Potravinářská komora ČR by samozřejmě z Programu rozvoje venkova ráda čerpala další miliardu korun, jak uvádí článek předsedy Svazu marginálních oblastí Ing. Boleslava, uveřejněný na agrárním webovém portále Agris dne 19. 5. 2008., leč díky nastavení programu to rozhodně není možné, a to ani v případě, že by ji podporovala Agrární komora ČR. Malé a střední potravinářské podniky mohou v dnešní době čerpat v rámci rozvoje venkova ročně přibližně 475 miliónů na zlepšení konkurenceschopnosti a inovaci technologii. Právě podpora malých a středních podniků by měla být prioritou rovněž pro marginální oblasti, protože umožňuje rozvoj regionů i nová pracovních příležitostí, kterých právě v těchto oblastech rozhodně není nadbytek. O žádné jiné a další podpoře se neuvažuje a ani neuvažovalo.

Pokud jde o samotné dotace do potravinářského sektoru, ty činí zhruba 2 % z celkového objemu dotací do zemědělsko-potravinářského komplexu, tedy z letošních 42 miliard Kč je to přibližně 840 miliónů Kč. V tomto případě tedy rozhodně nelze hovořit o nějakém velkém ujídání z krajíce zemědělcům.

Na poznámku autora, že potravináři berou jak od zemědělců, tak od obchodních řetězců je možné jen podotknout, že potravináři od zemědělců skutečně berou, ale výhradně suroviny za nijak nízké ceny a od řetězců pak dostávají platbu za své výrobky, která v mnoha případech neodpovídá ani výrobním nákladům. Pokud autor sdílí názor, že potravinářský průmysl je podnikáním jako každé jiné, tudíž dle zásad volného trhu si musí na sebe umět vydělat nebo podnikání nechat, pak bychom si dovolili mu připomenout, že zemědělská výroba je rovněž podnikáním s nijak malými tržbami za převážně zpracovatelům prodané suroviny. Pak nám ale poněkud uniká smysl, proč je jedna část sektoru podporovaná výrazně a druhá téměř vůbec, tvoří-li svým způsobem jeden celek.

Pokud jde o zákon o významné tržní síle, prezident Potravinářské komory skutečně považuje zákonem danou regulaci chování řetězců vůči dodavatelům za zbytečnou jak uvádí ve svém článku autor. Návrh Potravinářské komory totiž nehovoří o žádné regulaci, ale pouze o nastolení korektních obchodních vztahů a o možnosti jejich kontroly.

Jestliže autorovi jde opravdu o rovné podmínky pro podnikání a podporu zemědělství jako takovou, pak by místo nepodložených útoků na Potravinářskou a Agrární komoru měl raději zvážit, k čemu využivá hektary pastvin a TTP v marginálních oblastech, jakou dotaci na tyto plochy pobírá a jaký efekt z toho má stát. měl by si rovněž uvědomit, že pokud potravinářský průmysl z České republiky nadobro zmizí, pak tady rozhodně nebude ani dostatek krav, které by potřebovaly pastviny nebo seno, jednoduše proto, že o české maso a mléko nebude zájem. A věřte nebo nevěřte, ani v zahraničí dnes už všechno neprodáte.

Ing. Dana Večeřová

Tisková mluvčí Potravinářské komory ČR

Mobil: 602 704 859