Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Daňová uznatelnost nápojů na pracovišti

10/05/08

V rámci daňové reformy došlo také ke změně v daňově uznatelných nákladech. Jak to ovlivnilo např. hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti Vám ve své odpovědi vysvětlí Ing. Martin Děrgel.

Daňová uznatelnost nápojů na pracovišti  
14.3.2008, Ing. Martin Děrgel
V rámci daňové reformy došlo také ke změně v daňově uznatelných nákladech. Jak to ovlivnilo např. hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti Vám ve své odpovědi vysvětlí Ing. Martin Děrgel.
Dotaz
Je pravda, že hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti není od nového roku daňovým nákladem? Máme na pracovišti galony s neperlivou minerální vodou. Jejich pronájem jsme chápali doteď jako daňově uznatelný naklad podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. Sodovku z automatu jsme chápali jako nedaňový náklad.
Právní úprava
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) (znění účinné od 1. 1. 2008)
    – § 6 odst. 7 písm. b), § 6 odst. 9 písm. c), § 24 odst. 2 písm. j) a p), § 25 odst. 1 písm. t)
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP)
    – § 101
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (NV)
    – § 8 a § 53
  • Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
    – § 3
 
Odpověď
Ustanovení § 101 odst. 1 ZP stanovuje zaměstnavateli obecnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. § 8 a § 53 NV tuto obecnou povinnost konkretizuje tak, že stanoví zaměstnavatelům povinnost:
  • poskytovat zaměstnancům tzv. ochranné nápoje, a to v tzv. horkých či naopak chladných provozech sloužící k ochraně jejich zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem,
  • zajistit zásobování pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci.
Pojem"pitná voda" definuje § 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví takto:
„Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. … Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu."
Pokud tedy zaměstnavatel poskytuje v souladu se zmíněnými zákony a NV ochranné nápoje nebo pitnou vodu ke spotřebě na pracovišti (ať už je poskytována jednoduše vodovodním kohoutkem nebo v přenosných barelech, PET lahvích či jinak), jedná se pro něj o daňově účinný výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1, resp. podle § 24 odst. 2 písm. p) ZDP.
U zaměstnance nejde vůbec o předmět zdanění, a to v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) ZDP.
Jestliže zaměstnavatel poskytuje nealkoholické nápoje ke spotřebě na pracovišti (alkoholické nápoje na pracovišti nelze podávat vůbec) nad rámec ochranných nápojů a pitné vody (např. v dotaze zmíněná minerální voda a sodovka, dále také např. čaje, džusy, šťávy, esence, vitamínové nápoje, nealkoholické pivo, káva atd.), půjde u něj o nedaňový výdaj (náklad), případně o plnění ze sociálního apod. fondu vytvořeného ze zisku.
Podle mne zde nelze uplatnit obecný daňově účinný režim § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. ZDP coby práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Protože v dané věci stanovuje § 24 odst. 2 písm. j) bod 4., resp. § 25 odst. 1 písm. t) ZDP jinak. Tato ustanovení totiž považují za daňově neúčinný výdaj (náklad) zaměstnavatele jednak hodnotu potravin a jednak výdaje na pohoštění a občerstvení.
Pro zaměstnance představují tyto nealkoholické nápoje nepeněžní příjem osvobozený od daně podle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP.
Dodejme, že kdyby se výkladově podařilo překonat blokaci § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. ZDP ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP, a výdaje (náklady) na tyto nápoje by byly pro zaměstnavatele daňově účinné, byl by takovýto postup v důsledku značně nevýhodný. Nebylo by totiž možno tento příjem zaměstnanců osvobodit od zdanění a musel by se tudíž zahrnout do jejich zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, kde by podléhal nejen zdanění ale také pojistným odvodům. Praktickou komplikací by zde rovněž bylo jednoznačné přiřazování těchto nepeněžních příjmů jednotlivým zaměstnancům čerpajícím tuto nepeněžní výhodu.
Vyjádření správce daně
Bez připomínek.
Irena Jindrová, FŘ pro hl. m. Prahu
 
Upozornění na časté chyby
Zaměstnavatelé si často neuvědomují, že minerální vody, ochucené vody nebo slabé čaje nevyhovují pojmu pitná voda, takže pro ně platí odlišný a daňově méně výhodný režim.
Někdy se zapomíná na to, že u zaměstnance je osvobozena od daně hodnota nealkoholických nápojů poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům pouze ke spotřebě na pracovišti. Takže se nevztahuje např. na situaci, kdy si zaměstnanec nápoje odnese ke spotřebě mimo toto pracoviště, např. ke konzumaci v bydlišti apod.
 
Autor odpovědi: Ing. Martin Děrgel
Platnost odpovědi od 1. 1. 2008, resp. od 1. 1. 2007 (s využitím nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, účinného do 31. 12. 2007).