K budoucnosti evropských dotací pro české farmy
20/05/08
Nedávný návrh Evropské komise na seškrtání zemědělských dotací pro velké farmy, který pobouřil české zemědělce, doznal značných změn.Zdroj. Finanční noviny
Škrty evropských dotací pro české farmy mají být daleko menší
Nedávný návrh Evropské komise na seškrtání zemědělských dotací pro velké farmy, který pobouřil české zemědělce, doznal značných změn. Vyplývá to legislativního návrhu, který příští týden představí Evropská komise a jejž má ČTK k dispozici. Čeští zemědělci by tak nakonec měli přijít o daleko méně finančních prostředků, než Brusel původně navrhoval, byť by se jich dotkly o rok dříve. "Upravený návrh je výsledkem několikaměsíční poctivé práce a tvrdých vyjednávání českého týmu i snah koalice zemí iniciované ČR, která si dala za cíl zabránit EK v prosazení návrhu, který by některé členské státy jednoznačně poškodil," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Nejvíce se škrty původně měly dotknout farem, které dosud dostávaly z unie více než 300.000 eur ročně, tedy zhruba 7,5 milionu korun. V tomto případě měli zemědělci přijít až o 45 procent peněz z EU, které získají nad stanovenou hranici (300.000 eur). Nyní je ovšem vše jinak. Komise pro tyto farmy v současnosti navrhuje škrty ve výši devíti procent.
V případě, že berou více než 200.000 eur (zhruba pět milionů korun), by farmy přišly asi o šest procent peněz nad tuto hranici, přičemž původně se uvažovalo o čtvrtině. Farmy, které dostávají více než 100.000 eur (2,5 milionu korun), měly původně až o desetinu méně peněz nad dotační strop, ale podle posledního návrhu to mají být jen tři procenta.
Evropská komise navrhuje, aby se členských států, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i ČR, škrty týkaly již od roku 2012, namísto původně navrhovaného roku 2013. Naproti tomu ale pro ně nemá platit klasické odstupňování škrtů pro farmy. Platila by pro ně jednotná sazba tří procent pro farmy, které přijímají dotace vyšší než 5000 eur.
Gandalovič.
Zdá se, že tak zafungoval argument českých zemědělců, že by právě Česká republika patřila mezi nejpostiženější země, kdyby vstoupil v platnost původní návrh. Vzhledem k historickému vývoji a násilné kolektivizaci její zemědělství totiž tvoří především velké farmy. Škrty by se jí tak spolu například s východní částí Německa dotknuly nejvíce.
Zcela zásadní význam má pro české farmáře i další návrh Evropské komise. Brusel původně počítal s tím, že od roku 2010 nové členské státy EU budou muset přestat vyplácet zemědělské dotace takzvaně na plochu. Měly je nahradit dotace na produkci. Z legislativního návrhu ovšem vyplývá, že české či slovenské ministerstvo zemědělství bude moci dotace vyplácet podle stejného schématu ještě do konce roku 2013, tedy o tři roky déle.
Všech evropských zemědělců se má naopak dotknout plánované rušení dotací na pěstování energetických plodin, které se používají především k výrobě biopaliv. V současnosti unie vyplácí dotaci 45 eur na hektar. Ta by však měla skončit okamžitě poté, co nový legislativní návrh vstoupí v platnost. Podle diplomatických zdrojů ČTK by se na něm měly členské státy dohodnout do konce roku 2008.
Beze změn naopak zůstaly zachovány návrhy na zrušení nařízení, které evropským zemědělcům přikazuje, aby nechali ladem ležet desetinu půdy či návrh na zrušení kvót na mléko k roku 2015.
Základní body legislativního návrhu EK ke změnám v zemědělství EU
Modulace (škrtání zemědělských dotací)
– farmy, které dostávají více než 100.000 eur ročně, přijdou o tři procenta dotací nad tuto hranici
(původně deset procent)
– farmy, které dostávají více než 200.000 eur ročně, přijdou o šest procent dotací nad tuto hranici
(původně 25 procent)
– farmy, které dostávají více než 300.000 eur ročně, přijdou o devět procent dotací nad tuto hranici
(původně 45 procent)
– ušetřené peníze zůstanou členským státům Evropské unie, které je budou muset převést do programů
pro rozvoj venkova
– deseti členských zemí, které do unie vstoupily v roce 2004, se systém škrtání dotací dotkne od roku
2012, tedy o rok dříve, než se původně počítalo, namísto odstupňování farem by pro ně ovšem měly
platit jednotné škrty ve výši tří procent pro farmy s dotacemi nad 5000 eur
Dotace obecně
– deset členských států, které do unie vstoupily v roce 2004, tedy i ČR, bude moci dotace vyplácet
takzvaně na plochu až do konce roku 2013, přičemž dosud se počítalo s rokem 2010
– úroveň přímých plateb v deseti nových členských státech EU, které do unie vstoupily v roce 2004, tedy i
v ČR, dosáhne 100 procent průměru ve starých členských zemích v roce 2013, v Bulharsku a
Rumunsku v roce 2016
– státy by se měly čím dál více zaměřovat na přerušení vazby mezi výší dotace a výší produkce, takzvaný
decoupling
– dotace na pěstování energetických plodin, které se využívají především při výrobě biopaliv, by měly být
bez náhrady zrušeny. V současnosti činí asi 45 eur na hektar.
– minimální zemědělská dotace bude činit 250 eur za rok na jeden hektar zemědělské půdy
Intervenční nákupy
– intervenční nákupy budou zcela zrušeny v případě tvrdé pšenice, rýže a vepřového masa
– intervenční nákupy budou zrušeny i v případě ječmene, kukuřice či čiroku, ale s výjimkou obilnin
nutných pro výrobu chleba
– kvóty budou platit již jen v případě mléka, mléčných produktů, cukru a na něj navazujících produktů či
u bramborové škrobu
– kvóty na produkci mléka budou zrušeny v roce 2015, do té doby by měly postupně růst
– bude zrušena podpora soukromého skladování u sýra či zmrzliny, existovat by měla jen občasná
podpora skladování másla
Další návrhy
– měla by být zcela zrušena povinnost nechávat desetinu zemědělské půdy ladem
Zdroj. Finanční noviny
Zařazeno v Aktuality, Dotace, Informace z ČR
