákona a co nejrychlejší řešení stávající situace v budoucnosti," stojí v tiskové zprávě LRV.
"Bohužel obsazení legislativní rady vlády je takové, že upřednostnilo právní detailistické výhrady proti morálnímu principu, který tento návrh zákona hájí," komentoval pro ČTK výsledek dnešního jednání LRV ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Ministr dodal, že návrh vládě předloží ve dvou variantách. "Jedna varianta bude ta, kterou předkládáme, i s rizikem, že potom bude těžké najít většinu ve sněmovně," uvedl. Další variantou je, že stát vyplatí oprávněným osobám kompenzaci podobně jako v případě klientů zkrachovalých bank a kampeliček.
Proti návrhu zákona se vyslovil i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Návrh označil za protiústavní; stát podle něj nemůže do převzetí závazků nutit nové společnosti, které sám uznal.
Ministerstvo zemědělství odhaduje celkový počet poškozených osob na 100.000, vypořádat by se měl majetek v hodnotě 12 miliard Kč. Jirovský ovšem uvedenou sumu považuje za nadhodnocenou, celkové nároky podle něj činí přibližně deset miliard. Z nich sedm miliard navíc podle něj připadá na nároky vůči existujícím družstvům, jejichž vyrovnání v současnosti probíhá.
Problém podle Jirovského existuje jen v případě družstev, která se do roku 1999 dostala do konkurzu, nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. Na taková družstva připadají přibližně tři miliardy korun a ty by měl zaplatit stát, míní Jirovský.
Výhrady k zákonu měli i sami restituenti. "Peníze chci do roka. Kde se vše vydrancovalo, musí platit stát," uvedla již dříve místopředsedkyně Svazu restituentů ČR v zemědělství Miloslava Pešková. Navíc mnozí z nich chtějí, aby se vyplácená částka valorizovala.
Počátkem devadesátých let si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Někteří z nich zůstali členy transformovaných zemědělských družstev. Ti, co se rozhodli dále soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývající podílníci měli dostat finanční vyrovnání, ovšem až po uplynutí sedmileté lhůty. Během uvedené lhůty ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti. Vypořádání nároků těchto podílníků má řešit současný návrh zákona.
LRV dnes rovněž posuzovala návrh zákona o auditorech. LRV rozhodla, že návrh bude dopracován, aby byly vyjasněny některé jeho formulace. Návrh je podle LRV zcela v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky ČR.