Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

K havarijním plánům

14/05/08
smf

Odbor ochrany vod MŽP po roční účinnosti vyhlášky č. 450/2005 Sb.  zveřejnil některé vysvětlující informace a doporučení. Zdroj: www.eko-net.cz
 

Havarijní plány – vyhláška č. 450/2005 Sb. účinná již dva roky
Vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků je v platnosti je v účinnosti něco přes 2 roky (přesně od 1.5. 2006) a dle jejích požadavků již mnohé podniky zpracovaly "Havarijní plán". Vyhláška, jejíž budoucí existenci dlouhou dobu od roku 2001 avizoval pouze zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v §39, přesto v některých směrech vyžaduje zpřesňující výklad. Tohoto faktu si byl vědom i Odbor ochrany vod MŽP, a tak po roční účinnosti této vyhlášky a zveřejnil některé vysvětlující informace a doporučení:
  1. vyhláška oproti vodnímu zákonu zpřesňuje určení stavu, kdy je nutné zpracovat havarijní plán. Významné zpřesnění spočívá zejména v kvantitativních údajích uvedených v §2, písm. b) a písm. c) vyhlášky, tedy v podstatě "limitní" hodnoty pro zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu, nebo zacházení se závadnými látkami , které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody
  2. Vyhláška řeší povinnost zpracovávat havarijní plán i pro území, na kterém je prováděna stavba velkého rozsahu (ucelené provozní území) – např. stavba mostu nebo dálnice apod. (viz §2, písm. f), § 6, odst. 3 vyhlášky)
  3. Vyhláška také definuje specifika havarijního plánu pro dopravu závadných látek: §2, písm.f) – …"uceleným provozním územím se rozumí technická základna, servisní a manipulační místa používaná jejich provozovatelem"; §6, odst. 2 – …"podkladem pro havarijní plán je zejména okruh běžně manipulovaných nebo skladovaných závadných látek"; § 6, odst. 6 – …"jsou-li v uceleném provozním území pro dopravu závadných látek manipulovány nebo skladovány závadné látky, které nejsou uvedeny v seznamu závadných látek v havarijním plánu, zašle provozovatel tohoto uceleného provozního území vodoprávnímu úřadu obratem podklady uvedené v odst. 2". Tyto požadavky reagují na potřebu dopravců přepravovat závadné látky průběžně bez časových prodlev, mnohdy ze dne na den. Současně je nezbytné dbát na hledisko bezpečnosti a předběžné opatrnosti a proto je tímto dána příslušnému vodoprávnímu úřadu možnost vyhodnocení situace, tj. rizik, které může přinést doprava závadné látky, blíže nespecifikované v havarijním plánu. Pochopitelně řidič musí být vybaven příslušnými dokumenty k dané látce a musí být dodržena pravidla o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.
  4. Preventivní kontrolní systém (§3, odst.2 vyhlášky) je věcí trvalého charakteru, vyplývající již z vodního zákona. Není na místě, aby uživatelé závadných látek – např. v oblasti zemědělství, vyčkávali na vyžádání takových opatření ze strany vodoprávního úřadu či České inspekce životního prostředí (čímž není zpochybněno právo těchto úřadů tak činit, uznají-li za vhodné). MŽP doporučuje vodoprávním úřadům vyžádat si v rámci schvalování havarijního plánu doložení posledního prověření zkoušek těsnosti u nádrží, což je vlastně přenesený požadavek na uživatele závadných látek/zpracovatele havarijního plánu mít tyto doklady k dispozici. Tento požadavek se netýká jen, ale přesto zejména podniků v sektoru zemědělství, kdy závadné látky, se kterými tyto podniky nejčastěji nakládají (silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, atd.) jsou podle přílohy č.1 vodního zákona nebezpečnými látkami ve vztahu k vodám (položka č.8 – látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu). Proto není dle MŽP u podzemních nádrží postačující sledovat případný únik závadných látek pouze senzorickou kontrolou. Není správné používat v havarijních plánech pojem senzorické "měření", neboť smyslově (ať vizuálně nebo čichovou zkouškou) nelze nic měřit kvantitativně, ale jedná se o vskutku, tak jak je ve vyhlášce uvedeno, o senzorické nebo-li smyslové pozorování, případně kontrolu.
  5. V případě, že podnik jako uživatel závadných látek spadá též pod zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (minimální povinnosti vedení evidence nebezpečných chemických látek a zařazení/nezařazení podniku do příslušné kategorie) a má povinnost zpracovat havarijní plán dle tohoto zákona, je vyhláškou v §4 a 6, odst.4 stanoveno následující. Podnik může využít bezpečnostních listů pro používané závadné látky a může zahrnout do havarijního plánu vypracovaného podle vodního zákona a vyhlášky č. 450/2005b Sb. pouze ty náležitosti uvedené v §5 této vyhlášky, které havarijní plán vypracovaný dle 59/2006 Sb. neobsahuje.
  6. Vyhláškou je jednoznačně stanoveno, že havarijní plán schvaluje ROZHODNUTÍM příslušný vodoprávní úřad (požadavek §6 odst. 1), tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě, že uživatel závadných látek žádá o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování…, vydává rozhodnutí příslušný krajský úřad. Pro formu rozhodnutí lze najít oporu např. v §126, odst.5 vodního zákona, což prakticky znamená, že pokud uživatel závadných látek spadá pod zákon o integrované prevenci, je povinen havarijní plán podle této vyhlášky zpracovat, ale neschvaluje ho příslušný vodoprávní úřad, ale krajský úřad.
  7. K otázce účinnosti vyhlášky a úpravy stávajících havarijních plánů platí, že pokud nastanou u uživatele závadných látek nové skutečnosti, které je třeba uvést do havarijního plánu, musí být aktualizovány a je doporučeno aktualizovat celý havarijní plán tak, aby odpovídal této vyhlášce č. 450/2005 Sb. (požadavky §6 odst. 6). V ostatních případech se MŽP doporučuje, aby havarijní plány byly upraveny, případně dopracovány tak, aby s touto vyhláškou byly v souladu, ale jako povinnost to stanoveno není. Může tedy doběhnout doba platnosti stávajících havarijních plánů odpovídající k nim vydanému rozhodnutí vodoprávního úřadu o schválení plánu.
  8. k podmínkám používání odmašťovacích a emulgačních přípravků při zneškodňování některých havárií (požadavky §10 odst. 3 vyhlášky) bylo zpracován metodický pokyn OOV MŽP.
(Zdroj: www.eko-net.cz)

Zařazeno v ochrana vod, Zemědělství

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.